Británie bude mít po odchodu z Evropské unie se Spojenými státy velkou obchodní dohodu, kterou bude možné uzavřít rychle. Před schůzkou s britským premiérem Borisem Johnsonem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 v jihofrancouzském Biarritzu to v neděli řekl americký prezident Donald Trump.
Nedělní snídaně byla prvním dvoustranným jednáním amerického prezidenta s novým britským premiérem. Trump nicméně Johnsonovi v minulosti už několikrát vyjádřil značné sympatie a podpořil i jeho postoj k brexitu. Na dotaz novinářů, jakou by dal předsedovi britské vlády k jednáním o brexitu radu, prezident odpověděl, že Johnson „žádné rady nepotřebuje, je tím pravým mužem pro tuto práci“.
Johnson sice očekává, že obchodní jednání s Washingtonem budou těžká, americký trh podle něj ale britským firmám nabídne obrovské příležitosti. Před jednáním se šéfem Bílého domu se britský premiér vyslovil také proti obchodním válkám a různým bariérám. Spojené království podle Johnsona totiž už více než 200 let z volného světového obchodu těží.
Prezident Trump také sdílel na svém Twitteru fotografii, která ho zachycuje, jak s Johnsonem diskutuje i v sobotu večer.
President @realDonaldTrump and Prime Minister @BorisJohnson catching up with each other tonight in France! #G7Biarritz https://t.co/1a31P8EYhB
Šance na brexitovou dohodu se zvýšila
Johnson od svých unijních partnerů žádá, aby z dohody vyjednané jeho předchůdkyní Theresou Mayovou zmizela takzvaní irská pojistka, která má zabránit vzniku přísných kontrol na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království.
Uvedl, že záleží nyní na EU, zda bude brexit bez dohody či s dohodou. Jednání o případné dohodě budou podle něj ale „riskantní“. „Důležité je, abychom se připravili na to, že odejdeme bez dohody,“ dodal premiér. Podle Johnsona se Británie při brexitu bez dohody nemusí řídit urovnáním finančních závazků vůči EU, které je zakotveno v brexitové dohodě.
Nový britský premiér hodlá Spojené království z EU vyvést na konci října a varoval, že to učiní, ať už se mu s Bruselem podaří uzavřít dohodu či nikoli. V posledních dnech, kdy mimo jiné navštívil německou kancléřku a francouzského prezidenta, Johnson prý zaznamenal změnu nálady.
Summit provází nepokoje
Na bezpečnost a pořádek v Biarritzu a jeho okolí dohlíží přes 13 tisíc policistů a četníků. Soustředí se mimo jiné na demonstraci v městečku Hendaye na francouzsko-španělské hranici, kde se sešlo podle odhadů policie na devět tisíc odpůrců globalizace, ekologických aktivistů i několik desítek příznivců francouzského protivládního hnutí žlutých vest.
Nepokoje se přiostřily v sobotu ve městě Urrugne jižně od Biarritzu, kde se nachází jeden z táborů odpůrců. Skupina čítající až 400 lidí se zde odpoledne mimo jiné pokusila zabrat kruhový objezd u dálnice A63, avšak policie jí v tom zabránila. Prefektura uvedla, že policisté 68 lidí zadržel a 38 skončilo ve vazbě.
Pořádek v Urrugne policisté obnovili krátce po desáté večer. Zadrženým policisté kladli za vinu hlavně házení předmětů, zahalování obličeje či držení věcí, které by mohly sloužit jako zbraně.
„Největší světoví kapitalističtí lídři jsou tady, takže jim musíme ukázat, že boj pokračuje,“ uvedl osmačtyřicetiletý Alain Missana, který přišel do Bayonne protestovat oblečený ve žluté vestě. „Bohatí bohatnou a chudí zůstávají chudými. Amazonské pralesy hoří a arktické ledovce tají. Chceme, aby nás státníci slyšeli,“ dodal Missana pro agenturu Reuters.
V neděli dopoledne městem Bayonne prošel protestní pochod za „klima a sociální spravedlnost“ s několika stovkami účastníků, kteří nesli Macronovy portréty ukradené ze stěn více než stovky radnic a dalších úředních budov po celé Francii. Fotografie šéfa Elysejského paláce přitom nesli lidé obrácené hlavou dolů. Protestu se podle světových agentur zúčastnili lidé z různých organizací a hnutí od ekologických aktivistů, přes bojovníky za práva zaměstnanců, žen, menšin či migrantů.
Ne všechny plánované demonstrace se ale uskuteční. Organizátoři takzvaného protisummitu, kteří již v sobotu uspořádali poklidný protestní pochod na francouzsko-španělské hranici, zrušili nedělní akci. Při té se mělo demonstrovat na sedmi místech v okolí Biarritzu. Podle organizátorů nebylo možné zajistit bezpečnost účastníků protestu.
Místo toho chtěli odpůrci vrcholné schůzky vytvořit „lidskou zeď“, která měla symbolizovat „stav obležení“, v němž se Biarritz a okolí podle nich ocitly. Nakonec zrušili v neděli dopoledne i tento protest.
G7 ví, co chce říct Íránu
Trump podpořil Macronovu snahu řešit krizi kolem Íránu, zároveň ale zdůraznil, že Spojené státy mají v této oblasti svou vlastní iniciativu. Agentura AFP krátce před Trumpovým vyjádřením s odvoláním na zdroj z Elysejského paláce informovala, že lídři na summitu G7 v Biarritzu na jednání pověřili Macrona, aby Teheránu adresoval společnou zprávu ve snaze předejít další eskalaci. Trump ale popřel, že by o tom na jednání hovořil.
Prezident Macron po dopoledním jednání s Trumpem, pěti předsedy vlád a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem řekl, že se dohodli, co chtějí společně Íránu říct. „Máme poselství skupiny G7, které se týká našich cílů a skutečnost, že je sdílíme, je důležitá,“ dodal Macron. Zdůraznil, že se všichni včetně amerického prezidenta chtějí vyhnout konfliktu s Íránem.
V reakci na Trumpovo vyjádření pak Macron dodal, že nedostal žádný formální mandát, neboť „G7 je neformálním klubem“. Z diskuze ale vyplynuly dva základní cíle, které bude v dalším jednání s Íránem prosazovat. Jedním z nich je snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, druhým úsilí o stabilitu a mír na Blízkém východě. S iniciativami, jak těchto cílů dosáhnout, podle Macrona nepřišla jen Francie, ale například i Japonsko.
USA uzavřou dohodu i s Japonskem
Se Šinzóem Abem hovořil Trump nejen o Íránu, ale vyjádřil se také o situaci v Severní Koreji. Ta od konce července provedla už sedm testů raket krátkého doletu. Stejně jako dříve i v neděli reagoval americký prezident zdrženlivě. Podle něj mu testování raket krátkého doletu sice nedělá radost, neporušuje ale dohodu, kterou má se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Jiné státy podle něj testy provádějí též. Trump se už s Kimem třikrát setkal.
Japonský premiér Abe severokorejské testy naopak ostře odsoudil a zdůraznil, že jsou v rozporu s rezolucí OSN.
Na schůzce jednal Trump s Abem nejen o řešení mezinárodních krizí, ale i o vzájemném obchodu. Podle Trumpa je obchodní dohoda obou zemí „krátce před uzavřením“.
Trump si setkání zatím chválí a kritizuje média
„Než jsem přijel do Francie, (média) říkala falešné a nechutné zprávy, že vztahy se šesti ostatními zeměmi v G7 jsou velmi napjaté a že dva dny jednání budou katastrofou,“ napsal v neděli ráno na Twitteru Trump. „No, máme velmi dobré schůzky, lídři spolu vychází velmi dobře a naší zemi se hospodářsky vede skvěle,“ doplnil šéf Bílého domu.
Podle něj některá média nepravdivě informují proto, aby mu znesnadnila vítězství v příštích prezidentských volbách v roce 2020. Cílem novinářů je podle něj rovněž způsobit hospodářskou recesi.
Za média šířící falešné zprávy, takzvané fake news, Trump označuje ta média, která o něm píší kriticky, připomněla agentura DPA. Zaměřuje se například na zpravodajské televize CNN, NBC a ABC či listy The New York Times a The Washington Post. Novináře kritizovaných médií už několikrát označil za nepřátele lidu.
Trump se v sobotu po příletu do Biarritzu setkal nejprve s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, později povečeřel s představiteli všech států skupiny G7. Na Twitteru poté napsal, že Francie a Macron zatím odvedli skvělou práci. „Dnešní oběd (s Macronem) byl jedním z nejlepších setkání, co jsme kdy měli. Podobně dobrá byla i setkání s dalšími světovými lídry. Děláme pokroky!“ napsal americký prezident.
Summit zemí skupiny G7 pokračuje v přímořském letovisku Biarritz až do pondělí. V sobotu odstartoval neformální večeří státníků. Mezi hlavní problémy, které svět, a tudíž i nejmocnější politické představitele aktuálně tíží, patří překážky v globálním obchodě, ekonomické nerovnosti, boj s klimatickou změnou či krize v Íránu, Libyi, Kašmíru a Sýrii.
