A co říká Gřešek na soupeře, jímž jsou obhájci titulu z Plzně? Frýdek-Místek je jediný tým, který v základní části extraligy s Plzní neprohrál, remizoval s ní 32:32 a 29:29.
„Upřímně... Jsme rádi za Plzeň, protože na ni hrát umíme. Jejich styl nám vyhovuje. Jen musíme být naprosto soustředění,“ prohlásil Adam Gřešek.
V čem byl problém, že vám vstup do jarní části extraligy nevyšel?
Bylo to pořád dokola. Hodně neproměněných vyložených šancí a chyby. Pro naši psychiku bylo špatné, že jsme soupeře přehráli, vytvořili si jasnou šanci, ale neproměnili ji... Načež jsme nakupili až nesmyslné technické chyby vinou naší naivity nebo nekoncentrovanosti. Toho se teď musíme vyvarovat.
Trenér Plzně: Nemám rád spekulace, na titul se nedívám. Zásadní je Frýdek-Místek |
Nakonec jste osmé místo udrželi. Co vám sezona ukázala?
Házenou hrát umíme, dvakrát jsme obrali o bod mistra z Plzně, porazili jsme rozjeté Brno a několik výher jsme měli dvouciferným rozdílem. Ukázali jsme, že můžeme porazit každého, ale musíme být koncentrovaní. Přemýšlet nad tím, co děláme špatně a jak to zlepšit.
Jak se vůbec váš tým oproti předešlé sezoně, v níž jste rovněž byli po základní části osmí, změnil?
Odešla nám zkušenost, Tomáš Sklenák, což byla legenda klubu, i Víťa Pyško, který v týmu působil dlouho (Sklenák trénuje Kopřivnici a brankář Pyško přestoupil do Brna – pozn. red.). Naopak přišlo zdravé, dravé mládí. Vše si sedlo, v kabině nám to funguje, což je důležitý faktor. A co se týče nových hráčů, Adrian je snad první zahraniční posila, co si pamatuji, a to jsem tady dlouho, dvanáct let.
Kromě Adriana Chełmińského je cizincem i Marián Hajko. Je hra s nimi jiná?
Vůbec ne. Upřímně jsem nevěděl, jak to bude fungovat, protože jsme nebyli na zahraniční posily zvyklí. Ale člověk ani nepozná, že máme cizince. Adrian je z Polska, rozumíme si. A Marián je Slovák, přičemž minulou sezonu hrál ve Veselí.
V čem je síla mužstva?
Doufám, že v komplexnosti, protože nepamatuji, že bychom měli tak široký kádr jako nyní. Na každém postu může kdokoliv zaskočit. Teoreticky když se někdo zraní, je tady další chlap a někde i dva, kteří jsou schopni zaskočit.
Frýdek-Místek podobně jako většina extraligových klubů nemá profesionální tým. Takže i pracujete?
Jsme takoví poloprofesionálové. Většina nás pracuje anebo studuje. Házená není jedinou náplní našeho dne. Top týmy, které trénují ráno i odpoledne, mají tréninkové dávky několikanásobně vyšší.
Čím se živíte?
Jsem geodet, takže když mám volno, mohu trénovat víc. Mohu si práci řídit podle toho, jak potřebuji. To je výhoda mého časově flexibilního zaměstnání. Nemusím si brát dovolenou, když hrajeme někde dál od Frýdku-Místku.
Mívají někteří hráči problémy uvolnit se z práce?
Většinou ne. Vždy se to dá nějak udělat. Nepamatuji, že by někdo nepřišel na utkání z pracovních důvodů. Teoreticky svému zaměstnavateli dělají reklamu, když hrají extraligu.
Házenkáři Frýdku-Místku výhrou v Jičíně zkompletovali osmičku pro play off |
Vy ji hrajete už dvanáct let. Kam se frýdecko-místecký tým za ty roky posunul?
Všichni loni vzpomínali, jaké to bylo před dvaceti lety (v roce 2023 Frýdek-Místek vybojoval titul – pozn. red.). Ale to byl jiný Frýdek-Místek, tehdy tady byl profesionální tým. Každopádně oproti tomu, jak jsem v šestnácti letech začínal, šla úroveň mužstva i zázemí, jak se tady o nás starají, enormně nahoru, ať už jde o fyzioterapii, maséry, lékařskou péči. Tradice házené tady je.
Vy jste celou kariéru Frýdku-Místku věrný. O změně klubu jste nikdy neuvažoval?
Jsem tady od přípravky. Jinde jsem nikdy nebyl. Možná kdysi mě změna lákala, když jsem nakoukl do reprezentace, ale tehdy pro mě bylo hlavní dodělat školu. Po ní jsem začal pracovat a už jsem nevyhledával jiné kluby. A pokud se mnou budou ve Frýdku-Místku spokojeni, budu tady hrát i nadále. Nemám proč odcházet. Tady je to pro mě srdcová záležitost. O změně bych uvažoval snad jen v případě, že by přišla nějaká mimořádná nabídka.
V prosinci jste se stal otcem. Jak si užíváte tuto novou roli?
Je to nejkrásnější pocit, který člověk může zažít. Samozřejmě, začátky byly náročné, ale manželka i malá jsou moc šikovné, takže jsme si rychle zvykli. Snažím se doma pomáhat, když můžu. Není nic víc, než když se na nás malá koukne a vykouzlí úsměv.
