Zmiňte se před Jágrem, že jediným cílem Kladna v extralize je záchrana, a narazíte. „Vždycky mám jen nejvyšší cíle. Takže já chci vyhrát titul,“ reaguje. Je to jistě odvážné a s velkou pravděpodobností nereálné vidění, nicméně přesně charakterizuje důvod, proč Kladno všechny překvapuje.
Středočeši jsou v tabulce na desátém místě, na poslední Pardubice disponují sedmibodovým náskokem. Soupeři nad nimi mají o zápas více a pokud by ho Rytíři zvládli, posunuli by se dokonce na místo osmé.
Ne, není to fikce, Kladno jede. Jedinou prohru ve zmiňované sérii utržilo od suverénní Sparty, jinak se mu daří. A co je nejcennější: zvládá souboje s přímými konkurenty v bitvě o záchranu. V pátek porazilo Zlín, v neděli uspělo i v Olomouci.
Kde se to v týmu plném bezejmenných hráčů bere? Důvodů je víc.
Faktor Jágr. Brzy mu bude už 48 let, ale pořád je to rozdílový hráč. Je jasné, že bez čísla 68 by Kladno zcela jistě nebylo tak silné. A to po všech směrech. Tým má jasného lídra, který dodává hráčům sebevědomí. Nikdo nic nevypustí, nikdo nechce zklamat. Už kvůli pozornosti, která se díky Jágrovi na klub upíná. A samotný veterán je na ledě pořád platný. Svými výkony a přístupem dokáže ostatní vybláznit, díky tomu mužstvo dokázalo nasbírat spoustu bodů i v nepříznivě se vyvíjejících duelech.
Brankář. Ukazuje se, že to byl velice povedený tah, když Rytíři přivedli Denise Godlu. Slovenský gólman patří k hlavním oporám týmu, opakovaně ho chválí i Jágr. I díky jeho výkonům nasbíralo Kladno řadu bodů navíc. Není náhodou, že v posledních dvou duelech proti Zlínu a v Olomouci zářil. „Je to náš klíčový hráč, protože víme, že nebudeme dávat sedm nebo osm gólů, abychom někoho přestříleli,“ pravil Jágr. Godla působí jistě, předvádí stabilní výkony, to je pro Středočechy důležité.
Bojovnost. Bez téhle vlastnosti by tým, jehož převážná většina nedisponuje extraligovými zkušenostmi, neměl v nejvyšší soutěži sebemenší šanci. Hráči se rvou zápas co zápas celých šedesát minut o výsledek a nadšení jim dodávají výsledky. Je vidět, že to nejsou zbytečně vynaložené síly. Jak bylo řečeno výše, každý v týmu si moc dobře uvědomuje, že v ofenzivě není jeho síla, protože se všichni soustředí především na zodpovědnou defenzivu.
Domácí prostředí. Kladno do puntíku naplňuje heslo „můj dům, můj hrad“. Pohled na statistiku sice ukazuje, že Rytíři doma vyhráli jen pět z deseti utkání, dokázali však porazit soupeře jako Liberec nebo Plzeň. A i v prohraných duelech byli hodně nepříjemní, mnohdy jim k bodům chybělo jen víc štěstí. Mužstvo těží z úzkého kluziště, na němž je efektivnější jeho aktivní hra, svou roli hraje pochopitelně i psychologické hledisko, protože si hráči doma věří.
Systém. Způsob, jakým Kladno hraje, je výsledkem představ trenérů a Jaromíra Jágra, jenž ze své pozice do herního projevu mužstva hodně mluví. Byl to on, kdo měl jasnou vizi o tom, jak musí mužstvo hrát, aby mělo v extralize šanci na úspěch. Nedodržování taktiky se na Kladně tvrdě trestá. Vše souvisí s bojovností, poctivou defenzivou, jednoduchostí a aktivním přistupováním.
Euforie. Nezdá se to, ale i tenhle faktor má svou váhu. Kdyby tým neustále prohrával, nálada je na bodu mrazu, všichni jsou pod tlakem a dalšími prohrami by se situace jen a jen zhoršovala. Jenže to v Kladně nehrozí. Tým má zdravé sebevědomí, vidí, že cesta, kterou si zvolil, může přinést výsledky. Hráči věří tomu, že mohou být platní i v extralize a toto přesvědčení jim dává chuť do práce.
