„Podle zákona jsou nenarozené děti ‚dětmi‘ bez výjimky, ať už by se zakládala na vývojovém stádiu, fyzickém umístění či jiných dodatečných charakteristikách,“ uvedl podle stanice NBC 15 News soudce James Mitchell. I ta embrya, která se nezavedou do těla ženy, se tak v Alabamě budou považovat za hodná ochrany.
Tamní Nejvyšší soud se tímto verdiktem vyjádřil k žalobě tří párů z roku 2022. Ty tvrdily, že se jeden z pacientů zdravotního centra Mobile Infirmary dostal k chladicímu boxu s embryi, vytáhl je ven a upustil na zem, čímž je zničil.
Podstatou sporu přitom bylo tvrzení žalujících, že by se embrya měla před zákonem považovat za lidské bytosti, což soud nižší instance nejdřív neuznal a žalobu zamítl. Nejvyšší soud však nyní jeho rozhodnutí v poměru osm hlasů k jednomu zvrátil s tím, že se „zákon o neúmyslném usmrcení nezletilého dítěte vztahuje na všechny nenarozené děti bez ohledu na jejich umístění“.
Po zrušení práva na potrat mohou přijít na řadu i další svobody, říká expert |
Soudci také vzkázali, že změna současné legislativy je úkolem zákonodárců, nikoliv soudců. „Není úkolem tohoto soudu vytvářet nové omezení na základě našeho vlastního názoru na to, co je nebo není moudrá veřejná politika. To platí zejména tam, kde, jako v tomto případě, lid tohoto státu přijal ústavní dodatek, jehož přímým cílem je zabránit soudům v tom, aby ‚nenarozený život‘ vylučovaly z právní ochrany,“ dodal soud.
Odkázal se přitom na část alabamské ústavy, v níž se píše, že každý člověk byl stvořen k obrazu Božímu, což znamená, že každý život má nevyčíslitelnou hodnotu, kterou „nelze protiprávně zničit, aniž bychom na sebe přivolali hněv svatého Boha“. „Článek 36.06 uznává, že to o nenarozeném lidském životě platí neméně než o všech ostatních lidských životech – všechny lidské bytosti nesou Boží obraz ještě před narozením a jejich životy nemohou být zničeny, aniž by byla vymazána jeho sláva,“ dodali soudci podle portálu HuffPost.
Případ se teď vrací k soudu nižší instance, který má rozhodnout o odškodnění pro tyto tři páry. Bez ohledu na to, jak spor dopadne, už se však v USA rozbíhá debata o tom, co verdikt alabamského Nejvyššího soudu bude znamenat pro kliniky umělého oplodnění a v širším smyslu i pro práva žen.
Pokud se zničení každého embrya bude považovat za smrt dítěte, pětice klinik pro léčbu neplodnosti, jež nyní v Alabamě fungují, by mohla zavřít. Upozornila na to Alabamská lékařská asociace s tím, že by kliniky byly vystaveny „zvýšené odpovědnosti za protiprávní úmrtí“, což by prý v nejlepším případě znamenalo vyšší finanční náklady na provoz a v tom nejhorším přesun klinik do jiných států.
Karta se obrátila. Američanky míří za potraty do dřív pruderního Mexika |
Po zrušení verdiktu federálního Nejvyššího soudu v případu Roe v. Wade se prakticky v polovině Spojených států zpřísnila legislativa pro vykonávání interrupcí. Jeden z nejpřísnějších protipotratových zákonů přitom platí právě v Alabamě. Ukončení těhotenství je tam zakázáno ve všech stádiích, a to i v případě incestu nebo znásilnění. Jedinou výjimkou je ohrožení života matky.
Boj konzervativních vyznavačů „pro-life“ pohledu na svět, tedy že i nenarozený plod má právo na ochranu, se přitom nezaměřuje jen na přerušení těhotenství. Vzhledem k tomu, že při umělém oplodnění se běžně vytvoří víc embryí, než kolik jich je nakonec potřeba, a že v ženském těle se pak nakonec uchytí (v případě úspěchu) jen jedno z nich, cílí právě i na IVF kliniky. Zničení embrya totiž někteří američtí křesťané včetně zákonodárců považují za vraždu.
Na druhé straně americké války o ženská reprodukční práva stojí obhájci „pro-choice“ přístupu, který dává ženám právo rozhodnout si o vlastním těle. Demokratická senátorka Tammy Duckworthová a poslankyně Susan Wildová už například představily Zákon o přístupu k budování rodiny (Access to Family Building Act). Ten by zajistil, že každý pacient má právo na umělé oplodnění či jinou léčbu neplodnosti bez obav z postihu ze strany státu, v němž žije.
