„Moje sebedůvěra se musela odrazit od úplného dna,“ říká.
V březnu 2019 měla čtyři závody před koncem seriálu náskok 26 bodů na kolegyni Dorotheu Wiererovou, zároveň jí však v mysli řádili démoni: Proč vedení našeho týmu pořád protežuje Doro? Proč i na mistrovství světa měla na rozdíl ode mě od trenérů úlevy?
Tehdy Vittozziová roli favoritky na pohárovém finále v Oslu psychicky nezvládla, prohrála souboj o velký glóbus o 23 bodů.
Nyní je s náskokem 23 bodů její.
Jak symbolické.
Navíc po úžasném zvratu.
Nikdo mou bolest nechápal
Před letošním finálovým kolem v Canmore ztrácela na vedoucí Norku Ingrid Tandrevoldovou 73 bodů. „Ingrid už si to pohlídá,“ věštila i Markéta Davidová.
Jenže Norka od šampionátu v Novém Městě trpí blokem při střelbě vstoje, a ten ji i v Kanadě srážel výsledkovými listinami.
Naopak Vittozziová řádila. Po vítězném sprintu a stíhačce vysvlékla sokyni ze žlutého čísla.
Nepovedený závěrečný hromadný závod už ji o něj nepřipravil. Proťala v něm cíl na 21. místě s italskou vlajkou v ruce, v gestu úžasu si zakryla obličej a zřítila se na sníh.
Oslnivé Nové Město, suverén Bö, trápení Čechů. Jaká byla biatlonová sezona? |
Tandrevoldová k ní hned přišla, odepla Italce lyže, objala ji. Nádherné gesto fair play.
„Rozbrečela jsem se dojetím jako dítě,“ vyprávěla Vittozziová.
„Náš sport je o vrcholech a pádech,“ přidávala Tandrevoldová. „Každý z nás si tím prošel. Proto je důležité umět se radovat i z výkonů těch, kteří uspěli. Jsme konkurentky, ale také kamarádky.“
“Thank you for everything” - we can only echo what @lisa_vittozzi said, @ingridtand - thank you for inspiring all of us ❤️ and congratulations on a fantastic season.
#biathlon #biathlonfamily #sportsmanship
S interní týmovou rivalitou mezi ní a Wiererovou se kdysi Vittozziová neuměla srovnat. S odstupem času však nyní říká: „Myslím, že ta rivalita pomáhá mně i jí. Nejsme s Doro kamarádky. Jsme jiné. Ale respektujeme se. Rozhodně naše vztahy nejsou tak vyhrocené jako u Francouzek (Braisazové a Simonové), které skončily až u soudu.“
Po neúspěšném útoku na velký glóbus v roce 2019 procházela Vittozziová vleklou psychickou krizí, během níž v sezoně 2021–2022 dočasně padla její střelecká úspěšnost vleže dokonce až na 55 procent.
„Kráčela jsem po temné cestě, během níž jsem už ani nevěděla, kým jako člověk jsem,“ vzpomíná. „O všem jsem pochybovala. Nikdo mou bolest nechápal, někteří lidé si mysleli, že si vymýšlím. Bez Aiacea Rusciana, mého psychologa, bych to sama nezvládla.“
Odborník, jemuž bezmezně věřila, se ji snažil naučit, aby prožívala sport jinak. „Díky tomu se dokážu udržovat v zenové fázi a být v životě šťastná bez ohledu na výsledky.“
 |
Další cíl: zlato z Milána
Tichá introvertka s jemným úsměvem, někdy působící až stydlivě. Taková je. Pravý opak extrovertky Wiererové, která se uplynulým ročníkem protrápila.
Rovněž Vittozziová řešila v prosinci zdravotní a fyzické problémy, ale od lednového Světového poháru v Ruhpoldingu se její sezona stala jednou velkou triumfální jízdou.
Zlato a celkem čtyři medaile na šampionátu v Novém Městě.
Obdivuhodná úspěšnost střelby 94 procent.
A velký glóbus se dvěma malými na samém konci zimy.
„Velký glóbus je sen, který se stal skutečností. Po všem, čím jsem si v posledních letech prošla, je to cosi fantastického,“ svěřovala se.
V dětství hrála doma v Sappadě fotbal, v útoku žákovského týmu. „Pak jsem se stala biatlonistkou. Tak trochu ze zvědavosti.“
Teď je nejlepší na světě.
„A zaslouženě,“ říká Tereza Voborníková. „Lisa předvádí až neuvěřitelnou střelbu, vždyť šla skoro všechny sprinty za nula. A je dobře, když glóbus získá občas někdo jiný než Norové. I když Ingrid je mi líto, jak o něj přišla.“
Zlato z olympijských her v Miláně 2026 si nyní Vittozziová vytyčila za další velký cíl kariéry.
Ovšem teď je čas slavit a tu a tam i trochu hřešit.
Což v jejím případě znamená: „Tiramisu! Spousta tiramisu!
