3. DEN HMS: Duplantis rekord nepřekonal, Charltonová ano. Štefela nejlepší z Čechů

Pro tyčkařského krále Duplantise to tentokrát nebyl jednoduchý závod. Roli velkého favorita zvládl, první komplikace však přišly nečekaně brzy – na výšce 585 cm se trápil a až napotřetí odvracel hrozbu toho, že by skončil bez medaile.

Po překonání ošemetné situace začal švédský atlet potvrzovat předpoklady a nakonec získal sedmý titul na vrcholných akcích v řadě. Zajistil si ho na 595 centimetrech.

Následně přidal ještě deset centimetrů, na světový rekord 624 už ale útočil marně. Stříbro získal Američan Sam Kendricks výkonem 590, třetí byl Řek Emmanuil Karális (585).

O nejcennější medaile mezi dálkařkami se podělily Američanky. Zlato získala Tara Davisová-Woodhallová, která se jako jediná dostala přes sedm metrů (7,07), stříbro bere Monae Nicholsová (6,85). Atletky na třetím až šestém místě se vmáčkly do čtyř centimetrů, napínavý boj o bronz nejlépe zvládla Španělka Fátima Diameová (6,78).

Překážky na 60 metrů žen si podmanila bahamská sprinterka Charltonová, a to dokonce v novém světovém rekordu. Její soustředěný výraz ze startu tak vystřídaly projevy euforie a radosti.

Bahamka cílem prosvištěla v čase 7,65 sekundy a o dvě setiny vylepšila svůj vlastní původní rekord z únorového mítinku v New Yorku. Ve finále nechala o devět setin za sebou Cyrénu Sambaovou-Mayelaovou z Francie, bronz získala Polka Pia Skrzyszowská (7,79).

Charltonová, jež v Bělehradu 2022 doběhla stříbrná, se díky novému maximu zároveň osamostatnila na čele historických tabulek. O primát se zhruba dva týdny dělila s Američankou Tiou Jonesovou.

V dopoledních rozbězích se představila také šestinásobná mistryně republiky Helena Jiranová. Svým časem z domácího šampionátu 8,09 mohla doufat v boj o postup do finále, jenže v mezinárodní konkurenci nedokázala předvést své maximum.

Zaostala hned na startu, uprostřed dráhy se jí ještě dařilo držet kolem čtvrtého místa, v závěru ale na nejlepší ztratila a dokončila v čase 8,19. „Nezdálo se mi, že bych běžela špatně. Myslela jsem si, že čas bude lepší. Jsem ve formě a chtěla jsem to tu ukázat,“ litovala v rozhovoru pro ČT sport.

Štefela dopoledne zapsal české maximum

Až do posledních chvil před šampionátem si Jan Štefela myslel, že dění v Glasgow se ho netýká. Kvůli bolavým zádům ukončil halovou sezonu a soustředil se na léto. Jenže pak zjistil, že hned šest výškařů, kteří jsou ve světovém žebříčku před ním, se z klání ve Skotsku odhlásilo. „Medaile je strašně nízko,“ uvědomil si. Do Glasgow odletěl. A postaral se o nejlepší výsledek reprezentace.

Klíčová byla pro Štefelu výška 2,24 metru. Předchozí laťky na 2,15 a 2,20 přeletěl až na druhý pokus, tentokrát ale zapsal úspěšný pokus hned napoprvé. Tím se zařadil na druhé místo za Novozélanďana Hamishe Kerra, postupně se před něj ale dostávali soupeři s čistším zápisem. Umístění si mohl vylepšit ještě pokusem na 2,28, ten ale ani na třetí skok nezvládl.

Jeho sezonní maximum je 2,30, v Glasgow se zastavil dva centimetry pod ním. I tak ale dvaadvacetiletý výškař vyskákal České republice pátou příčkou nejlepší umístění na šampionátu a také druhý nejlepší výsledek v této disciplíně z vrcholné akce v samostatné české historii.

„Jsem i nejsem spokojený, většina nejlepších Glasgow vynechala, takže vím, že jsem na medaili měl. Pral jsem se s povrchem, chvíli byl rychlý, pak tvrdý, pomalý… nevím, nedokázal jsem se s tím srovnat. Ale je to teprve má druhá velká akce, takže zkušeností jsem celkově posbíral dost,“ hodnotil svůj historický závod.

Šance na medaili byla. Jen nohy mě neposlouchaly, mrzelo pátého Štefelu

Jeho výkon je dobrým základem do venkovní sezony, ve které chce Štefela cílit především na červnové mistrovství Evropy v Římě. „Tam bude možnost získat medaili. Doufám, že už to v létě vyjde,“ prohlásil odhodlaně.

Pro zlato si suverénním výkonem doskákal Novozélanďan Kerr, který až do výšky 2,31 nepotřeboval víc než jeden pokus. Tím se zcela vzdálil všem soupeřům, a když ani jeho nejbližší konkurent Američan Shelby McEwen neskočil 2,31 ani 2,34, nechal si laťku zvednout do výšky 2,36 a ladným skokem potvrdil mistrovský titul nejlepším výkonem sezony.

Na bronzové příčce skončil obhájce zlata z Bělehradu Korejec Sanghyeok Woo, kterému už v brzké části závodu hrozilo vypadnutí. Pak ale zmobilizoval všechny síly a úspěchem na metě 2,28 si pojistil třetí místo.

Mužská štafeta smolně nepostoupila

Vít Müller rozběhl mužskou štafetu na 4x400 metrů parádním způsobem. Při seběhu byl sice až třetí, dokázal se ale prodrat přes Poláka i Nizozemce a předával Michalu Desenskému jako první.

Desenský si dokázal vypracovat výrazný náskok, ke konci svého úseku ale tuhnul, přesto dokázal první místo udržet. Patrik Šorm na třetí čtyřstovce odolával náporu Nizozemce a Portugalce a Matějovi Krskovi předával na druhém místě.

Pak ale přišel rozhodující okamžik.

Nizozemec Angela vrazil do Krska a vyrazil mu štafetový kolík z ruky, který dopadl někam mezi přenosovou techniku. Krsek jen nešťastně roztáhl ruce.

Bez kolíku nemůže štafeta závod dokončit, a tak i přes sebevědomý výkon skončili Češi už před finále. „Nizozemec mi vrazil loktem do ruky. Myslím, že to bude na diskvalifikaci,“ soudil Krsek. Na tu ale nedošlo, český protest zůstal nevyslyšen.

Ve večerním finále si pro zlato doběhla belgická čtveřice. Na čele se sice po většinu času drželi Američané, Alexander Doom však předvedl parádní finiš a v cílové rovince se na poslední chvíli dostal před Christphera Baileyho. Bronz získali Nizozemci.

Češky měly ve štafetě hned dvě debutantky na velké akci. Rozběh zařídila Tereza Petržilková, která se před předávkou probojovala před Jamajčanku a předávala na třetím místě. „Nechtěla jsem do toho jít úplně ostře, spíš takticky, tak jsem měla v závěru ještě sílu soupeřku zaříznout,“ popisovala.

Následně si svou premiéru odbyla Terezie Táborská, která se nejprve propadla na čtvrté místo a dovolila Jamajčance vytvořit znatelnou mezeru, na posledních metrech ale dokázala ještě zrychlit a ztrátu téměř smazala. „Jsem spokojená, odvedly jsme dobrou práci,“ hodnotila.

Lurdes Gloria Manuelová se hned v úvodu svého úseku posunula na třetí místo před Polku, a to udržela až do předávky, i když ji Grycová celou dobu dýchala na záda. „První kolo bylo dobré, ve druhém jsem už cítila, jak mi Polka šlape na paty,“ potvrdila.

Do posledního úseku pak Lada Vondrová vyrážela ve chvíli, kdy už první dvě přímá postupová místa Velké Británie a Jamajky byla nedosažitelně vzdálená, mohla se ale pokusit o postup na čas.

Předvedla vůbec nejrychlejší závěrečný úsek v čase 50,81, celkový součet 3:28,57 ale na postup nestačil. „Možná jsem zaběhla 50,81, ale nepostoupily jsme, takže jsem furt běžela pomalu,“ konstatovala Vondrová.

Večerní finále ovládly Nizozemky, které se hned na prvním úseku dostaly do vedení a vydržely na čele až do konce. V závěru závodu Femke Bolová odolala útoku Alexis Holmesové, takže Američanky doběhly druhé. Bronzovou pozici obsadily Britky.

Sedmibojař Stráský překonal 6000 bodů

Na životní výsledek dosáhl sedmibojař Vilém Stráský, který se ziskem 6080 bodů skončil šestý a poprvé se dostal přes šestitisícovou hranici. Ondřej Kopecký nasbíral celkově 5737 bodů a bere deváté místo.

Program závěrečného dne šampionátu otevřeli sedmibojaři dopoledne během na šedesát metrů překážek. Češi se představili společně v první skupině – Stráský na dráze zazářil, rozběh vyhrál a časem 7,95 zapsal své sezonní maximum. Kopecký proti svému krajanovi zaostal, cíl proťal v čase 8,14.

V tyčkařském sektoru se Češi srovnali ve výsledcích za sebe, oba se zastavili na výšce 4,90 metrů, Kopecký si tím alespoň zapsal nové sezonní maximum.

Večer v závěrečném kilometru si Stráský vylepšil osobní rekord na 2:39,56 a doběhl třetí. Díky tomu se dostal o čtyři body před Nizozemce Svena Jansonse, o další místo si ještě polepšil po odstoupení průběžně pátého Markuse Rootha. Kopecký doběhl s časem 2:46,90 sedmý.

„Myslím, že to jenom dokazuje tu obrovskou práci, co děláme s trenérem, že to funguje. Je to jeden z mezikroků. Jestli chci pomýšlet na medaile, tak se budu muset ještě zlepšit,“ usmíval se svěřenec Romana Šebrleho Stráský.

Soutěž dokončilo devět vícebojařů, halovým mistrem světa se stal Švýcar Simon Ehammer, jenž v závěrečném kilometru uhájil náskok před vítězem této disciplíny Sanderem Skotheimem. Získal 6418 bodů a norského rivala v součtu porazil o jedenáct bodů. Bronz bere Johannes Erm z Estonska.

Nová šampionka trojskoku

Mezi trojskokankami chyběla šampionka všech velkých akcí z posledních let Venezuelanka Yulimar Rojasová, titul mistryně světa byl proto volný. Papírově k němu měla nejblíže Kubanka Leyanis Pérez Hernándezová, která před šampionátem držela nejdelší pokus sezony 14,86 metru.

Ten sice v Glasgow překonala a vylepšila si sezonní maximum na 14,90, mezi startujícími se ale našla žena, jejíž výkon maximum Kubanky neohrozilo. Thea LaFondová z Dominiky hned ve druhém pokusu letěla až na 15,01 a na to už žádná ze soupeřek nedokázala odpovědět.

Když ani posledním pokusem nedokázala Hernándezová přeskočit hranici patnácti metrů, devětadvacetiletá trojskokanka začala radostně skákat po ploše a oslavovat svou vůbec první medaili z vrcholné akce – zatím nejlépe byla čtvrtá na posledním halovém šampionátu v Bělehradu.

Pro bronz si doskákala Španělka Ana Peleteiro-Compaoréová, která byla bronzová i na olympiádě v Tokiu, v prosinci 2022 se jí narodila dcera a nyní svou sbírku třetích míst na vrcholných akcích výkonem 14,75 metru rozšířila.