„Celý pobyt měl relaxační charakter, to pokud jde o jakousi psychickou očistu, ale i kondiční charakter. Do tréninku jsme zakomponovali běžecké věci, jízdu na kole, tenis, samozřejmě budeme i na hřišti,“ uvedl na klubovém webu trenér Páník, který pauzu uvítal. „Už jsme to dohrávali na hraně. Dva až tři hráči měli lehčí zdravotní problémy. A kdyby zápasy šly dál rychle po sobě, mohlo by přijít i něco horšího,“ vysvětloval.
Soustředění vyvrcholilo v pátek přípravným utkáním s Vítkovicemi v Radvanicích, které Baník vyhrál 2:1 (1:0).
33. Stronati
86. Fleišman
66. Chvěja
Laštůvka – Fillo, Pokorný, Stronati, Fleišman – Reiter, Jirásek, Kaloč, Hrubý, Holzer – Smola.
Simkanič – Surzyn, Holiš, Cverna, Klusák – Praus, Matěj, Buchvaldek, Martišiak, Kania – Kovařík. Náhradníci: Stříž, Zorvan, Bzirský, Květon, Chvěja, Leixner, Šindler.
Pobyt v Čeladné ale nebyl pouze fotbalový. Ve středu fotbalisté vyrazili na kolech na náročnou tříhodinovou vyjížďku.
„Naplánovali jsme trasu s náročným převýšením. Byly v ní úseky, kdy jsme museli bezpečnost hráčů pohlídat, protože zdraví je na prvním místě, ale podstatné bylo, aby dokázali nahoru vyšlapat. Museli ze sebe vydat značné úsilí, ale bylo to jiné úsilí, než na jaké jsou zvyklí. V tom spočívala určitá psychická očista. Soustředění hráčů se obrátilo jiným směrem, vybočilo ze stereotypu, navíc tomu pomohlo překrásné okolí a příroda,“ konstatoval Páník, který trasu na elektrokole absolvoval dvakrát, neboť tým byl rozdělen na dvě skupiny.
Parádní kanonáda. Prožíváme hezké období, liboval si kouč Ostravy |
„Tenis, který byl náplní pro druhou skupinu, jsem nechal svým asistentům. Jízdu na kole miluju,“ vysvětloval kouč Baníku, který výkony svých svěřenců pozoroval z chvostu pelotonu.
„Jel jsem poslední, abych hlídal, jestli někdo odpadl nebo měl třeba poruchu. Byly to určité extrémní podmínky a bylo pro mě velmi zajímavé sledovat, jak v nich fungují vztahy, které hráči mezi sebou mají. Kdo komu pomůže, kdo na koho počká, kdo s kým jede, kdo si s kým povídá,“ líčil Bohumil Páník.
„A pak se vyjelo nahoru a kluci si vyměňovali dojmy. Najednou se spolu dali do řeči kluci, kteří se jinak třeba tolik nepotkávají. Nebývají spolu na pokoji, nejsou spojeni nějakou užší vazbou a takový společný zážitek je stmelí. Vznikají tu nové vazby, které mohou být pro budoucnost týmu velice důležité.“
Zabíračku na kole doplnil tenisový turnaj, kde šlo, jak jinak, o vítězství. „Hráče jsme vychovávali odmala tak, aby chtěli vyhrát. Dnes je v kurzu trend, podle nějž děti na vítězství hrát nemají. Já jsem toho odpůrcem. Vítězství znamená pro druhého porážku. A ty život přináší taky. Dítě se musí naučit vítězit, ale i prohrávat. Jen tak se po porážce může zvednout a jít zase dál. Takže i tady na soustředění je vítězství motivací. Kdo prohrál, platil kafe nebo zákusek.“