Jourová krátce po půl třetí odpoledne předstoupila před členy výborů pro ústavní záležitosti a občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Přítomni byli i členové právního výboru, většinu z 25 otázek však položili zástupci jednotlivých politických skupin v prvních dvou jmenovaných výborech.
Takzvané „grilování“ mělo hlavně na úkol prověřit, zda jsou navržení kandidáti na komisaře na danou pozici dostatečně kvalifikovaní a zda mají potřebné zkušenosti a dovednosti
Ve své úvodní řeči kandidátka do Komise zmínila své základní tři priority, na které se chce zaměřit. Mluvila o evropské demokracii a o způsobu, jakým by se do budoucna mohl změnit výběr evropských představitelů ve volbách.
Právní stát i novináři
Mluvila taktéž o hodnotách právního státu a svobodě sdělovacích prostředků. „Jedna věc je jistá, nemůžeme považovat právní stát za hotovou věc,“ uvedla. Připomněla také, že dodržování právního státu je jádrem Evropské unie. „Je třeba ho hájit,“ dodala na úvod.
Během pokládání otázek se taktéž zastala novinářů a novinářské profese. Uvedla, že bude sledovat trestní oznámení na novináře. „Novináři by neměli být za svou práci pronásledováni a zabíjeni,“ uvedla. Do budoucna by podle ní mohla být novinářům nabízena finanční či právní pomoc v případě soudních sporů. „Budu usilovně hledat způsoby, jak podporovat investigativní novináře a chránit žurnalisty před ohrožením,“ zdůraznila v pondělí Jourová.
Někteří členové výborů dopředu řekli, že se hodlají ptát mimo jiné na to, zda bude Jourová dbát i na dodržování vlády práva a svobody médií v Česku a dokáže být nezávislá na premiéru Andreji Babišovi, k jehož hnutí ANO patří. Část europoslanců je přesvědčena, že Babiš je ve střetu zájmů a přes svěřenské fondy ovládá velké podniky včetně některých médií.
Právě otázku tohohle typu si připravil na Jourovou europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Zeptal se jí, zda souhlasí s dřívějším výrokem premiéra Andreje Babiše o tom, že si lze objednat v České republice trestní stíhání. „Žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a dostat pravděpodobně někoho do vězení,“ řekl v lednu loňského roku Andrej Babiš na plénu Sněmovny.
„Od roku 2016 česká justice vykonala velkou cestu a posunula se. Já s tímto názorem kohokoliv nesouhlasím,“ reagovala v pondělí Jourová.
Obdobně se zeptal i slovenský europoslanec Vladimir Bilčik. Nejdříve se Jourové otázal, zda se veřejně zavazuje k tomu, že i v budoucnu bude spolupracovat s Evropským parlamentem. Následně se doptal, zda souhlasí s vyjádřením Andreje Babiše o tom, že “Evropský parlament je místem, kde se jen zbytečně mluví”. “Co se týče takového názory, tak s tím samozřejmě nesouhlasím. Já si myslím, že parlamenty jsou velmi důležitou součástí naší demokracie,” uvedla.
Komisaře z východu čekají v europarlamentu problémy. Jourová ale má uznání |
Česká eurokomisařka se rovněž hodlá věnovat zajištění transparentnosti volebních kampaní v členských státech, z nichž některé zaznamenaly v nedávné minulosti snahy o ovlivnění zvenčí. V této souvislosti by podle ní připadala v úvahu aktualizace unijní normy o kybernetické bezpečnosti určené k ochraně klíčové infrastruktury před kyberútoky. Nově by se podle Jourové mohla vztahovat například i na politické strany.
Jourová ovládla místnost
„Čekal jsem trošku konkrétní odpovědi a řekne nám více o tom, co bude v následujících letech dělat,“ uvedl Pospíšil. „Čekal jsem, že padne více dotazů k situaci v České republice, na druhou stranu nechci tu vyjadřovat nějaké zklamání. Jsem rád, když kandidát navržený Českou republikou obhajuje svou pozici,“ dodal.
“Zúročuje své dosavadní zkušenosti z EK. Věřím, že projde,“ uvedla na svém Twitteru Dita Charanzová (ANO).
Vera Jourova je dobre pripravena, odpoved ma na kazdou otazku, at jde o transparentnost, ochranu demokracie, svobodu medii i boj s dezinformacemi. Zurocuje sve dosavadni zkusenosti z EK. Verim, ze projde https://t.co/G8Et3BAemu
„Dnešní slyšení Věry Jourové proběhlo ve velmi přátelské a otevřené atmosféře.Projev a odpověď na první dvě otázky byly skvělé. Pak už to bylo slabší a ztrácelo to dynamiku. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že VJ projde a bude na dalších 5 let komisařkou,“ napsal naopak na Twitter Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Co plánuje do budoucích let nastínila kandidátka do Komise již ve svých písemných odpovědích. V nich mimo jiné přislíbila že chce do poloviny příštího roku mít návrhy pro systém evropských voleb v roce 2024, a zda by bylo vhodné využít nadnárodní kandidátky, jak chtějí některé strany. Na osmnácti stránkách také zmínila vnější hrozby, které souvisí s digitální dobou. Ve své nové funkci se chce Jourová věnovat taktéž boji s dezinformacemi.
Řada poslanců před slyšením ocenila práci, kterou Jourová udělala jako komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti v končícím pětiletém období. Také díky jejímu většinou pozitivnímu renomé v EP se neočekává, že by měla patřit mezi kandidáty, s jejichž schválením budou mít poslanci zásadní problém.
Úspěšné zvládnutí slyšení je podmínkou, aby se Jourová stala členkou komise, kterou jako celek definitivně potvrdí plenární zasedání Evropského parlamentu za dva týdny. Ještě v pondělí se už sešli předsedové výboru EP, aby její vystoupení vyhodnotili.
Neuspěli kolegové z Maďarska či z Francie
Ursula von der Leyenová začátkem září představila svůj tým komisařů i portfolia, která chce nominovaným komisařům přiřadit. Za Českou republiku se na seznamu objevila právě Věra Jourová, která se nyní uchází o funkci místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost. Její budoucí náplň zahrnuje například dohled nad dodržováním vlády práva či svobody médií nebo přípravu systému příštích evropských voleb.
Slyšení jednotlivých kandidátů není jen formální. V některých případech vedli například ke stažení kandidátů nebo ke změně jejich resortu. V roce 2014 stáhla svou kandidaturu Slovinka Alenka Bratušeková, která byla navržena na komisařku pro energetiku. Výbory pro energetiku a životní prostředí po slyšení předložily negativní hodnocení.
Letos navíc již před slyšeními vyřadil právní výbor parlamentu ze hry kandidáty Maďarska a Rumunska a během prvního týdne „grilování“ neuspěli jejich kolegové z Francie a Polska, které čeká reparát. Kandidáti Maďarska a Rumunska pohořeli mimo jiné kvůli problémům se střetem zájmů.
Ve stejný čas, jako Jourová, zodpovídal otázky europoslanců taktéž budoucí šéf unijní diplomacie, Španěl Josef Borrell. Oficiální „první kolo“ slyšení všech kandidátů končí v úterý. Tehdy si europoslanci vyslechnout poslední tři kandidáty do Komise.
Po skončení slyšení musí ještě Evropský parlament odsouhlasit sbor komisařů jako celek. To by mělo být na konci října letošního roku. Teprve tehdy se budou moci noví komisaři oficiálně ujmout svého mandátu.
VIDEO: Kandidátkou Česka na eurokomisařku je Věra Jourová (25. července 2019):
