Jejich výsledky zatím na Roland Garros z českého pohledu patří k nejpříjemnějším zprávám. Krejčíková si poté, co udolala ve třech setech Barboru Strýcovou, vylepšila na grandslamu kariérní maximum. Siniaková je v Paříži po triumfu nad Ruskou Pavljučenkovou potřetí za sebou aspoň ve 3. kole.
ZPRAVODAJSTVÍstředa na Roland Garros |
„Asi budu muset začít říkat, že je to můj oblíbený grandslam,“ usmála se Siniaková. „Určitě se mi tu daří, což dokazuje, že mi antuka sedí. Mám ráda Austrálii, moje oblíbená barva je modrá, všechno je tam pěkné. Ale v Paříži taky. Vyhrály jsme tu společně naše první grandslamové tituly, v juniorkách a pak i v dospělých.“
A letos tu válí i odděleně.
Krejčíková: Tenis není v životě všechno
Tou překvapivější ze středečních výher byl úspěch Krejčíkové. „Nikoho s vyšším žebříčkem jsem neporazila, vážím si toho,“ pronesla po přetlačované se Strýcovou v poměru 6:4, 3:6, 6:3.
Sladký návrat k řemeslu. Protože poté, co se rozhodla neodcestovat na nedávné US Open, u televize trpěla: „Dívala jsem se, jak holky hrají, a bylo mi strašně líto, jak jsem se nakonec rozhodla. Ale tady už se mi to asi podařilo vynahradit.“
I před dalším duelem proti Bulharce Pironkovové si může věřit. Třeba proto, že najednou k zápolením na kurtu přistupuje trochu jinak. „Celý život jsem si hrozně přála dostat se do stovky; to je znamení, že jste něčeho dosáhli. V určitých momentech mě už tížilo, že jsem byla blízko, ale nedokázala jsem udělat poslední krok,“ líčí.
„Teď jsem se s tím smířila a snažím se to neřešit. Pochopila jsem, že není všechno jen o tenisu. Že jsou i jiné důležité věci.“
A vida, v live žebříčku WTA najednou do Top 100 poskočila. I koronavirová pauza jí paradoxně pomohla.
„Udělali jsme s trenérem hodně věcí, posunuli jsme se dopředu. Důležité bylo, že jsme na tom pracovali opakovaně,“ říká Krejčíková. „Strávila jsem víc času doma s rodinou, s bráchy, s malou neteří… Tenis jsem si užívala ve volných chvílích, byla na něj odpočinutá a dokázala jsem tréninky líp odtrénovat.“
Výborná deblistka díky tomu prožívá životní individuální turnaj.
„Něco jsem zvládla ve čtyřhře a mixu a řekla si, že se na to zkusím dívat trochu jiným pohledem. Debl je priorita a singl hraju proto, že mě to baví. Nebudu se nervovat, chci si užívat, že jsem zdravá. Snad se i doba nějak zlepší a už bude všechno jenom růžové.“
Siniaková: Nemusím nikam spěchat
Její deblová spoluhráčka v Paříži loni zazářila, když poslala na letadlo světovou jedničku Naomi Ósakaovou a prošla do osmifinále. Vzhledem k tomu, že herně prožívá svůj tenisový návrat ke kořenům, si může věřit i letos.
„Pohybově jsem na tom byla moc dobře a vrátila jí hodně míčů,“ těšilo ji, jak rozhodila Pavljučenkovou. „Měla bych z toho těžit a víc si věřit, že nemusím ve výměnách spěchat a můžu si na to počkat. Na antuce se mi to obzvlášť daří. Budu se toho snažit využívat.“
Dokonce i momentální nepříliš vábné podmínky - chladné počasí, těžké míče a nižší odskoky - jí mohou svědčit.
„Doufám, že je to pro mě plus,“ souhlasí. „Asi ne úplně velké, protože je to těžké pro všechny, míče neletí, v prvním kole mě to taky potrápilo. Ale jelikož patřím k těm, co si musí každý bod vypracovat, mám víc času na to míče vracet. A dokážu jich vrátit hodně.“
Roland Garrospříloha iDNES.cz |
Přesně to k ní patří. A taky emoce, jako když se zazlobila na lajny, na které v jedné fázi duelu neomylně dopadaly rány ruské protivnice: „Občas to prostě ukážu. Ale celkově jsem zápas zvládla dobře. Jsem ráda, že to bylo ve dvou setech.“
A tak je pro příští rundu svěží, na rozdíl od její následující soupeřky Kiki Bertensové, jež kurt po výhře opouštěla na vozíčku s bolestivými grimasami: „Kiki bývá ready. Na zotavení má den.“
Ve středu své výhry společně s Krejčíkovou oslavily skoro paralelně. Co v pátek? „O stejný začátek jsme nežádaly,“ mrkla Siniaková. „Každopádně je super, že se nám takhle daří a budeme na to chtít navázat. Jak v singlu, tak v deblu.“