Pětadvacetiletý sympaťák totiž od začátku roku vyhrál 15 z 19 zápasů, na chvíli se vyhoupl na devátou příčku světového žebříčku – momentálně je desátý – a naznačil, že se brzy může ucházet i o grandslamové tituly.
A to navzdory stylu, při němž sází hlavně na urputnou defenzivu.
„Přijde mi, že se líp cítí v obraně, když využívá tempo soupeře,“ prohlásil o něm ve vysílání Eurosportu z letošního Australian Open jeho krajan Nick Kyrgios. „Rád běhá po kurtu, ale už se zlepšuje taky v agresivní hře, proto ho vidíme v top 10.“
Humbert udržel stoprocentní finálovou bilanci. De Minaur obhájil v Acapulcu |
De Minaur se předvedl i minulý týden, kdy obhájil prvenství na podniku ATP 500 v mexickém Acapulcu. „Úžasný turnaj,“ radoval se.
Nicméně žádným oslavám se po sobotním finále neoddal, hned druhý den brzy ráno totiž nasedl na letadlo a zamířil do San Diega, kde v neděli k finále tamního turnaje WTA 500 nastoupila jeho partnerka Boulterová.
„Moc se na to těším,“ předeslal De Minaur po svém zdárném boji o titul.
A vítěznou náladu přivezl i do Spojených států, jeho britská přítelkyně ve finále taktéž uspěla.
San Diego champ & Acapulco champ
😻 https://t.co/xgRTcalLZa
„Moc mu děkuji, včera skončil o půlnoci a už v šest ráno letěl, aby tady mohl být. Moc si toho vážím,“ usmívala se při pohledu na šťastného Australana ve své lóži.
Při loňském Wimbledonu si spolu zahráli smíšenou čtyřhru, před začátkem sezony 2024 zase vtipkovali, že se můžou potkat na opačných stranách kurtu, neboť Austrálie a Británie se střetly ve skupině United Cupu, klání smíšených družstev.
Teď se budou navzájem podporovat v Indian Wells, kde tento týden začíná spojená akce ATP a WTA 1000.
Vytetované číslo 109
Především De Minaur na takzvaném pátém grandslamu pomýšlí na daleké tažení, při kterém bude chtít potvrdit svou přezdívku „démon“.
Což je netradiční, ale velmi výstižné pojmenování.
„Vymyslel to jeden z mých dřívějších trenérů Ben Pine podle mé rychlosti a mého příjmení, které má dost lidí problémy správně vyslovit,“ vysvětloval Australan před rokem pro AO Show.
V zemi, kterou reprezentuje, si ho velmi váží, fanoušky těší, že navazuje na dřívější slavnou éru tamního mužského tenisu. V posledních dvou ročnících Davis Cupu pomohl Austrálii do finále, loni ve čtvrtfinále zařídil důležitý bod proti Čechům, když otočil duel s Jiřím Lehečkou.
Australský tenista Alex de Minaur hraje forhend ve finále Davis Cupu 2023.
Na hrudi má vytetované číslo 109, kterým si připomíná, že se stal právě 109. hráčem, který Davis Cup za Austrálii okusil.
Má přitom i občanství Španělska, kam se s rodinou přestěhoval po prvních pěti letech života v Sydney. Ve 13 se do rodné země vrátil, načež v poslední době především díky snadnějšímu cestování na většinu turnajů upřednostňuje k žití a trénování evropský stát.
„Dřív jsem reprezentoval Španělsko, ale vždycky jsem se cítil být Australanem,“ líčil před lety pro Sydney Morning Herald.
Coby mentor mu pomáhá někdejší první tenista světa Lleyton Hewitt, i díky němu De Minaur postupnými krůčky míří vzhůru.
Z někdejší dvojky juniorského globálního rankingu a dvojnásobného finalisty Turnaje mistrů do 21 let vyrostl v prvního Australana v elitní desítce pořadí od zmíněného Hewitta v roce 2006.
Na tento počin dosáhl letos v lednu. Po dvou týdnech sice elitní společnost opustil, nicméně za další tři týdny se do ní díky postupu do finále turnaje v Rotterdamu zase vrátil.
V Nizozemsku nestačil jen na Jannika Sinnera, právě italský šampion Australian Open společně s druhým finalistou z Melbourne Daniilem Medveděvem jsou jedinými tenisty, kteří v dosavadním průběhu sezony nasbírali více bodů než De Minaur.
Australan si při výkonnostním vzestupu cení hlavně toho, že už dokáže zvládat zápasy proti sokům z nejvyšších sfér žebříčku. „Dřív jsem proti soupeřům z top 10 nedokázal prorazit,“ svěřil se nedávno pro web ATP.
Alex de Minaur (vlevo) přijímá gratulaci od Novaka Djokoviče.
Letos už proti nim zapsal čtyři úspěchy, včetně skalpu světové jedničky Novaka Djokoviče na United Cupu.
A minulý týden v Acapulcu konečně zdolal i svého neoblíbeného protivníka Řeka Stefanose Tsitsipase, s nímž všech deset předchozích duelů ztratil. „Rád bych řekl, že mě nikdo neporazí jedenáctkrát za sebou,“ smál se po čtvrtfinálovém triumfu.
I tento střípek ukazuje, v jaké pohodě stále ještě mladý Australan hraje.
V Acapulcu po druhém kole poznamenal: „Mám velké srdce, které mě žene dál, nehledě na skóre nebo fázi kariéry, ve které se nacházím. Dostalo mě do současné situace a doufám, že mi pomůže ještě dál.“
