Zbrojovka, která na tom byla na jaře úplně stejně jako vaše mužstvo, změnila trenéra. Nebojíte se, že může každou chvíli dojít i na vaše odvolání?
Jasně že k tomu může dojít, taková už je naše trenérská práce. Já chodím na stadion mezi šestou a sedmou hodinou ráno, stejně jako moji kolegové, a všichni děláme maximum pro to, abychom byli úspěšní. Důležitým ukazatelem jsou ovšem výsledky, které my teď na jaře bohužel nemáme. A záleží jen na majiteli, jak se rozhodne, jestli jsem pro klub pořád přínosem.
Vy z jeho strany důvěru cítíte?
Ano. Komunikujeme standardním způsobem, chystáme se na další zápas... A já věřím, že nedělní utkání s „béčkem“ Sparty už konečně zvládneme.
Jak byste popsal současnou náladu v týmu?
Vždycky je to hlavně o složení kabiny a jakou společně s realizačním týmem vytváří atmosféru. Já se snažím řešit věci v klidu, s chladnou hlavou. Neklepu se v rohu, že jsme zase nevyhráli, ale snažíme se hledat odpověď na to, proč se nám to nedaří dostat štěstí na svoji stranu.
A odpověď už jste našel?
Je potřeba, abychom byli takticky velmi dobře připraveni, a hlavně mít ten správný zápal pro zápas. Naopak musí zmizet obava, protože jakmile se hráč začne bát, je zle.
Říkáte, že řešíte věci s klidem, znamená to, že bezprostředně po utkání k týmu nemluvíte?
Velmi málo, do žádného hodnocení se nepouštím. V minulosti jsem v tomhle směru udělal hodně chyb. Prostě si nejprve zápas ještě jednou prohlédnu a pak teprve mluvím o tom, co se mi nelíbilo.
A diváků v hledišti jihlavského stadionu zase začalo ubývat...
Nicméně ti, co na jaře přišli, dokázali ocenit, že mančaft dřel. Za to jsem byl rád. Věřím, že v neděli budou spokojeni i s výsledkem, že se štěstí konečně otočí k nám.
