„Nikdo z nás se neubránil slzám, ta zpráva byla zničující,“ pravil reprezentační kouč Tomáš Pacina. „Manažer Martin Loukota ji ani nedokázal doříct, tak jsem to dopovídal za něj. Holek mi bylo strašně moc líto.“
Vláda provincie Nové Skotsko rozhodla na poslední chvíli. Nehodlala riskovat zhoršení situace v boji s koronavirem. Kanadský svaz hodlá šampionát uspořádat v příštích měsících, nabízí se termín na konci srpna. Situace je však nejistá a současné zklamání hráček bezbřehé.
Není divu. Vždyť už jen jejich slet do Prahy ze tří kontinentů dal zabrat spoustě lidí. Na soustředění podstupovaly čtyřfázový trénink. Nejméně jednou denně byly testovány na covid. Dodržovaly přísná opatření. Přečkaly škrty na soupisce, vyzkoušely si a převzaly týmové oblečení.
Chystaly se po přistání v Halifaxu vydržet osmidenní karanténu v jednolůžkových pokojích. A pak...
„Šok. Jako by někdo umřel,“ líčil Pacina zklamání a zoufalství svých dívek a žen. „Nejsou profesionálky v pravém slova smyslu, nevydělávají velké peníze, přesto podřizují hokeji své životy. Chystaly se nastoupit za svou zemi na mistrovství světa. A pak jim tu příležitost 24 hodin před odletem vzali.“
Brankářka Klára Peslarová v návalu emocí napsala na Twitter: „Mužský šampionát by v žádném případě nezrušili.“
Pacina, jenž v zámoří léta žil a pracoval, s ní však nesouhlasí: „Myslím, že by nebylo spravedlivé vidět za verdiktem sexismus.“
Kanada pandemii čelí velice striktními pravidly. Například juniorská Ontario Hockey League tento týden odepsala celou sezonu.
Naštvání Peslarové a jejích parťaček je každopádně pochopitelné. Vždyť se vinou koronaviru nekonalo už loňské mistrovství.
A české družstvo je na vzestupu. Na žebříčku mezinárodní federace IIHF je sedmé, sahá po historickém postupu na olympiádu v Pekingu. Řada jeho členek válí v silných klubech a v kvalitních soutěžích.
„Škoda, že neměly šanci ukázat se na světové scéně,“ posteskl si Pacina, jemuž se zamlouvalo úsilí, s nímž se hráčky praly o nominaci.
Tomáš Pacina
„Náš poslední tréninkový zápas měl vynikající úroveň. Líbila se mi kvalita soubojů, zaujetí, obětavost. Viděl jsem ve hře prvky, kterým jsme se věnovali. Do Kanady jsem se opravdu těšil.“
O případném útoku na medaili se bavit nechtěl. Vlastně by to ani nemělo smysl. „Ale byl jsem opravdu zvědavý, kam až se můžeme dostat. A pokud holky nepoleví v práci a svaz nás bude dál podporovat, úspěch je nevyhnutelný.“
Aby se v Popovicích jen netruchlilo, vedení národního týmu bleskově začalo jednat o účasti na náhradním turnaji ve Finsku. Aspoň na něm by Češky mohly předvést své umění.
