Ne, to Paříž si slibovala daleko víc od něj. Aby všechno rozseknul sám. Měl dokázat, že fotbaloví supermani dokážou i nemožné. Jenže Mbappého vymazali snaživci z Dortmundu. Jeden z nejlepších hráčů všech dob zase nevyhraje Ligu mistrů, což jen potvrzuje, že nestačí mít galony ropy, abyste z nich vybudovali nejlepší tým světa. Možná nejlépe placený, ne však stmelený.
Jak píše britská BBC: „Další krach, který podtrhl jedno z největších zklamání v moderní éře fotbalu.“
Megalomanský projekt PSG započal v létě 2011, kdy do klubu vstoupili katarští majitelé. Jen při nákupech posil do něj dosud napumpovali přes padesát miliard korun. Za tu dobu se vyhrála desetkrát francouzská liga a spoustu dalších trofejí. Jenže mezi honorací se počítají jiné tituly než ty domácí. Teprve s ušatým pohárem nad hlavou může být Paříž královská. V Lize mistrů to zkoušela dvanáctkrát za sebou, ovšem nejlépe skončila před pěti lety jako poražený finalista.
„Navzdory obrovskému individuálnímu talentu jim v týmovém úspěchu brání špatná kolektivní mentalita. Jestli chtějí někdy dojít až na vrchol, musí změnit celou klubovou kulturu,“ už před rokem napsal studentský list The Bull&Bear na kanadské McGillově univerzitě.
Názor mladých obchodníků se shoduje s míněním fotbalových expertů. Bez společné duše nevzniká dobrý kolektiv. Bez dobrého kolektivu nevzniká oddanost. Bez oddanosti se nedají vyhrávat průlomové zápasy.
PSG - Dortmund 0:1, hostům pomohlo i břevno, do finále je poslal Hummels |
Poznala to třeba Argentina, která na svůj třetí titul z mistrovství světa čekala do chvíle, kdy ke stárnoucímu géniovi Messimu přilepila spolehlivé a zároveň šikovné pracanty s týmovým vnímáním. Nikdo si nezáviděl, měli společný cíl a hlavní roli nechali Messimu.
Na tohle v Paříži ještě nepřišli. Ani s dvouletým využitím Messiho.
Nikdo zatím nebyl ten pravý, kdo by PSG dotáhl ke zlatému grálu. A že to zkoušela prvotřídní esa: Ibrahimovic, Neymar, Cavani, Thiago Silva, David Luiz, Marquinhos, Di Maria, Dani Alves, Buffon, Icardi, Sergio Ramos, Hakimi, Donnarumma, Vitinha, Dembélé. Mohli bychom ve výčtu pokračovat, ale nač je nám jmenný seznam.
Vraťme se do léta 2017, kdy byli v Paříži přesvědčení, že narazili na zlatou žílu. Mbappé, tehdy ještě teenager, přišel nejprve na hostování, následně za něj do Monaka letělo téměř pět miliard korun.
Zlatá žíla to být mohla, jenže to by střelecký fantom nesměl vlastní ego povýšil nad tým. Vždycky muselo být po jeho. Paříž se postupně proměnila v Mbappého sólopodnik. Smlouva mu právě končí a od nové sezony už mu chystají pohádkovou gáži v Realu.
V Paříži za ním zůstanou rozporuplné pocity. Co na to on sám? Jako by si oddechl, že se bude stěhovat: „Vyhrát Ligu mistrů není jen tak, je to dlouhý proces. Ale jsem si jistý, že PSG od triumfu není daleko.“
Až půjde Dortmund 1. června do finále Ligy mistrů, jistě si fanoušci Paříže hořce vzpomenou, že ani Mbappé to nezvládl. O tom, jestli bude soupeřem Real, nebo Bayern, se rozhodne ve středu večer.