Životní zápas, ale narození dcery je víc, usmíval se po postupu kliďas Jedlička

„Je to krásné, když před vyprodanou arénou slavíte velký postup. Když jsem tady sedával na lavičce, snil jsem, že takový zápas budu chytat. A teď se to děje,“ svěřil se šestadvacetiletý Jedlička.

Nečaroval přitom jen v nevyzpytatelné penaltové loterii, už předtím si připsal minimálně tři klíčové zákroky, které tým udržely ve hře o postup.

Plzeň - Servette 0:0, 3:1 na pen. Historický úspěch, hrdinou Jedlička

Je to pro vás životní večer?
Zažil jsem narození dcery, to je víc. (úsměv) Ale fotbalově určitě. Tenhle dvojzápas byl pro mě nejdůležitější v kariéře. Chytal jsem Evropskou ligu, ale to byla jen předkola. Jsem rád, že jsem si sem přenesl pohodu z ligy.

Ještě před rozstřelem plzeňský kotel vyvolával vaše jméno. Bylo to zavazující, nebo vás to spíš nakoplo?
Popravdě, v tu chvíli jsem to nevnímal. Byl jsem uzavřený ve své bublině a soustředil se na to, abych co nejvíce pomohl týmu. To se povedlo, jsem za to moc rád. Ale pak už jsem je samozřejmě vnímal.

Hned při první sérii jste zůstal stát. Tušil jste, že střelec zkusí ránu doprostřed branky?
On se předtím nekoukal vůbec do strany, díval se právě na střed. Tak jsem zkusil zůstat. A naštěstí to opravdu kopl doprostřed.

Plzeňský brankář Martin Jedlička v objetí spoluhráčů po postupu přes Servette Ženeva.

Měl jste střelce Ženevy dobře načtené?
Načtené… Dostanete samozřejmě nějaké indicie, ale nic velkého. Prostě se mi to povedlo.

Dáte tedy spíš na intuici?
Sledujete, kam se střelec dívá, když pokládá balon. Jak si krokuje rozběh. Ale je to hlavně o štěstí. Já ho měl, ale štěstí mi jde naproti, protože tomu dávám maximum. Teď se mi to vrací.

Jakou vlastně máte bilanci v penaltách?
Tuším, že na Slovensku jsem chytil tři penalty za sebou, ale to jsou třeba čtyři roky zpět. A od té doby jsem jich asi tak dvacet nechytil... Takže mám asi zase vybráno.

Berete jako nejtěžší zákrok z 89. minuty, kdy Kutesa hlavičkoval k tyči po centru z pravé strany?
Ono je to všechno hrozně rychlé, to si ani neuvědomíte. Pravá ruka mi prostě vystřelila, chytil jsem míč a pomohl týmu.

Byl to psychicky hodně náročný souboj? Když už mělo Servette šanci, byla velká.
Už v první půli tam byla střela k tyči, která vyletěla ze strany. Pro mě dobrá, tím jsem se chytil. Cítím se teď obecně dobře, soustředím se maximálně na věci, které mám řešit.

Byl to zápas, který mohl rozhodnout jediný gól.
Jo. Ale mám něco odchytáno, už mám dost ligových startů, byl jsem na to připravený.

I teď, chvíli po utkání, působíte jako velký kliďas.
Postup mě hrozně těší, jsem za něj strašně rád. Ale jsem teprve na začátku nějaké cesty tady v Plzni, jedeme dál.

Jindřich Staněk, který v zimě přestoupil do Slavie, nasadil ve Viktorii laťku vysoko, že?
Samozřejmě. Chytal tady čtyři roky a chytal dobře. Vystřelil se z Plzně do reprezentace. Je těžké přijít a potvrdit výkony, které on nastavil. Ale když budu makat a dávat fotbalu sto procent, věřím, že se mi to bude vracet.

Bylo důležité, že jste nezatrpkl, když vás Plzeň poslala na hostování do Bohemians 1905?
Kdyby nebyla Bohemka, tak tu teď nestojím, to si můžeme říci na rovinu. Strašně moc mi pomohla, obouchal jsem se tam. Teď si to v Plzni užívám, je to super a chci, aby to tak šlo dál.

V pátek je los čtvrtfinále. Váš vysněný soupeř?
Já ani nevím, kdo všechno tam je. Soustředil jsem se jen na Servette, teď nás čeká v neděli liga v Jablonci. Ale ať je to dobrý soupeř, přes kterého zkusíme postoupit.