Uprostřed i s Holešem? Slavia oživuje záložníky, kouč chce vidět odvahu

Slavia musí sestavu (nejen) uprostřed hřiště proti italskému gigantovi trefit na první dobrou. Jedině tak bude mít před vyprodaným domácím stadionem šanci smazat manko 2:4 z minulého týdne.

„Potřebovali bychom se podívat do křišťálové koule, abychom věděli, jaký bude mít utkání vývoj. My i soupeř máme svůj charakteristický styl. Bude důležité, kdo ho komu dovede vnutit,“ pravil slávistický kouč.

I takové věci promlouvají do skladby týmu?
Personální nouze v záloze je velká, s Tomášem Holešem už jsme se o variantě, že by se vrátil na pozici číslo šest před stopery, bavili. Záleží i na tom, zda se dá dohromady Petr Ševčík a jestli by tak náročný zápas ve vysokém tempu zvládl z voleje. Protiútoky Milána po ztrátě míče jsou smrtící. Posuzovat budeme i další rizika: určitě si nechceme hráče v náročném programu oddělat. Podobný otazník máme i u Ivana Schranze, který už v Miláně nastoupil se sebezapřením.

V jakém rozpoložení do odvety půjdete?
Těšíme se na velký zápas a plný dům. Věřím, že všichni fanoušci v České republice budou chtějí vidět střet českého a světového týmu. Pokusíme se o nejlepší možný výkon po fotbalové, mentální i fyzické stránce. Uvidíme, na co bude stačit.

Navzdory porážce 2:4 hráči po prvním utkání vyhlíželi pozitivně.
Chceme být co nejlepší a hlavně nejodvážnější. Uvědomujeme si, že doháníme ztrátu. Víme, proti jaké síle a kvalitě stojíme. Musíme podat komplexní výkon a soupeře zatlačit.

A pak utkání rozhodnout v prodloužení, jak jste zmiňoval už před týdnem v Miláně?
Prodloužení jsem si přál hlavně proto, že by to znamenalo, že jsme zápas vyhráli a smazali manko. A fanoušci by dostali extra porci minut navíc.

Ale potom by hrozilo penaltové rozuzlení, kterého se vždycky obáváte jako čert kříže.
Jako fanoušek jsem penalty miloval. V každém zápase, který šel na velkém turnaji do prodloužení, jsem na ně čekal. Rozstřely mě moc bavily, ale jako trenér bych ho určitě zažít nechtěl.

Například v Lize mistrů na něj v úterním osmifinále mezi Arsenalem a Portem došlo po osmi letech.
Nekoukal jsem se, protože jsem doma po tréninku sledoval zápasy Milánu v Rennes a proti Empoli. To byl můj večerní i noční program.

Co jste vyčetl?
Že i přes tlak, pod kterým se hlavně v utkání v Rennes v Evropské lize hráči AC ocitli, předváděli neskutečné věci – hlavně v křídelních prostorech. Leao, Pulisic, obrovská kvalita.

KOMENTÁŘ: Náraz na giganty? Sparta se Slavií jako Nicholson. Aspoň to zkusily

A další práce pro Tomáše Vlčka, který se v posledních týdnech ze stopera proměnil v pravého beka. Jak jeho výkony hodnotíte?
Vše zvládá až obdivuhodně. Po přechodu do čtyřobráncového systému jsme pro naši hru hledali křídla, která by nám byla schopna plnit to, co kdysi Olayinka nebo Sima. Posunuli jsme vpřed Davida Douděru a Tomáš Vlček nastupuje pod ním, takže většinou brání nejnebezpečnější hráče soupeře. Máme z něj vážně radost, v sedmnácti nebo osmnácti nakoukl do prvního týmu, načerpal spoustu informací, zjistil, co je potřeba, aby mohl jednou zasáhnout do velkých zápasů.

Což se nyní děje.
Po hostováních se vrátil připravený. Má dispozice pro evropský i reprezentační fotbal, strašně se zlepšil v zakládání útoků a ofenzivní činnosti. Časem by něj mohl navázat třeba Denis Halinský, který momentálně hostuje v Pardubicích.

Jak jste vlastně prožil uplynulý týden? Z Milána jste si přivezli nadějné skóre, Teplice jste v lize přejeli.
Fotbalově je to krásné, trenérsky samozřejmě nesmírně náročné. Pracovní masakr. Chystáte se na duel v Miláně, pak si ho musíte zanalyzovat a přepnout na Teplice. Od pondělka máme v hlavách opět Milán a v neděli jdeme pro změnu na Liberec. Těšíme se a jsme zvědaví. Ve čtvrtek půjde pro nás všechny o fotbalový svátek. Ať už to dopadne jakkoli.