Ve Švýcarsku pomáhá Řepková onkologickým pacientům. A střílí góly

V týmovém bodování je Řepková v Churu druhá za legendou Corin Rüttimannovou a švýcarskou štaci si maximálně pochvaluje. Navíc získala i vytoužené zaměstnání na třetinový úvazek - pomáhá onkologickým pacientům.

Pětkrát! Řepková vyrovnala rekord Pěti brankami zazářila v závěrečném utkání českých florbalistek v základní skupině A na mistrovství světa ve švédské Uppsale útočnice Martina Řepková a výrazně se podepsala pod výhru 8:0 nad Lotyšskem. Svým výkonem vyrovnala český rekord na světových šampionátech, který před dvěma roky v Neuchatelu vytvořila v zápase se Slovenskem (19:3) Michaela Mlejnková.

„Myslím, že to byl dobrý krok. Každý, kdo by chtěl vystoupit ze své komfortní zóny, tak by měl zkusit v zahraničí jakoukoliv zemi. Teď se ve Švýcarsku po té covidové situaci konečně hrálo a nebyly žádné pauzy či přerušení jako v minulé sezoně. Zatím se nám daří dobře, takže já jsem velmi spokojená,“ popisovala účastnice čtyř MS v rozhovoru pro ČTK.

Po dlouholetém působení v Chodově se vydala do zahraničí na počátku koronavirové krize, takže první sezona v Churu pro ni byla těžká. „Covid to poznamenal. Švýcarsko bylo celé zavřené a já jsem ho skoro neviděla. Byli jsme první půlrok docela izolovaní, bylo to jen florbal, florbal a florbal,“ kývla Řepková, která odešla do Churu i s klubovou a reprezentační spoluhráčkou Nelou Jirákovou.

„Potom se v sezoně florbal vůbec nehrál a bylo to docela těžké, protože my jsme byly čistě profihráčky. Bylo to pro nás o to náročnější, že když vypadnul florbal a všechno bylo zavřené, tak co pak má člověk dělat? Ale na druhou stranu taky dobrá zkušenost,“ prohlásila Řepková. 

Toužila po zaměstnání na částečný úvazek a dočkala se v této sezoně. „Jsem ráda, že jsem dostala práci, kterou jsem si moc přála. Dělám na třicet procent. Chtěla jsem pracovat s lidmi, něco na způsob ošetřovatelky. Teď se mi to splnilo a dělám v jedné společnosti, která pomáhá onkologicky nemocným. Mám asi sedm lidí, starších i mladých, ke kterým chodím a pomáhám jim s určitými věcmi. Po mě je to dobré, protože se učím i jazyk a je to fajn práce, která mi dává smysl,“ konstatovala pětadvacetiletá florbalistka.

Za psychicky náročné své zaměstnání nepovažuje. „Já si takové věci nepřipouštím. Když tam jdu, tak se snažím těm lidem opravdu pomoct a neexistuje pro mě, že to brala tak, že je ten člověk nemocný. Já jsem taková, že jim možná dávám i trošku víc pozitivna a klidu. Funguje to dobře.“

Práci může ideálně časově skloubit s florbalem. „Jsem v práci od rána a nejdéle do dvou hodin. Je to skvělé mít režim. Je fajn chodit dvoufázově na trénink, ale to můžu i teď a je fajn, že si při práci člověk vyčistí hlavu. Studuju teď dálkově, takže jsem chtěla opravdu něco, abych si mohla říct, že mě to naplňuje,“ podotkla Řepková.

Snaží se pilovat němčinu, protože s angličtinou se v Churu moc nedomluví. „Měla jsem ve škole jako druhý jazyk ruštinu, němčina u nás nebyla dostupná, takže ji dělám úplně poprvé. Teď jsem se začala učit klasickou hochdeutsch, protože v té švýcarské němčině si nerozumí ani Švýcarky samy. Jsem v kantonu, který je blíže k Itálii a nabízí tam italštinu, rétorománštinu, švýcarštinu nebo francouzštinu. Někdy nastaly situace, kdy člověk používal ruce a nohy,“ líčila Řepková.

Na mistrovství světa touží po první medaili. Před dvěma roky v Neuchatelu byla blízko, ale v semifinále se Švýcarskem český tým promarnil pětibrankové vedení a v prodloužení pak prohrál i duel o bronz s Finskem. „Náš cíl je především vyhrávat důležité zápasy a od toho se bude všechno odvíjet,“ řekla Řepková k ambicím v Uppsale.

Věří tomu, že i švýcarská zkušenost tým posílila. „Hodně nás to zažilo a myslím, že je to něco, co je sice hodně bolestivá vzpomínka, ale zároveň tak silná, po které nikdo z nás nedopustí to prožít znova. Možná i to je potřeba, aby pak člověk dělal kroky k tomu, aby vyhrával velké zápasy a dlouhodobě jsme získávaly medaile. Je to furt bolavé, ale zároveň si myslím, že nám to může strašně pomoct,“ dodala Řepková.