Ostravští, kteří jsou sedmí, už v minulém kole mohli Lvy dohnat, leč doma podlehli Kladnu 2:3. „Mrzí nás to, ale nic se neděje,“ řekl ostravský smečař Jakub Ihnát. „Hrajeme dál a klidně ještě můžeme být pátí. Pořád v to věřím. Musíme bojovat. Střed extraligy je hodně vyrovnaný.“
Mysleli jste v utkání s Kladnem i na to, že byste s ním mohli mít lepší vzájemné zápasy, když jste tam zvítězili 3:2?
Osobně jsem nad tím nijak nepřemýšlel. Vyhrát u nich je těžké, takže to byl výborný výsledek. I proto jsem věřil, že uspějeme i doma. Ale nakonec jsme rádi i za ten bod.
Bude dohrávka s Brnem rozhodující, abyste vybojovali umístění do šestého místa a tím přímý postup do play off?
Může to být jeden z rozhodujících zápasů. Ale po něm nás čekají už jen samí těžcí soupeři (Ostrava ve zbývajících třech kolech základní části hraje v Liberci a Odoleně Vodě a hostí Karlovarsko - pozn. red.). Nikdy ale nevíte, jak které utkání dopadne, protože soutěž je extrémně vyrovnaná.
Stále se vám nedaří dohonit mužstva před vámi. Hodně bodů jste ztratili doma. Čím to je?
Trápíme se. Volejbal hrát umíme, o tom nepochybuji, ale problém je psychický. Z něho se musíme dostat a věřit, že uspějeme.
Proč psychický? Vždyť na vás nikdo netlačí, abyste byli do toho či onoho místa.
Netlačí, ale když vyhráváme, tak nám jde všechno, všechno funguje. Když však začneme prohrávat, něco nám nevyjde, začneme se na sebe dívat, rozhazovat rukama, jako bychom nechápali, co se děje. Jenže stává se, že vám něco nevyjde. My si i v takovém okamžiku musíme věřit.
Takže pod tlak se dostáváte sami, pokud protivník na vás zatlačí a jde do vedení?
Ano, když se v jednotlivých setech dostaneme pod herní tlak, tak je to špatné.
