Není to pro tým Ineos - a dříve i Sky - zrovna nejúspěšnější závod.
Bradley Wiggins se tu pokoušel vyhrát rok po svém triumfu na Tour. Kvůli nemoci odstoupil. V roce 2015 vyřadilo ze závodu zranění Richieho Porta. Mikel Landa onemocněl v roce 2016…
Jen Chris Froome díky svému nezapomenutelnému sólu v 18. etapě před dvěma lety dokázal Giro d´Italia v dresu britské stáje vyhrát.
Chris Froome a jeho trofej pro vítěze Gira.
„Ale nemáme z toho trauma. Většinou jsme jen neměli dost štěstí,“ říká šéf stáje Dave Brailsford.
Teď k Giru po kolapsu Egana Bernala na Tour tým cílí znovu. S Geraintem Thomasem, který na Giru rovněž nikdy vyloženě nezářil.
„Ale má tolik zkušeností a tolik talentu, že podle mě vyhraje,“ říká expert Eurosportu a šampion Tour z roku 2012 Wiggins.
Počtvrté
Thomas jel Giro ve své kariéře zatím třikrát.
Poprvé už v roce 2008, to mu bylo teprve 22 let. V týmu Barloword byl třeba s Enrikem Gasparottem, Stevem Cummingsem a maximem bylo 12. místo v závěrečné časovce v Miláně. V celkovém hodnocení skončil až 118.
Do Itálie se vrátil o čtyři roky později, to už v dresu Sky. Dosáhl na dvě druhá místa v obou časovkách, které závod otevíraly a uzavíraly. Nestačil tehdy na Taylora Phinneyho a Marca Pinottiho.
Giro d'Italia 2020Speciální příloha iDNES.cz |
Stále to však nebyl ten skvostný vrchař, který se z něj stal až v posledních letech.
K ruce byl nakonec sedmému Rigobertu Uranovi a devátému Sergiu Henaovi, na rovinách se zase staral o Marka Cavendishe.
A naposledy přijel na Giro v roce 2017.
To už jako jasný lídr stáje Sky. Bylo to vlastně vůbec poprvé, co na jakékoliv Grand Tour dostal příležitost vést tým. Ve čtvrté etapě na Etnu dojel třetí a skočil na druhé místo celkové klasifikace, jen šest sekund od růžového dresu.
Na ten ale nedosáhl. Devátá etapa s výjezdem na Blockhaus pro něj byla fatální.
Ještě pod kopcem totiž zaparkoval řidič policejní motorky zcela nepochopitelně na levém kraji vozovky a motorka mírně přečnívala do silnice.
„Vyhnul jsem se jí tak o dva centimetry,“ líčil Tom Dumoulin, lídr Sunwebu. Za ním už to Wilco Kelderman nezvládl a letěl na zem, stejně jako vzápětí tolik dalších jezdců. Mezi nimi též Adam Yates z Oriky a pět mužů Sky včetně Gerainta Thomase.
Ten celý pád odnesl nejhůř.
AU! Zakrvácený Geraint Thomas v cíli deváté etapy Gira d´Italia.
„Využívali jsme celou šíři silnici, od kraje ke kraji,“ vykládal Velšan. „A pak tam najednou stála ta motorka a někdo mě sejmul. Šílené. Vyhodil jsem si rameno a všechno bylo pryč.“
Svíjel se na zemi, rameno mu nahazovali zpět a etapu zvládl dojet. Další den pak skončil druhý v časovce, ale to bylo vše. Další dva dny se trápil a do třinácté etapy už nenastoupil.
„Moc mě to mrzí, ale od toho nedělního pádu trpím. Mám problémy s ramenem, které se dají přežít, ale bolest v koleni je den ode dne horší,“ vysvětloval lídr týmu Sky.
A ze závodu zmizel.
Dieta i delší trénink
Moc veselých vzpomínek tak Thomas na Giro nemá.
„Ale letos rozhodně nechci opakovat podobnou agonii jako před třemi lety,“ usmívá se na startu. „Naposledy jsem měl i dost smůly, tak jsem se vrátil, abych to napravil. Věřím, že tentokrát mě nic špatného nepotká.“
Původně měl přitom patřit do trojice lídrů pro Tour spolu s Eganem Bernalem a Chrisem Froomem. Na přípravném závodě Critérium du Dauphiné ale nestačil. Ztrácel v kopcích, nebyl ve formě, kdy by mohl usilovat o další žlutý dres.
Proto mu Dave Brailsford nabídl pouze roli domestika.
„A to jsem nechtěl. Je mi 34 let, na vrcholu sil už nebudu dlouho, proto jsem si řekl, že je pro mě dobré využít jakoukoliv příležitost, kterou dostanu. Bylo pro mě lepší ještě potrénovat a připravit se na Giro,“ líčil.
Trénink se vyplatil.
Bude to Thomas versus Yates? Je tady Giro a očekává sníh i mnohé extrémy |
Thomas začal jezdit o dost delší, i když lehčí tréninky. Najel také na dietu složenou z těstovin, bílkovin a zeleniny, díky čemuž zhubnul ještě pár kilogramů a znovuobjevil tak svou nejlepší formu.
Už na italském etapovém závodě Tirreno-Adriatico ji ukázal. V etapě s dojezdem na Sassotetto nestačil jen na Simona Yatese.
Druhý skončil i celkově.
„Pracoval nesmírně tvrdě na tom, aby se před Girem dostal do skvělé formy, a to se mu povedlo. Když kluci viděli, jak na Tirrenu zápolí s Yatesem, i je to povzbudilo. Je to opravdový šampion, připravený bojovat o maglia rosa,“ má jasno Brailsford.
Brit Geraint Thomas během časovky na mistrovství světa v Imole.
„Sám cítím, že nohy jsou na tom hodně dobře. Na Tirrenu jsem je otestoval a druhé místo posílilo mou sebedůvěru. Stejně jako čtvrtá příčka v časovce na mistrovství světa. Jsem motivovanější než kdy dřív,“ hlásí.
Přitom v časovce při své první účasti na světovém šampionátu v této disciplíně klidně mohl získat medaili. Jen kdyby nenastaly zmatky s jeho měřičem výkonu, bez kterého Thomas netušil, jak si vlastně vede.
„Neznal jsem své hodnoty, netušil jsem, jaký výkon vlastně podávám. Bylo to podobné, jako kdybych jel slepý. Ale nevadí, hlavním cílem zůstává Giro. S Itálií mám dlouhodobý vztah. Kdysi jsem tu žil, jezdil za italský tým, takže se sem rád vracím,“ říká.
Mám skvělý tým
Přiváží možná ne tak silnou sestavu do hor.
Ale jen na první pohled.
O Thomase se bude starat trojice skvělých časovkářů – aktuální mistr světa Filippo Ganna, dvojnásobný mistr světa Rohan Dennis a také pětinásobný šampion Španělska v této disciplíně Jonathan Castroviejo.
U posledních dvou pak platí, že dokážou jet velmi solidní tempo i v horách.
Pak také velmi rychlý kamarád Ben Swift, který je připraven se pro Thomase obětovat. „Se Swiftym se známe od 12 let, jsme velcí přátelé, takže bude skvělé mít ho v závodě po boku. Bude naším kapitánem na silnici,“ říká Thomas.
Mistr světa Filippo Ganna bude Thomasovi rovněž k ruce.
Následuje zkušený Ital Salvatore Puccio, mladičký Ekvádorec Jhonatan Narváez, který už letos vyhrál etapový závod Coppiho a Bartaliho, a také Tao Geoghegan Hart.
Právě na něj jako na skvělého vrchaře by měl v nejtěžších kopcích Thomas spoléhat.
„Mám s sebou skvělý tým, tím pádem mám taky velkou důvěru v to, co kluci dokážou,“ líčí. „Jhonatan je mladý a skvělý závodník, s Taem už jsme pár závodů objeli, vyhrál jsem po jeho boku Dauphiné. A všichni ví, co dokážou Filippo, Rohan a Jonathan Castroviejo. Nemohl jsem si přát lepší podporu. Teď je čas bojovat o růžový dres.“
Je mu už 34 let. Může to tak být jedna z posledních šancí bojovat o cenný trikot na Grand Tour. Zvlášť, když se na Giru nesejde zas až tak silná konkurence jako v některých předchozích letech.
„Tenhle rok byl pro všechny hodně zvláštní a pro nás cyklisty je důležité mít aspoň nějaký cíl. Giro je velkým cílem. Jsem připravený,“ hlásí.
