Rozhodnutí ústavních soudců se týká plánovaného snížení trestních sazeb a zkrácení promlčecích dob trestných činů, což patří ke klíčovým částem novely. List Denník N napsal, že soud naopak nepozastavil platnost ustanovení o zrušení elitního útvaru prokuratury, který by měl zaniknout 20. března.
Čaputová, jež podobně jako slovenská opozice podala Ústavnímu soudu podnět k přezkoumaní schválené novely trestního zákoníku a souvisejících zákonů, v diskusi Denníku N řekla, že ji rozhodnutí soudu těší. „Rozhodnutí ústavního soudu je dobrou zprávou pro demokracii a právní stát na Slovensku,“ napsala později.
„Dosáhli jsme hlavního politického cíle, že úřad speciální prokuratury tu už nebude. Já jsem z pohledu rozhodnutí Ústavního soudu velmi spokojen,“ řekl novinářům premiér Robert Fico. Úřad, který vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie, premiér označil za semeniště zla a porušování lidských práv.
Opozice a vládní kritici upozorňovali, že představitelé vládní koalice přistoupili k obstrukci. A to tím, že úřady dosud novelu nezveřejnily ve Sbírce zákonů. Tento krok byl podle dosavadní praxe podmínkou k tomu, aby se ústavní soudci posouzením zákonů zabývali. Ústavní soud však tento zvyk prolomil a rozhodl ještě před zveřejněním novely. Fico se tomu podivil. Kritizoval také, že rozhodnutí soudu uniklo ve středu do médií.
Velká novela trestního zákoníku předpokládala, že od poloviny března se zmírní tresty za korupci a zpravidla i za ekonomickou kriminalitu, ale také se zkrátí promlčecí doby u řady trestných činů. Slovenský parlament však mezitím rozhodl, že toto zkrácení se nakonec nebude vztahovat například na násilné trestné činy včetně znásilnění.
„Ústavní soud vyslal jasný signál, že vítěz nemůže všechno. V kritických chvílích se ukázal jako instituce, která umí demokracii chránit. Jeho rychlost a včasnost je třeba zvlášť ocenit,“ řekla exministryně spravedlnosti a poslankyně opoziční strany Svoboda a Solidarita Mária Kolíková, jež se podílela na přípravě jednoho z podnětů na přezkoumání změn soudem.
Ústavní soud zmíněné informace médií ve čtvrtek potvrdil. O tom, zda novela trestního zákoníku a dalších zákonů je v rozporu se slovenskou ústavou, bude rozhodovat později.
Promlčecí doby upravila vláda i s opozicí
Zachování promlčecích dob například u trestného činu znásilnění navrhla minulý týden vláda premiéra Roberta Fica, byť její představitelé původně schválenou změnu obhajovali. Například vládní poslanec Richard Glück tvrdil, že zkrácení promlčení má motivovat ženy, aby znásilnění nahlašovaly.
Reagoval tak na kritiku opozice a odborníků nespokojených s tím, že trestný čin znásilnění má být promlčen už po deseti letech místo dosavadních dvaceti let. Po uplynutí promlčecí lhůty už policie v daném případu zpravidla nemůže obvinit podezřelého. Tato změna ale po středečním hlasování parlamentu nakonec nenastane.
Čaputová podepsala změny v trestním právu, dává čas Ústavnímu soudu |
Podle opozice hlavním cílem schválených změn v trestním právu včetně zrušení elitního útvaru prokuratury, které má nabýt právní moci postupně od poloviny března, je dosáhnout beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici.
Obžalobě například čelí poslanec Ficovy strany Směr-SD a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar. Vláda naopak tvrdí, že trestní sazby snižuje na úroveň evropských zemí a že elitní útvar prokuratury je podjatý.
Nadace Zastavme korupci uvedla, že změny v trestním zprávu způsobí například promlčení stíhání guvernéra slovenské centrální banky (NBS) a bývalého ministra financí za Směr-SD Petera Kažimíra, v jehož případu se u soudu očekávají závěrečné řeči.
Promlčen podle nadace má být i případ slovenského exprezidenta a Ficova politického rivala Andreje Kisky, kterému soud první instance loni vyměřil podmínku za daňový podvod v souvislosti s financováním jeho prezidentské kampaně.
Převrat, totálně jsme prorazili dno, říkají na Slovensku o trestní novele |
Loni v prosinci úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) uvedl, že slovenský vládní návrh změn v trestním právu znamená vážné nebezpečí narušení principů právního státu. Evropská komise dříve zase vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení. Rezoluci proti Slovensku pak přijal Evropský parlament.
Pokud schválená novela trestního zákoníku nabude právní moci podle plánu v polovině března, mírnější tresty se budou vztahovat také na případy, které soudy dosud pravomocně neuzavřely. To podle odborníků platí i v případě, že by novela byla později zrušena nebo změněna. Při rozhodování o vině a o výši trestu se uplatňuje nejmírnější právní úprava z doby od spáchání trestného činu po odsouzení pachatele.
