„Vnímáme, kde nás tlačí bota,“ tvrdí šéf svazu Jiří Hamza. Sportovní ředitel Ondřej Rybář připomíná: „Sezona se vždy hodnotí až na jaře. Ale rozhodně nemám dobrý pocit z toho, kde jsme dnes.“
Hamza a trenéři si v Ruhpoldingu v závěru minulého týdne uspořádali schůzi, jakýsi krizový štáb. Rozebírali, co a proč se nepovedlo, a vymýšleli, kudy dál.
Fakta sezony jsou vypovídající.
Nejlepšími muži v pořadí poháru jsou 17. Moravec a 18. Krčmář, nejlepší ženou až 38. Puskarčíková.
Ze závodů vyčnívají třetí příčky Davidové v Pokljuce a štafety žen v Oberhofu. V individuálních kláních jsou však „exkurze“ Čechů do Top 10 sporadické, za sezonu se do ní probili pouze čtyřikrát!
Do hromadného závodu pro třicet nejlepších se dvakrát po sobě žádná Češka nekvalifikovala.
Muži jsou v Poháru národů osmí, ženy deváté.
PROGRAM: Přehled závodů biatlonové sezony 2018/2019 |
Až na výjimky (Davidová, Štvrtecký) jsou závodníci na trati pomalejší než dříve, někteří výrazně.
Stejně tak platí, že až na výjimky (Moravec, občas Puskarčíková) zaostávají v rychlosti střelby.
Přibývají trable se servisem lyží. Týmová marodka byla největší za pět let. A za absentující biatlonisty není momentálně z B-týmu, startujícího v IBU Cupu, pro Světový pohár vhodná náhrada.
Jsou přetrénovaní?
Kde hledat příčiny sestupu z předních pozic?
Zkusme to bez přehnaných emocí, vyvěrajících z reakcí některých fanoušků.
Běžecké výkony mužů by mohly být ovlivněny i přetrénováním v přípravné fázi. Michal Krčmář v Oberhofu podotkl: „Cítím se teď hrozně unavený, a přitom nevím z čeho.“
Jejich tréninky byly v létě a na podzim dle dostupných zdrojů pod koučem Zdeňkem Vítkem velmi náročné.
„Kluci tehdy dostali pořádně po čuni, může u nich teď působit i nějaká únava. Také v minulosti jsme to občas přepískli, a pak to v sezoně nějaký čas drhlo,“ připouští Rybář.
Moravec namítá, že zažil v letech 2010 a 2011 i tvrdší přípravy. „Ale problémy s během má teď celý tým, nějaký zakopaný pes tam být musí,“ soudí.
U týmu žen naopak mohla na výkony zapůsobit zásadní změna přípravy, kterou mu naordinoval hvězdný norský kouč Egil Gjelland, který v minulosti prokázal své schopnosti, když trénoval olympijské vítěze i mistry světa. S jeho příchodem přibylo v tréninku Češek objemu a výrazně ubylo hlavně tréninků ve střední intenzitě.
„Udělali jsme spoustu velkých změn. Někdy trvá, než si sednou,“ říká Hamza.
Gjelland už při posledních závodech nestál na střelnici, ale radši byl u tratě. „To aby viděl na vlastní oči projev žen v závodě a mohl při trénincích zareagovat. Chybí tomu totiž dynamika a síla,“ líčí Hamza.
Egil Gjelland
Roli mohla sehrát i jazyková bariéra, ne všechny reprezentantky hovoří dokonale anglicky. Navíc část přípravy (mimo kempy), probíhala mezi závodnicemi a koučem spíše formou e-mailových konzultací.
„V první části sezony jsme také trochu zaspali se zdravotním zabezpečením,“ uznává šéf svazu. „Nemoci nás potom zasáhly naplno, někteří lidé brali dvoje antibiotika. Kdyby Ondra Moravec neprodělal dvě nachlazení, tak věřím, že by dojížděl do pětky.“
Realitou je, že Moravec navzdory životní střelecké formě končí patnáctý.
V souvislosti s během byla v posledních týdnech často diskutovaným tématem i kvalita servisu. „Dřelo to,“ komentovali v Ruhpoldingu stav svých lyží Michal Krčmář i další.
„Na tři čtyři závody jsme měli v sezoně fakt dobře namazáno, jenže to je za pět kol sakra málo,“ říká Rybář. „Ztrácíme se v tomto směru v průměru. Přitom servisní tým dostal k dispozici opravdu špičkové zázemí.“
Moravec: Střílím nejlíp v životě, navzdory stojákům na pokraji kolapsu |
Nezanedbatelným faktorem se stává věk letitých opor: Šlesingrovi je 35 let, Moravcovi 34, Vítkové 30.
„Má výbušnost a rychlost už možná stagnují,“ soudí sám Moravec a zvažuje před příští sezonou i možnost více specifikované individuální přípravy, uzpůsobené jeho věku.
Je nesporné, že dochází k výměně generací, ale nová zatím plně nedorostla. Nejslibněji se z ní jeví Jakub Štvrtecký a Markéta Davidová. „Ta už ve štafetách naznačila, že v budoucnu by mohla střílet stabilně, i když je před ní spousta práce,“ tvrdí Rybář. V IBU Cupu se v lednu probouzel z předchozího útlumu Adam Václavík.
DVĚ NADĚJE: Jakub Štvrtecký a Markéta Davidová
Ve sportu, jakým je biatlon, by bylo naprosto kontraproduktivní reagovat v půli sezony na nepřesvědčivé výkony odvoláváním trenérů. Žádná země to nedělá, žádný efekt by to nepřineslo.
„Nejsme fotbal,“ tvrdí Hamza. „Dali jsme trenérům důvěru a čas ke změnám a k dlouhodobějšímu projektu, nebudeme je teď rozhodně odstřelovat. Pokud tento projekt nevyjde, vezmu odpovědnost i na sebe.“
Přidat síly, zrychlit střelbu
Stěžejní otázka nyní zní, jak tým v průběhu sezony aspoň částečně znovu nahodit. Jaké závěry tedy plynou ze sezení „mozkového trustu“ v Ruhpoldingu?
Egil Gjelland má se ženami zařadit více běžeckých tréninků, které budou zaměřené na sílu a dynamiku.
Muži i ženy se především při soustředění před světovým šampionátem zaměří i na zrychlení střelby. „Když Michal Krčmář proleží ve čtyřpoložkovém závodě skoro o 40 sekund navíc na střelnici, sjet to nemůže,“ upozorňuje Hamza.
Přitom Krčmář rychleji střílet umí. „Jen se zatím bojí riskovat,“ je přesvědčen Rybář. „Někdy ale stačí jediný týden soustředění, abyste si i v závodě začali střelecky věřit. Podívejte se na Ondru Moravce, jak na rychlosti střelby zapracoval o Vánocích.“
Svoji roli by v této problematice měli trenéři sehrát též v roli psychologů. Dodávat sebedůvěru.
DVA NEJLEPŠÍ MUŽI: Michal Krčmář (vlevo) a Ondřej Moravec
Závodníci se zároveň ocitnou pod větším lékařským dohledem než dříve.
A v neposlední řadě: servisní tým dostal za úkol důkladně zanalyzovat veškerá data ze sezony a zjistit, proč lyže Čechům nejedou, zda je problém v materiálu, nebo v mazání.
4 česká umístění v Top 10 v sezoně v individuálních kláních: 3. Davidová (vytrvalostní závod Pokljuka) 8. Moravec (hromadný závod Nové Město) 10. Krčmář (sprint Pokljuka) 10. Krčmář (hromadný závod Nové Město) Nejlepší štafety: 3. štafeta žen (Oberhof) 4. štafeta mužů (Oberhof) |
„Když pak máte dobré lyže, nebojíte se do toho jít a dovolíte si i více zariskovat na střelnici,“ zdůrazňuje Rybář.
Svaz podepsal se sponzory smlouvy na celý olympijský cyklus, finanční zázemí má na nejbližší čtyři roky lepší než při předchozím období. Přísun peněz na systematickou práci s reprezentanty, ale i s mládeží tedy současné výsledky neovlivní. Ale tím se uchlácholit nelze.
Říká se, že víra hory přenáší. Češi věří.
„Šampionát je skoro až za dva měsíce. Už po Vánocích se výkonnost ve světové špičce dost přesypala. V březnu může být zase všechno jinak,“ doufá Hamza.
Až mistrovství světa v Östersundu rozhodne o hodnocení české biatlonové zimy 2018–2019.
Může současné období hledání ještě více prohloubit.
Nebo může zimu zachránit.
