Že by vzestup pobaltských reprezentací?
I tak by se jejich výkony daly shrnout.
U Rastorgujevse však spíš mluvme o senzačním návratu.
Bö vyrovnal Björndalena, Češi uzavřeli domácí šampionát ve třetí desítce |
Jeho působení na biatlonových tratích na rok a půl pozastavila Sportovní arbitráž společně s Mezinárodní biatlonovou unií IBU. Lotyš byl potrestán za to, že třikrát během jednoho roku řádně nenahlásil místo pobytu a zmeškal tak dopingové kontroly. Závodit nemohl od března 2021. Současně byl zpětně diskvalifikován ze všech soutěží od 1. července 2020, přišel třeba o titul mistra Evropy.
Kariéru ale neukončil.
A v neděli oslavil ve 35 letech největší sportovní úspěch v životě.
„Znamená to pro mě opravdu mnoho. Je za tím spousta let práce, už jsem k tomu byl několikrát blízko. Ale až teď se to konečně podařilo,“ radoval se.
V nedělním závodu s hromadným startem byl jedním ze dvou biatlonistů, kteří zastříleli bezchybně, ve finiši ho pak o patnáct sekund porazil jen norský velikán Johannes Bö. Na stupně vítězů si s sebou Rastorgujevs vzal velkou lotyšskou vlajku, aby parádní úspěch náležitě oslavil.
"When you go to the podium, how big a flag do you want?"
@Rastorgujevs: "Yes" 🇱🇻🥳
📷Thibaut/IBU #biathlon #NMNM24 https://t.co/h0deqCuC4U
Slovy ale po radostném zážitku šetřil. „Hodně záleží na tom, co řeknete. Tak je lepší moc nemluvit,“ vysvětil pro web NRK. „Snažím se být soustředěný na sebe a uvědomit si, co se mi akorát povedlo.“
Především se mu jako biatlonovému veteránovi podařilo prožít úspěšný šampionát. Vždyť jeho nejhorším umístěním byla v Novém Městě na Moravě 19. příčka ze stíhačky, ve které nasekal šest chyb.
Výsledek sprintu? Dvanáctá pozice bez jediné minely. Vytrvalostní závod? Jen jedno místo ho dělilo od bronzové medaile. V cíli se dvěma chybami dokonce porazil francouzského soupeře Émiliena Jacquelina, jenž měl na kontě o jednu trestnou minutu méně.
I na lyžích tedy Rastorgujevs uháněl.
„Měli jsme celou dobu perfektně namazané lyže, naši servisáci předváděli absolutně špičkovou práci,“ chválil. „Ta medaile rozhodně patří všem, mně, trenérům i ostatním členům našeho týmu.“
Rastorgujevse pochválil i Nor Tarjei Bö, další z klubu 35letých pamětníků. „Je z malé země, má mnohem těžší podmínky než my. V Lotyšsku nemají tolik peněz, podpory, tak velký tým. Andrejs hodně dřel, svoji první medaili si rozhodně zaslouží.“
Na cenný kov z velké akce čekal Lotyš dlouho. Na olympiádě debutoval v roce 2010 ve Vancouveru, na mistrovství světa o rok později v Chanty-Mansijsku. „Po zákazu mohl klidně ukončit kariéru, ale on se vrátil ještě silnější!“ komentovali fanoušci po jeho nedělním úspěchu.
„Pomohla mi moje žena. Kdybych ji neměl, nestojím tady se stříbrnou medailí na krku,“ prozradil Rastorgujevs.
Lepší než Norky? Senzační!
O pobaltský biatlonový boom se postaral společně s kolegyní Baibou Bendikovou, která jen pár měsíců po porodu vybojovala páté místo ve sprintu, a s estonskými ženami. Ty v silné konkurenci Francouzek na žádnou medaili nedosáhly, v sobotní štafetě však ukázaly, jak bouřlivě se dá slavit čtvrtá příčka.
Máma Bendiková: Chci inspirovat ostatní biatlonistky. Těhotenství není problém |
Ovšem nutno říct, že zcela zaslouženě. Od až 14. štafety pohárového pořadí moc lidí neočekávalo, že bude do poslední položky bojovat o medaili.
„Na ni jsme sice nedosáhly, ale čtvrté místo předčilo všechna naše očekávání. Historický den pro Estonsko!“ slavila Johanna Talihärmová, která na posledním úseku prohrála bitvu s Němkou Sophií Schneiderovou.
„Doufala jsem, že využijeme náš potenciál a skončíme třeba šesté. A dopadlo to ještě líp,“ zářila Tuuli Tomingasová, jež se na mistrovství světa postarala o nejlepší estonské výsledky.
Ve stíhačce uzavírala nejlepší desítku, v závodu s hromadným startem finišovala dokonce osmá. „Chtěla jsem víc, ale jsme na dobré cestě,“ ujistila, že se pokusí na úspěchy navázat i ve zbytku sezony.
České zvraty, norské slzy i německá pohádka. O bláznivé ženské štafetě |
Z Nového Města si přesto odvážela jednu nepříjemnou kaňku. Ve vytrvalostním závodě se chlubila dokonce šestým místem, jenže ve výsledkové listině přibyla k jejímu jménu hvězdička.
Proč?
„Tuuli je diskvalifikovaná!“ znělo už během závodu. Estonka si totiž při střelbě vestoje podsunula pod lyži hůlku, což je podle pravidel zakázané. „Přišlo mi to ale dost přísné,“ stěžovala si Tomingasová. A tak se rozhodla, že si šampionát ještě osladí.
„Nebyla před mistrovstvím v dobrém psychickém rozpoložení. Po fyzické stránce jsem o ni obavy neměl, ale je velmi těžké získat zpět ztracené sebevědomí. Tuuli má však pevné nervy,“ hlásil její trenér Indrek Tobreluts.
🇪🇪🇪🇪🇪🇪🇪🇪
What a performance😍
📷Thibaut/IBU #biathlon #NMNM24 https://t.co/EtOuThU1rc
Kromě Tomingasové se z estonského týmu blýskla i o rok mladší Regina Ermitsová, která slavila třinácté místo v individuálu a dvanácté v závodě s hromadným startem.
„V posledním kole na mě trenéři volali kolikátá jsem a já si říkala: Jak je to sakra možné?“ usmívala se. „Naprosto bláznivé a neuvěřitelné.“
I proto jejich úspěchy zavalily estonské weby. „Kdo by si před šampionátem pomyslel, že budeme lepší než Norky. To není žádný sen, ale výsledkový fakt. Senzační!“ glosovali novináři.
A teď mají Lotyši a Estonky ještě tři pohárové zastávky na to, aby v pobaltské pohádce na lyžích a střelnici pokračovali.
