Krátce po startu závodu do třiadvaceti let se vzdálila soupeřkám.
Vypadalo to tak snadno. Podobně jak nizozemský šampion Mathieu van der Poel o pár hodin později, zkrátka se jen více opřela do pedálů a nikdo jí nestačil.
„Zoe ukazovala celou sezonu, že je odskočená,“ uznala Kristýna Zemanová. „Musela by být velká náhoda, kdyby nevyhrála.“
I ona tak brzy poznala: Nic naplat, dnes se jede o druhé místo.
Tábor 2024vše o MS v cyklokrosu |
Bäckstedtová nakonec pásku proťala s náskokem 44 sekund právě na dvacetiletou Češku. „Jsem v sedmém nebi,“ zářila. „Před startem jsem byla trochu nervózní. Měla jsem za sebou skvělou zimní sezonu, tak jsem si ji nechtěla pokazit. Což se naštěstí nestalo. Jsem od hlavy po paty od bláta. Na trati byla místa, kdy jste kvůli němu musely takřka zastavovat. Co si ale víc od cyklokrosu přát? Neskutečná zábava!“
Říkáte si, co ji to popadlo?
Ona to tak ale vážně má. Náročné podmínky miluje, nevadí jí déšť ani když kvůli nánosům hlíny jen stěží točí nohama. „Ideální jsou pro mě dva stupně, silný déšť, a bahno až po prsa,“ říkala kdysi.
V takovém nečase je v mládežnických kategoriích zpravidla nezastavitelná. A nejspíš brzy nejen v nich. V aktuální sezoně se ve Světových pohárech třikrát dostala na stupně vítězek i v hodnocení elitní kategorie.
Slušné, a to jí teprve devatenáct. Nejspíš je otázkou času, kdy se podobná slova o ní budou moci prohlásit i v dalších disciplínách. Bäcktedtová totiž patří mezi největší talenty i silniční a dráhové cyklistiky.
Britka Zoe Bäckstedtová během cyklokrosového mistrovství světa v Táboře.
Ze všech odvětví má tituly mistryně světa. V juniorské kategorii uspěla jak na dráze v madisonu, v cyklokrosu, na silnici v časovce, a hned dvakrát v hromadném závodě. V Táboře nyní přidala titul i mezi třiadvacítkami.
Není divu, že už patří do vybrané společnosti sportovců, které sponzoruje gigant Red Bull. Že v sedmnácti podepsala smlouvu ve worldtourovém týmu EF Education a dnes jezdí za elitní Canyon Sram.
Což má být teprve začátek.
„Jednou bych chtěla vyhrát vše. Proto jezdím na kole, proto závodím,“ uvedla pro britský magazín Velo.
První závod? Otec ji tlačil
Předpoklady má vážně obrovské. Její otec Magnus pod švédskou vlajkou osmnáct let profesionálně závodil a ve sbírce má třeba triumf na Paříž-Roubaix z roku 2004 či etapový úspěch na Tour de France.
Matka Megan Hughesová taktéž úspěšně jezdila na silnici i na dráze a její starší sestra Elynor v současnosti obléká barvy stáje Lidl Trek.
OBRAZEM: Štybarovo sbohem i král van der Poel. Co vše viděl Tábor |
Bylo by asi trochu zvláštní, kdyby v takovém prostředí ani malá Zoe nepropadla cyklistice. Poprvé ji na kolo rodiče posadili ve třech letech a o rok později už závodila.
„Můj táta sice běžel vedle mě a do kopců mě musel tlačit. Ale i tak můžu říct, že to byl závod, ne?“ směje se. „Nechápejte to ovšem tak, že jsem cyklistiku musela dělat. Nikdo na mě netlačil. Všichni mi naopak říkali, ať si vyberu, co budu chtít.“
Nijak tedy zprvu nevadilo, že kromě ní hrála i tenis, netball, dělala atletiku a když ji zbyl nějaký volný čas, ponořila se do skládání kostiček lega. Což ji mimochodem drží až doteď.
Kristýna Zemanová (vlevo) se stříbrnou medailí ze světového šampionátu v Táboře vedle vítězky Zoe Bäckstedtové a třetí Leonie Bentveldové
„Miluju ho. Úplně při něm ztratím pojem o čase. Prostě si sednu v pokoji, pustím hudbu, otevřu plánek a stavím a stavím,“ usmívá se. „Nejsem ale jediná. I Mark Cavendish ho má rád.“
Postupně však musela vzhledem ke kupícím se školním povinnostem aktivity omezovat. Až jí nakonec zbylo jen kolo.
„A vybrala jsem dobře. Zamilovala jsem si ho,“ nelituje.
Kolo ji jen tak neomrzí
Jen jedno si ovšem zvolit nedokázala. Sice říká, že je pro ni největší zálibou jízda v bahně při cyklokrosu, hned ale dodává, že ani bez silničky, biku či dráhařského stroje by si život nemohla představit.
Je tak trochu jako mužští všeumělové Van der Poel či Brit Tom Pidcock. Když ji při tréninku omrzí jedno, skočí na druhé. Zkušenosti z jedné disciplíny navíc uplatní v další.
Cyklokrosový šampion van der Poel: Chci duhový dres, jinou motivaci nemám |
„Třeba poziční boj a výbušnost z cyklokrosu se mi hodí na dráze. Na silnici si zase buduju vytrvalost. Zdá se, že dělám tři nebo čtyři naprosto odlišné sporty, ale vlastně jde jen o jeden,“ povídá.
I to jí pomáhá, aby byla tak úspěšná.
Po cyklokrosové sezoně má v plánu si dát krátkou pauzu a pak se vrhne na silnici. Letos by pochopitelně ráda rozšířila sbírku úspěchů z vrcholných šampionátů. Speciální místo pro ni má i Paříž-Roubaix. Nejen kvůli někdejšímu otcovu triumfu či podmínkám mnohdy připomínající cyklokros, ale také proto, že zde loni slavila týmové vítězství kanadské parťačky Alison Jacksonové.
„Jeden z největších zážitků, co jsem zatím na silnici prožila,“ ohlíží se Bäckstedtová.
Můžete jí věřit, že jednou by na seznam vítězek slavného kostkového klání chtěla přidat i své jméno.
