Zprávu přinesl list The New York Times. Třiašedesátiletý Stacy Blatt natolik věřil republikánskému kandidátovi na prezidenta, že mu ze svého poslal na kampaň 500 dolarů (11 030 korun). Pro muže bojujícího s rakovinou, který měl 1 000 dolarů (22 060 korun) na měsíc, to byla velká částka. Netušil však, že ho podpora prezidenta bude stát ještě mnohem víc.
Z jeho účtu odešlo následující den dalších 500 dolarů. Další týden mu banka tytéž peníze strhla znovu. Během méně než třiceti dnů Blatt odevzdal na exprezidentovu volební kampaň 3 tisíce dolarů (66 180 korun). Banka mu zmrazila účet, nájem a další platby neodešly.
„Jako kdyby to byl podvod,“ uvádí Stacyho bratr Russel, jehož zoufalý muž požádal o pomoc. Osmasedmdesátiletý Kaliforčan Victor Amelino, u kterého se jednorázový dar 990 dolarů (21 839 korun) vyšplhal na 8 tisíc dolarů (17 6480 korun), má ještě jadrnější označení. „Banditi“.
Podle listu The New York Times (NYT) se oba muži stali obětí promyšlené taktiky, jak si zajistit od příznivců Trumpa peníze. Na dárcovské stránce fundraisingové organizace WinRed, která příspěvky vybírala, bylo automaticky zaškrtnuto políčko, že donátor hodlá přispívat i další týdny či měsíce. Aby z pravidelného příspěvku byl jen jednorázový, musel se dárce ručně odhlásit.
What exactly did those prechecked boxes look like?
Well, as the campaign’s finances worsened they became dizzyingly complex. Here is an example from October of the text a Trump donor would have to wade through — and uncheck — to not give multiple times.
https://t.co/vu10yWJaEs https://t.co/N3NdYSMYPH
Informace o tom, že příspěvek bude stržen i následující týden či měsíc, byla navíc napsána výrazně menšími písmeny než žádost o dar.
V září, kdy se přibližoval volební den a Trumpova kampaň se začala potýkat s nedostatkem financí, přidala WinRed navíc další přeškrtnuté políčko, v němž se podporovatel prezidenta zavazoval k zaplacení dodatečné částky s cílem v krátké době vybrat co nejvíce peněz. Tato praktika rychlého vybrání peněz se nazývá „money bomb“ (peněžní bomba).
You can actually see the impact of these prechecked boxes on Trump's refund rate with this graphic https://t.co/vu10yWJaEs https://t.co/N7bXB9dCx0
Podle serveru Qartz se jedná o typický příklad toho, co experti označují za „temné schéma“. Mezi ně patří například praktiky, z kterých byl obviňován eshop Alza, kdy se v nákupním košíku objevují i věci, na které si zákazník sám neklikl. Jinými příklady jsou velmi složitá pravidla pro rozvázání členství na streamovací službě, online magazínu či seznamce.
Tyto obchodní praktiky zřídka bývají nelegální, ale pohybují se na hraně morálky. „Je to nefér, je to neetické a je to nevhodné,“ tvrdí Ira Rheingold, výkonný ředitel Národní asociace obhájců práv spotřebitelů.
Nezvykle vysoké refundace
Není neobvyklé, že prezidentské volební týmy vrací část peněz donátorům. Tým současného prezidenta Joe Bidena provedl 37 tisíc refundací v hodnotě 5,6 milionů dolarů (123 536 000 korun) v posledních dvou a půl měsících roku 2020.
Odborníci oslovení listem NYT se ale shodují, že značné množství refundací ze strany Trumpovy kampaně není obvyklé. Rozhořčení exprezidentovi příznivci si na bankách vymohli více jak 530 tisíc refundací v hodnotě 64,3 milionů dolarů (1 418 458 000 korun).
Trump v kampani rozházel miliardu, Biden ho v cílové rovince válcuje |
Trump podle NYT použil peníze, které získal po volbách k boji s údajnými volebními podvody, k pokrytí těchto dluhů.
„Peníze, které nakonec musel Trump vrátit, se ve skutečnosti rovnaly bezúročné půjčce od nevědomých příznivců v nejdůležitějším okamžiku (prezidentského) závodu 2020,“ píše list.
Trumpova kampaň prostřednictvím WinRed získala celkem 1,2 miliard dolarů (přes 22 miliard korun), v refundacích vrátila okolo deseti procent. Někteří jeho příznivci se domnívají, že je v celé záležitosti nevinně a veškerá vina padá na hlavu WinRed. „Jsem stoprocentně loajální Donaldu Trumpovi,“ říká Ron Wilson, kterého nevyžádané dary stály 2 300 dolarů (50 738 korun).
Trump ukázal novou pracovnu. S hraniční zdí i bojkotovanou Coca-Colou |
Společnost jakékoliv pochybení odmítá. Podle ní každý dárce obdrží alespoň jeden následný e-mail s informací o bezprostředně hrozícím opětovném stržení částky z účtu. Tvrdí též, že nabízí 24hodinové zákaznické služby, aby lidé mohli požadovat peníze zpět.
Server Verge podotýká, že některé americké státy se začínají přísněji stavět k „temným schématům“. Kalifornie minulý měsíc schválila zákon o ochraně osobních údajů, který je zakazuje. S podobným zákonem hodlá přijít i stát Washington.
