Navíc se mu nelíbí současný způsob řízení olympijského výboru, který považuje za autoritativní.

Trenérovi ženské reprezentace Neusserovi chyběla větší podpora už v době, kdy se sám jako brankář národního týmu snažil dostat na OH 2012 v Londýně. Tehdy byl i předsedou reprezentační komise svazu. „Měli jsme strašně silnou generaci. Dva roky před olympijskou kvalifikací jsem šel za panem Kejvalem, jestli funguje koncepční materiál na podporu kolektivních sportů, aby cílem bylo dostat se na olympijské hry. Pan Kejval mi řekl: ‚Až se dostanete na olympiádu, můžeme se bavit. Do té doby pro vás nemůžeme nic udělat‘,“ vzpomínal Neusser. Češi v roce 2012 v olympijské kvalifikaci v Japonsku neuspěli.

A podobnou koncepci Neusser postrádá i nyní, kdy je zástupcem pozemního hokeje v plénu ČOV. „Nikdo nepracuje s olympijskými svazy a olympioniky směrem, co potřebují, aby se za dva, za čtyři roky dostali na olympijské hry. Aby tam byl konečně kolektivní sport a nebylo nás sto sportovců, ale dvě stě. To jako příklad,“ řekl.

ČOV by podle něj měl fungovat hlavně pro sportovce a pro olympijské sporty. „Jeho nejdůležitějším zájmem má být to, aby co nejvíce lidí na olympiádě reprezentovalo Českou republiku a žilo svůj olympijský sen. Takhle ale ČOV nefunguje,“ dodal Neusser.

V některých případech ČOV podle něj vydává peníze špatným směrem. Například na olympijské festivaly, které v Česku pořádá v době OH. „Zásadní problém, který s tím mám, je, že se olympijský park postaví a za čtrnáct dní zruší a stojí 60 milionů z prostředků ČOV, respektive z prostředků státních, tedy nás všech. Tohle mi v momentě, kdy je sport podfinancován a kdy sportovní svazy nemají na přípravu, přijde jako luxus, který si nemůžeme dovolit,“ řekl. Peníze by místo toho směřoval svazům.

Předseda ČOV Kejval si cení spolupráce koučů a kontaktu s mládeží

Neusser kritizuje, že Kejval je jediným statutárním zástupcem ČOV, který může cokoliv podepisovat a schvalovat. „To dnes není ve sportovních institucích běžné. Vede to jako jediný člověk a suverén. Myslím si, že by se to mělo víc otevřít sportovním svazům a více lidem. To znamená rozšířit statutáry minimálně na tři až čtyři lidi. Proč by tam nemohli být i lidi z výkonného výboru?“ uvažoval.

Své výhrady prý na plénu prezentuje již několik let. Pro kandidaturu se rozhodl, když se Kejval podle předsedy svazu Gina Schilderse pokusil ovlivnit nominaci pozemkářů do pléna.

Uměl by si představit i lepší kandidáty, ale výběr zužují současné stanovy. „Já nejsem žádnej všeználek. Jsem si jistý, že by svazy vygenerovaly mnohem lepší lidi do předsednictví. Ale to nelze, protože každý sport může zvolit jen jednoho člověka do pléna a jen tento člověk může kandidovat. My nemůžeme vybrat osobnost z veřejného prostředí, ale jen z našeho svazu,“ popisoval.

Navíc svazy vzájemně neznají své nominace před výběrem kandidátů na vrcholné funkce. Není tak možné, aby vybrali nějakého společného kandidáta z kohokoliv z nich. „Naprosto transparentní a legitimní by mi přišlo, že by bylo nejdříve oslovení, kdo bude v plénu. Pak by se oslovily všechny svazy a řeklo by se, že tady je 80 lidí do pléna a z nich můžete nominovat někoho do předsednictva a do výkonného výboru,“ navrhl Neusser.

Ze sportovního hnutí týden před volbou cítí podporu. „Pokud by ta podpora nebyla a všechno bylo tak růžové, jak říká pan Kejval a možná pan (místopředseda ČOV) Šuman, tak by ty sportovní svazy se mnou nemluvily a neříkaly, že už mají plné zuby pana Kejvala. Neřeknu vám, kolik hlasů nakonec získám. Já prostě vím, že to sportovní hnutí tohle potřebuje a někde se začít musí,“ dodal.