Když měl svůj příběh popsat, pronesl: „Chci dodat lidem energii. Víte, Rafa v knize není jen šampion, který vtipkuje o scudettu, Ibrahimovicovi a Maldinim. Ale i chudý chlapec z Almady, který sní o velkých pódiích, vítězstvích a trofejích. A snaží se vyhnout banálním nálepkám.“
Třeba takovým, že hoch z Bairro da Jamaica, omšelého předměstí Setúbalu, nemůže proklouznout do historických tabulek italské Serie A.
A přece!
Poprvé 20. prosince 2020.
Šest sekund a 76 setin. Nejrychlejší gól v italské lize. Po úvodní rozehrávce vyrazil Leao střelhbitě k vápnu, dostal balon od Calhanogla, přiťuknutí a bum!
Překonal i Paola Poggiho z Piacenzy, který se před 23 lety trefil za osm vteřin.
Tehdy to byl hubeňour, vlasy na ježka. Dnes? Robustní, leč rychlý a dynamický snajpr s tahem na branku, co góly dává i připravuje. Na těle maorské tetování, na hlavě dredy.
Driblinkem trochu připomíná brazilského kouzelníka Ronaldinha. Novináři mu však dali přízvisko portugalský Mbappé a dle kouče Fabia Capella, ikony AC Milán, je zas jak Thierry Henry.
„Budiž. Ale já jsem Rafa Leao, originál. Můj idol? Ronaldo. A samozřejmě Zlatan. Zabil by mě, kdybych ho neřekl,“ rozchechtá se čtyřiadvacetiletý bombarďák při zmínce o parťákovi z AC Milán, který se už přesunul z trávníku do kanceláře.
Byť mu to teď nelepí jako v předchozích sezonách, jen málokdy ho uvidíte zakaboněného. V posledních sedmi zápasech zapsal tři góly a dvě asistence. Jistě, solidní čísla, ovšem předloni byl nejužitečnějším hráčem Serie A (11+10) a dovedl AC Milán k titulu po dlouhých jedenácti letech. S Giroudem byl nejlepším střelcem týmu, nejdražším hráčem v Itálii. A loni? 15 gólů a 8 asistencí.
Není divu, že o něj byl zájem. Že se na něj vyptávala Chelsea, PSG i Barcelona. „Teď nemůžu odejít. V Miláně jsem vyrostl jako fotbalista i člověk. Moje budoucnost je tady,“ uklidnil fanoušky v létě po podpisu nové smlouvy do června 2028.
Roční plat mu nabobtnal na zhruba 5 milionů eur čistého. Výstupní klauzule na 175 milionů. K novému kontraktu si Leao vzal i nové číslo dresu. Neupejpal se a 17 vyměnil za 10. Ano, magickou desítku, kterou v klubu oblékal třeba Seedorf, Ancelotti či Gullit. „Trenér Pioli mi opakuje, ať nikdy nepřestanu být pokorný, protože jen tvrdá práce mě povýší,“ má jasno.
V respirátorech směr osmifinále. Slávisté přistáli v Miláně, chtějí překvapit |
Rossoneri z něj stvořili hvězdu, která má přinést další titul. Vrátit slavné značce lesk osmdesátých a devadesátých let. Vždyť v roce 1990 čtenáři magazínu World Soccer zvolili AC Milán nejlepším výběrem všech dob. Od roku 1992 tři italské tituly v řadě, osmapadesát zápasů bez porážky. Ofenzivní duo van Basten-Gullit, poctivec Rijkaard, stroj Ancelotti, technik Donadoni...
Ale zpět do současnosti. Titul letos oslaví nejspíš rival z Interu. AC na něj z třetího místa ztrácí šestnáct bodů. A tak prahne aspoň po triumfu v Evropské lize. Zbývají čtyři překážky. Ta nejbližší: Slavia.
Leaa bude mít na levé lajně na povel nejspíš Tomáš Vlček, jenž v derby rmoutil Haraslína. Ale se vší úctou ke sparťanskému rychlíkovi, Leao je jiný bourák.
Ještě v Portugalsku kopal za malý klub Amora: „Všichni jsme měli stejný sen. Hrát fotbal tak dobře, abychom mohli jít jinam.“
Jemu se to povedlo, vyhlédl si ho Sporting Lisabon.
Jenže v květnu 2018 skupina „fanoušků“ zaútočila při tréninku na hráče, což prý přimělo Leaa rozvázat smlouvu. Bylo mu 19, když utekl do Lille, kde hned v první sezoně nasázel osm gólů. Pomohl týmu do Ligy mistrů, a tak po něm v srpnu 2019 sáhlo AC Milán. Cenovka? 35 milionů eur.
Buď šelma, Jindro! Kočkomil Staněk o zahozené přilbě a výzvě ve Slavii |
Když dal první gól v červenočerném dresu, předváděl, že telefonuje. Proč? „Vzpomněl jsem si, jak jsem skóroval za Sporting a můj táta to neviděl. Tak jsem mu vždy po zápase volal: Táto, dal jsem gól!“
Teď už rodiče nezmeškají jediné utkání. V prosinci doprovázeli syna na Gran Gala del Calcio, předávání fotbalových Oscarů v Itálii. Leao byl nepřehlédnutelný. V tmavém saku s odhaleným hrudníkem, na němž se třpytily řetězy. A přes kalhoty černá sukně.
Módu zbožňuje, ve skříni má řadu extravagantních kousků. Zdá se až neuvěřitelné, že v autobiografii píše: „Byl jsem stydlivé dítě, moc jsem nemluvil a schovával se v koutě.“
Teď je vidět i slyšet. Oblíbil si rap, skládá a zpívá songy pod jménem WAY 45. Na YouTube jich najdete desítky.
Pořád se ale nejlíp cítí na hřišti. Frnk a je pryč. Tak jako před jedenácti dny v lize proti Atalantě Bergamo (1:1). Prošel přes dva obránce, načež poslal bombu do šibenice.
A do Slavie vzkaz: Pozor na mě!