„Je to úplně nová debata, takže se jí spousta lidí bojí,“ řekl v rozhovoru pro deník Kyiv Post poslanec Hončarenko, který stojí v čele migračního výboru Parlamentního shromáždění Rady Evropy a který nedávno navštívil Paříž.
Válka na Ukrajině |
Podle Hončarenka ovšem francouzský prezident Emmanuel Macron z tématu „odstranil tabu a změnil hranice možné podpory Ukrajiny“, když na konci února nevyloučil vyslání vojáků na Ukrajinu. „Všechno vždycky začíná u jedné země,“ dodal ukrajinský poslanec.
Macronovu iniciativu podpořil a uvedl, že v současnosti „probíhá její realizace“. Co se týká západních jednotek na území Ukrajiny, „čím více, tím lépe“, prohlásil také v rozhovoru.
Vojáky bychom mohli vyslat, pokud Rusko postoupí až ke Kyjevu, naznačil Macron |
„Nemohu potvrdit, že se vážně hovoří o rozmístění francouzských jednotek podél řeky Dněpr. Podle mého názoru jde pouze o hypotetické scénáře,“ dodal v zápětí Hončarenko.
„Pokud jde o ukrajinsko-běloruskou hranici, o tom se skutečně jedná.“ To by podle něj uvolnilo ukrajinské vojáky, kteří by posílili východní a jižní část frontové linie.
Ukrajinský poslanec v rozhovoru upozornil, že umístění západních vojsk na Ukrajinu je „vážné rozhodnutí, které bude mít vážné důsledky“. Připustil, že mnoho zemí se zúčastnit nechce. Zároveň ovšem naznačil, že několik států, například Polsko nebo Pobaltí, je připraveno se připojit ke koalici vedené Paříží.
Hončarenko vysvětlil, že francouzský prezident má ústavní pravomoc rozhodnout o vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu. „Francouzskou vládu sestavuje Macron a ten má v parlamentu většinu,“ řekl.
Pokud Francie vyšle vojáky na Ukrajinu, tak ne do boje, upřesnil ministr |
Dodal ovšem, že mezi francouzskými poslanci se názory na tuto otázku liší v závislosti na jejich politické příslušnosti. Krajní levice a pravice podle něj vyslání francouzských vojáků nepodporuje, a to ani za účelem výcviku. „Proto Macron podepsal bezpečnostní dohodu s Ukrajinou, která nevyžaduje ratifikaci v parlamentu.“
27. února 2024 |