Už euforie po mistrovství světa 2013 evokovala touhu: Musíme ho co nejdřív získat znovu.
Trvalo to jedenáct let.
Dostane tedy Nové Město za dalších jedenáct let šanci znovu?
MS v biatlonupříloha iDNES.cz |
„To už asi nebude otázka pro mě,“ říká třiapadesátiletý Jiří Hamza, hybný motor šampionátů 2013 a 2024. „Všichni stárneme. Ale nějaký nástupce se vždycky najde. Určitě se tahle aréna nestavěla proto, aby se v ní další velké závody nekonaly.“
Navzdory současné silné pozici Česka v Mezinárodní biatlonové unii IBU a skvělým letošním ohlasům je nicméně nepravděpodobné, že by se ve Vysočina Aréně konalo mistrovství opět už za jedenáct let. Nejspíš to potrvá déle, snad patnáct let.
Přibývá totiž zemí, které do hry o biatlonové šampionáty výrazně vstupují. Příští rok se poprvé uskuteční ve Švýcarsku v Lenzerheide, v sezoně 2027 premiérově v estonském Otepää. Velký zájem má též Francie, přestože zázemí v národním centru v Le-Grand-Bornard není právě lukrativní.
Až počínaje rokem 2028 nejspíš opět přijde řada na tradiční hostitele. Pro připomenutí, po Novém Městě 2013 následovaly Kontiolahti, Oslo, Hochfilzen, Östersund, Anterselva, Pokljuka, Oberhof a opět Nové Město.
KOMENTÁŘ: Češi na MS vyhráli, ale jinak. Připadal jsem si malý, říkal Bö |
Otázkou je, jaké budou vzhledem ke klimatickým změnám a nespornému oteplování planety za patnáct let na Vysočině sněhové podmínky. V Novém Městě věří, že je dokáže i nadále „ochraňovat“ zásobník sněhu o rozměrech 120x90 metrů, který zde nechali v roce 2015 vybudovat.
„Spousta lidí mi tehdy za něj nadávala a obviňovali nás z bůh ví čeho,“ vypráví Hamza. „Ale pokud budeme chtít garantovat závody, tak do výšky 1500 metrů nad mořem bude v budoucnu zásobník nezbytností. Dnes už se bez něj většina organizátorů neobejde, tedy s výjimkou dvou vysokohorských evropských areálů v Anterselvě a Pokljuce. Bez zásobníku bychom museli letošní mistrovství světa zrušit. A pojistit se proti nekonání mistrovství je pro organizátory prakticky nemožné, protože taková pojistka by stála třeba 40 milionů.“
Zásobník jim dopřeje klid i při pořádání Světových pohárů, které se mají konat v Novém Městě každoročně.
„Při tom obrovském diváckém zájmu by byl hřích, kdybychom tu svěťáky neměli, i když pevné místo v kalendáři sezony asi nezískáme,“ tvrdí Hamza. Na příští rok dostali přidělen opět pro ně nejčastější březnový termín. Jen v sezoně 2025–2026 se posunou do druhé poloviny ledna, když nahradí jinak obvyklého lednového hostitele Anterselvu. Ta téhož roku přivítá olympijské soutěže v rámci her v Miláně.
S Gábi jsme byly průkopnice. Wiererová o Soukalové, módě, make-upu i konci |
Teoreticky se do budoucna nabízí volné okno ve třetím prosincovém kole, kde se momentálně střídají Le-Grand-Bornard, Pokljuka a Lenzerheide.
„Jenže prosinec je pro nás dost rizikový,“ poukazuje Hamza. „Spoléhat se na to, že nám bude na přelomu listopadu a prosince týden mrznout a my nastříkáme dost sněhu do zásobníku, je vážně riskantní.“
V lednu pak opanovala scénu „svatá trojice“ Oberhof, Ruhpolding a Anterselva. „Ta je zatím nezpochybnitelná,“ říká Hamza. Německé firmy jsou největšími sponzory biatlonu, i proto má Německo jako jediné právo hostit dvě pohárová kola. Navíc ve vybraných lukrativních termínech.
Do hry vstupují také zájmy místních hoteliérů. „Bylo by třeba mnohem lepší, kdybychom v lednu začínali v Anterselvě a končili v Oberhofu, který mívá po Novém roce opakovaně dost problémů se sněhem. Jenže s takovým konceptem nesouhlasí hoteliéři kolem Anterselvy, jimž zkraje ledna ještě dobíhají vánoční prázdniny, hotely mají tou dobou plné a pro nás by navíc byly i předražené,“ říká Hamza.
Budoucí tvář kalendáře může rovněž v případě Světových pohárů změnit i snaha nových zemí proniknout do společenství mocných.
Přesto šéf českého biatlonu věří, že pozice Nového Města je velmi silná. Poslední dva týdny ji upevnily.
