Ruská armáda spolu se syrskou začala obsazovat posty, z nichž se Kurdové stáhli. Šojgu v pondělí řekl, že ve věznicích, které jsou teď bez ostrahy, jsou i zahraniční radikálové, kteří by se mohli pokusit dostat se do zemí svého původu. Mezi členy IS byli i lidé z postsovětských států.
Ankara ofenzivu zahájila 9. října na severu Sýrie proti kurdským oddílům, které do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovaly.
Koordinovaný postup Ruska, Turecka a Spojených států v Sýrii podle ministra může pomoci zajistit regionu stabilitu a bezpečnost. V úterý se mají k jednáním o Sýrii sejít prezidenti Turecka a Ruska Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin. Islámský stát podle Šojgua také rozšiřuje svůj vliv v jihovýchodní Asii.
Spojené státy nyní stahují ze severu Sýrie své vojáky, kteří dosud byli spojenci syrských Kurdů a pomáhali jim zabezpečit syrský sever. Turecko chce, aby se kurdské oddíly stáhly od hranice, kde podle Ankary vznikne prostor pro bezpečný návrat syrských uprchlíků z Turecka.
Kurdové v neděli odešli z pohraničního města Rás al-Ajn. Stažení z pohraničí mají stihnout do úterý, kdy vyprší 120hodinové příměří dojednané mezi Tureckem a USA. Ankara kromě jiného oznámila, že Turecko u hranice na syrském území zřídí dvanáct pozorovacích postů.
Spojencem Damašku je v syrské válce vedle Ruska také Írán. Ten v pondělí oznámil, že je proti zřizování tureckých stanovišť v Sýrii. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí řekl, že je třeba respektovat územní celistvost Sýrie.
„Jsme proti tomu, aby Ankara v Sýrii zřizovala vojenská stanoviště. Mělo by se to řešit diplomatickou cestou, měla by se respektovat územní celistvost Sýrie,“ prohlásil mluvčí před novináři. Írán se už dříve nabídl jako prostředník jednání mezi syrskými Kurdy, syrskou vládou a Tureckem o zajištění bezpečnosti na jižní turecké hranici.
16. října 2019 |
