Směr zastrašuje novináře. Jeden dostal trestní oznámení, na dalšího si počkali

Komentátor Denníku N a publicista Šimečka se v lednu zúčastnil diskuse Jak zachránit demokracii, která se konala v Prešově. Tam mimo jiné kritizoval výroky premiéra Roberta Fica, že Ukrajina není suverénní stát. „Tento premiér malého zbabělého národa, který nikdy pořádně nebojoval, říká toto Ukrajincům, kteří umírají za svou suverenitu,“ poznamenal.

A podle vládní strany tím hanobil slovenský národ. „Myslím si, že takováto slova neměla nikdy ve veřejném prostoru zaznít,“ zdůvodnil to na tiskové konferenci vedoucí úřadu vlády Juraj Gedra s tím, že podle něj Šimečkovy výroky překročily hranici trestněprávní odpovědnosti a že by se „morální autorita v liberálním světě“ neměla takto vyjadřovat o lidech s jiným názorem.

Po Gedrově boku stál i Ficův poradce a synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka Erik či poslanec Richard Glück, který se do povědomí Slováků dostal tím, že během předvolební potyčky udeřil do tváře expremiéra Igora Matoviče a nedávno v parlamentu hájil kratší promlčecí lhůty u znásilnění. Společně oznámili, že na Šimečku podávají trestní oznámení.

Je jako Orbán, ale ústa nám nezavře, reagují slovenská média na Ficův bojkot

Vyzvali přitom šéfa opoziční strany Progresivního Slovenska Michala Šimečku, aby se od výroků svého otce distancoval. Ten na sociálních sítích napsal, že jej do toho nesmyslně zatahují a že jeho otce „za názory pronásledovali už komunisti, Mečiar a teď se přidává i Směr“. „Nepřekvapuje mě to, spojuje je ta stejná DNA. Směr ovládl policii, jde ovládnout SIS, teď útočí na nezávislé novináře,“ uvedl s tím, že jde o lacinou demonstraci síly a o pokus o odpoutání pozornosti od vlastních kauz Směru.

Lídr PS se také politiků přítomných na tiskovce ptá, zda neměli nic lepšího na práci než šikanovat novináře. „Na závěr se vás ptám – to, co Směráci právě předvedli, je komedie, fraška nebo úplná ostuda?“ dodal. Šimečka starší pak k tomu řekl, že podle jeho názoru „je to k smíchu“. „Na druhé straně to chápu jako pokračování politiky této vlády, která chce zastrašovat novináře. Myslím, že to nekončí, že přijdou další,“ uvedl.

„Robert Fico a jeho lidi se už dlouho pokoušejí udělat z nezávislých novinářů nepřátele státu. Odmítají jim odpovídat na otázky. Útočí na konkrétní redakce a na konkrétní novináře, zvlášť nechutně na novinářky,“ napsal Denník N k trestnímu oznámení Směru a k dlouhodobým praktikám současného kabinetu, který kritická média označuje za nepřátelská a vytrvale je ignoruje.

Kromě Šimečky má přitom novou zkušenost s lidmi ze Směru i publicista Marián Leško, který se diskusí o záchraně demokracie rovněž účastní. Po té bratislavské z minulého čtvrtka si na něj Kaliňák mladší s několika dalšími lidmi a zapnutou kamerou počkal před budovou tamního divadla. Tam Leška konfrontoval s jeho dřívějšími výroky a žádal vysvětlení. „Vy jste o mně řekl, že jsem kriminální lhář,“ připomněl mu a chtěl vědět na základě čeho si to troufá tvrdit.

Prý ho za to může i žalovat. Jejich debata se týkala nahrávky hovoru dvou prokurátorů, kterou Směr před volbami pouštěl na tiskových konferencích a která podle policie vykazuje známky toho, že s ní někdo manipuloval. Kaliňák tvrdí, že je nahrávka autentická, kvůli čemuž jej Leško označil za lháře. Na ulici se s ním však bavit nechtěl a vrátil se zpět do divadla.

Šíří nenávist, podíváme se jim na finance. Fico zaútočil na slovenská média

Kaliňák pak video i s komentářem „povýšenecký Leško zbaběle utíkal před pravdou“ zveřejnil na sociálních sítích. Leško podle Denníku N řekl, že pokud by politik projevil seriózní zájem o diskusi, vyhověl by mu v dohodnutém čase a na místě, kde se dá normálně a věcně diskutovat. „Až na takovýto typ diskuse najde pan Kaliňák odvahu, velmi rád přijdu,“ vzkázal.

„Pokud má politik problém s výroky novináře, může kontaktovat redakci, oslovit samotného novináře, případně poslat žádost o zveřejnění vyjádření i předžalobní výzvu, což politici i běžně využívají,“ doplňuje pak redakce a popisuje, jakým způsobem poslanec Směru zjistil, kde Leška najde. Už před časem totiž do Denníku N přišel mail s tímto dotazem, ovšem s iniciálami P. N.

Tento člověk tvrdil, že je Leškovým fanouškem a koupil si i jednu z jeho knih. Kaliňák prý nyní připustil, že redakci nemusel kontaktovat pod vlastním jménem ani uvést, o čem se chce ve skutečnosti bavit.

A do třetice je tu ještě jeden příklad toho, jak se vládní garnitura rozhodla přistupovat k médiím. Předseda koaliční Slovenské národní strany Andrej Danko na nedávné diskusi vedle sedícímu novináři vmete, že bez jeho souhlasu by ve veřejnoprávní RTVS žádný pořad neměl. Poznamenal také, že o veřejnoprávní televizi nestojí – chce totiž státní.