Kdo by to byl čekal, že z badmintonu bude pravděpodobně jedna z nejpočetnějších českých výprav na Hrách.

„Potkali jsme se tady trochu ku příležitosti malé oslavy českého badmintonu,“ otevřel tiskovou konferenci předseda svazu Petr Martinec, vedle něhož seděla trojice Jan Louda, Adam Mendrek a Ondřej Král. Z pravděpodobných olympijských kvalifikantů se neúčastnila pouze singlistka Tereza Švábíková, která se dlouhodobě připravuje v Dánsku.

Slovo „pravděpodobných“ by snad už mělo být pouze formalitou, jelikož kvalifikace se uzavře až 30. dubna. Pořadí už by se ale měnit nemělo.

„Máme historickou šanci badminton zpopularizovat a přitáhnout k němu více lidí a dětí. Věřím, že badminton bude fenomén, zábava a životní styl pro celé rodiny,“ řekl v úvodu Martinec. Krátce nato na něho navázali i singlista a dlouhodobě česká badmintonová jednička Louda a deblisté Mendrek s Králem.

Čtyřiadvacetiletý Louda v souboji o Paříž drží 25. místo z 38 hráčů, ve světovém žebříčku v současné době figuruje těsně za nejlepší padesátkou, před zraněním se nicméně pohyboval i v první čtyřicítce. „Už začátek kvalifikace byl dost povedený. Vyhrál jsem první turnaj v Mexiku, navázal na to Evropskými hrami a druhými koly ve světové tour. Na konci listopadu byla má kvalifikace už víceméně jasná,“ popsal.

Nekonečná koncovka zápasu mezi Loudou a patnáctým hráčem světa:

Čtyři čeští badmintonisté se mohou pod pěti kruhy objevit poprvé. Dosavadním maximem byli dva zástupci. Naposledy startovali Petr Koukal a Kristína Gavnholt před osmi lety v Riu de Janeiro.

Pohádkový přerod v olympijské deblisty

Hráčem čtyřhry se člověk stává spíše v mládí, singl a debl jsou dvě rozdílné disciplíny. O to více překvapující je úspěch Mendreka s Králem, kteří se jako bývalí singlisté dali do kupy před třemi lety. Byla to do jisté míry i vynucená volba, Královi lékaři na základě zdravotního stavu nedoporučili hrát singl, Mendrek byl zase frustrovaný po neúspěšné kvalifikaci do Tokia. Spojili tak síly a stal se zázrak.

Drží kvalifikační příčku pro Paříž.

„Za poslední tři měsíce se nám povedla spousta skvělých výsledků, ale tím, že byl zase další turnaj, tak jsme neměli šanci něco oslavit. A paralelní sledování výsledků našich konkurentů bralo hodně sil. Museli jsme se navzájem krotit, abychom se soustředili i na své výsledky,“ přiznal pětadvacetiletý Král.

„Mysleli jsme si, že hrát o olympiádu je nereálné. Je tedy úsměvné, že se nám v singlu nepovedlo a teď to vyšlo v deblu. Na tour je to i rarita,“ usmíval se zase o čtyři roky starší Mendrek a uznal, že ještě v první polovině kvalifikačního cyklu na olympiádu ani nepomýšleli.

Singlová minulost dává českému páru do rukou oproti specializované konkurenci jisté nečekané zbraně...

„Máme singlové návyky. Paradoxně se na to dají deblisté nachytat,“ usmíval se Mendrek a popisoval různý typy ran, které jsou nezvyklé pro čtyřhru. „Když to nečekají, tak to tam někdy padne. Na druhou stranu, když to chytnou, dostaneme se zase pod tlak,“ vyprávěl badmintonista, jehož otec se v singlu účastnil Her v roce 1992 v Barceloně.

V luxusní společnosti, před stamiliony diváků

Na tři zmíněné muže, ke kterým se přidají ještě Jiří Král, Dominik Kopřiva a Tomáš Švejda, bude český výběr spoléhat i na Thomas Cupu, jenž je jakousi badmintonovou obdobou tenisového Davis Cupu, někdy se mu také říká mistrovství světa týmů. Od 28. dubna se v Čcheng-tu utká na nesmírně populární akci, která je vysílána do 60 zemí světa a má dosah až 500 milionů diváků u obrazovek, 16 nejlepších týmů světa.

„Samotná účast je pro nás obrovským milníkem a svátkem. Je to i trochu odměna pro kluky,“ popisoval Martinec. Češi se na turnaj dostali i díky pomoci Francouzů a Nizozemců, kteří se odmítli zúčastnit. V prvním případě šlo pravděpodobně o důvody spojené s finanční náročností podniku, v tom druhém ryze o sportovní stránku.

„Když není šance na úspěch, tak nejedou,“ popsal mentální natavení Nizozemců Louda. Ani v českém případě o úspěchu nelze příliš přemýšlet, jelikož konkurence je nemilosrdná – Japonsko, Tchaj-wan a Německo. Oba asijské týmy patří mezi favority turnaje. „S Německem bychom při určité konstelaci mohli pomýšlet na výhru,“ zamyslel se Martinec.