Zásah do RTVS může vést ke konci nezávislosti médií, varuje Fica Jourová

Návrh vlády Roberta Fica ohledně RTVS počítá mimo jiné s výměnou vedení, silnějším vlivem státu na tuto instituci nebo se zřízením nové rady pro dohled nad jejím programem. „Ten proces je na začátku, jak jsem pochopila... ale vidím tam velké nebezpečí, že jak programová rada, tak i rada televize a rozhlasu budou vyloženě pod kontrolou, já to řeknu natvrdo, stranických orgánů vlády. Tak to nemá být,“ uvedla česká eurokomisařka.

Změny v RTVS, proti kterým se vymezila i slovenská opozice, by mohly nastat už během následujících měsíců. Na dotaz, zda má Evropská komise nástroje, jak vývoj zvrátit, místopředsedkyně EK řekla, že pro ni je vždycky nejlepším nástrojem dialog. „Velmi bych stála o rozhovor s paní ministryní Šimkovičovou. Musíme si o těch věcech promluvit,“ naznačila.

Ficova vláda chce ovládnout veřejnoprávní média, varuje opozice a svolává protesty

Jeden z koaličních partnerů slovenského premiéra Andrej Danko, předseda Slovenské národní strany (SNS), se podle slovenských novinářů nechal slyšet, že by chtěl, aby v zemi existovalo státní médium a že se inspiroval v Maďarsku. „Já vždycky oceňuji upřímnost. Aspoň víme, na čem jsme,“ reagovala na to Jourová.

Možné postihy pro Slovensko nechtěla předjímat. „Jsou tady jasné parametry, které když stát poruší, může čelit finanční sankci. Je to porušení charty lidských práv, to znamená diskriminace, porušování různých práv a svobod občanů, může to být nedostatečné vyšetřování finančních kriminálních činů, ať už je to korupce, nebo podvody,“ vyjmenovala.

Finančním postihům čelí kvůli porušení zásad právního státu právě Maďarsko. „Pokud se slovenská vláda tolik inspiruje v Budapešti, možná by si mohla také nastudovat, jaké jsou dopady konání Budapešti. Stojí je to hodně peněz,“ dodala.

Šéf RTVS přímo před ministryní kultury Martinou Šimkovičovou řekl, co si o vládních změnách myslí:

Evropská vysílací unie (EBU) k návrhu uvedla, že ohrožuje redakční nezávislost RTVS. „Zdá se, že jde o průhledný pokus přeměnit slovenské veřejnoprávní médium na státem kontrolovaná média,“ uvedl předseda EBU Noel Curran. Podle něj by také šlo o nebezpečný krok zpět pro demokracii a svobodu projevu.

„Musíme tvrdě chránit integritu a nezávislost RTVS, protože je zásadní pro podporu informovaného občanství a pro ochranu demokratických hodnot,“ dodal Curran. Podle EBU by zákon navržený resortem kultury byl také v rozporu s mezinárodními standardy. „Vyzýváme slovenské úřady, aby přehodnotily svůj návrh a udělaly vše, co je v jejich silách, aby zajistily řádné fungování svobodného tisku a nezávislých veřejnoprávních médií ve své zemi,“ uvádí se v prohlášení.

Evropská vysílací unie je sdružení zejména veřejnoprávních rozhlasových a televizních stanic z více než padesáti zemí převážně z Evropy. Vznikla v roce 1950, její sídlo je v Ženevě. Českými členy EBU jsou Česká televize a Český rozhlas; Slovensko zastupuje právě RTVS. Podle vyjádření České televize zákon posune slovenské veřejnoprávní médium ke státnímu. Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v této souvislosti hovořil o likvidaci nezávislého média.

Útok a cenzura, nebo hysterie?

Ostatní slovenská média k Ficovým plánům s RTVS uvádějí, že jde o snahu ovládnout tuto veřejnoprávní instituci. „Útok na RTVS je očekávaný. Navzdory tomu jde o vážnou věc. Děsivé je, že se odehrává v momentě, kdy vláda útočí na všechna nezávislá média a stále více médií už není nezávislých,“ napsal Denník N. Dodal, že příručky autokratů mají ovládnutí médií a zvláště těch veřejnoprávních na prvních příčkách v seznamu nutných kroků.

Za nevídanou označil list snahu zasahovat přímo do vysílání RTVS. Plánovaný vznik programové rady je podle něj otevřeným přiznáním, že chce vláda rozhodovat, kdo a co bude na obrazovkách a v rozhlasovém vysílání. „Fico stále potřebuje i oficiální kanál, aby se dostal do vzdálených domácností a legitimizoval své útoky na politické oponenty a média. Další úchylností je institut programové rady – orgánu, prostřednictvím kterého může vláda kontrolovat obsah,“ napsal list Sme.

Fico káral novinářku slovenské televize. Ptala se na hrozbu izolace Slovenska

Doplnil, že RTVS obsluhuje i tu část obyvatelstva, která nečte noviny a nesleduje zprávy na Facebooku, „kam Robert Fico přestěhoval svou propagandistickou centrálu“. Podle zpravodajského portálu Aktuality.sk se Slovensko vrací před listopad roku 1989 a kroky vlády připomínají období takzvané normalizace v někdejším komunistickém Československu.

„Ficova vláda začala se skutečnou cenzurou. Koalice vyhlásila válku svobodě. Denně útočí na demokracii. Používá nejšpinavější praktiky. A nic nenaznačuje, že by s tím chtěla skončit,“ napsal portál. „Novým orgánem cenzury, pardon, dohledu nad veřejnoprávností bude programová rada, rovněž pod kontrolou parlamentu,“ uvedl list Hospodárske noviny k návrhu nového zákona o rozhlasu a televizi.

List Pravda naopak sílící debatu o RTVS přirovnal k hysterii. „Bez hysterie a přehánění už asi neumíme diskutovat a řešit vážné společenské problémy. Nejnověji o RTVS. Výkřiky o zestátnění televize či o kontrole veřejnoprávní služby jen odvádějí od podstaty,“ míní. Dodal, že o veřejnoprávních médiích se diskutuje a jejich financování se mění v celé Evropě. Podle něj jsou stávající změny rychlé a účelové, ale stejně veřejnoprávní média podle listu měnily i kroky liberálů za dvou bývalých slovenských vlád.

Směr zastrašuje novináře. Jeden dostal trestní oznámení, na dalšího si počkali

Proti připravovaným změnám se dříve vyslovily na Slovensku opoziční strany. Nyní se ke kritice přidala i samotná RTVS a také její zaměstnanci. „RTVS se znepokojením sleduje snahy současné vládní koalice o účelové ovládnutí veřejnoprávních médií s cílem zmocnit se jich, podřídit je silné politické moci a získat nad nimi kontrolu,“ uvedla v prohlášení. Dodala, že plánované zřízení programové rady na posuzování a kontrolu programu RTVS by znamenalo výrazný zásah do fungování a nezávislosti veřejnoprávního média.

Podle RTVS jsou navrhované změny v zásadním rozporu s principy evropské ochrany veřejnoprávních médií. Odmítla výtky ministryně kultury Šimkovičové, že RTVS neplní svou veřejnoprávní funkci a že téměř nemá vlastní tvorbu. Na rozdíl od ministryně uvedla, že o vysílací práva na mistrovství v ledním hokeji a ve sjezdovém lyžování stanice přišla ještě za svého předchozího vedení.

Více než 600 pracovníků a spolupracovníků RTVS ve vlastním prohlášení napsalo, že praktickým důsledkem připravovaných změn může být nástroj na politické ovládnutí RTVS pro jakoukoliv vládní moc. Vyzvali rovněž ministerstvo kultury, aby návrh zákona stáhlo.

EP svým Aktem o ochraně médií varuje i Fica

Evropský parlament ve středu přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií, který má – poprvé na úrovni Evropské unie – napomoci jejich ochraně před politickým a ekonomickým vměšováním. Má také zajistit transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Nová norma podle některých europoslanců představuje i signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.

Pro návrh hlasovalo 464 poslanců, 92 bylo proti a 65 se zdrželo. U českých zákonodárců činil poměr jedenáct pro ku čtyřem proti, pět se zdrželo. Proti schválení aktu hlasovali z českých europoslanců Jan Zahradil (ODS), Hynek Blaško a Ivan David (oba zvoleni za SPD) a Kateřina Konečná (KSČM). Zdrželi se tři zástupci hnutí ANO a dva členové ODS.

Pořád slyšíme výhrůžky novinářům, varuje Čaputová šest let po Kuciakově vraždě

Akt zakáže mimo jiné použití špehovacích počítačových programů (spyware) proti novinářům „s výjimkou přesně definovaných případů“, státní orgány nebudou smět vyvíjet na novináře jakýkoliv nátlak, aby jim prozradili své zdroje, a evropská média se budou moci bránit před svévolným omezováním či mazáním obsahu velkými internetovými platformami. Obrátit se bude možné na Evropský sbor pro mediální služby, který vznikne na základě aktu.

„Je to signál pro Slovensko, že všechny evropské země sdílí svobodu a demokracii a nechtějí, aby jakákoliv země Evropské unie tuto svobodu médií pozměňovala,“ řekl poslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s odkazem na postup Ficovy vlády. „Zahrávat si s veřejnoprávními a nezávislými médii vždy vede k diktatuře a je třeba na to Slovensko poměrně jasně a tvrdě upozornit,“ dodal.

Německá poslankyně z klubu evropských lidovců Sabine Verheyenová (CDU), která je zpravodajkou normy, v rozpravě zmínila zavraždění novinářky Daphne Caruanaové Galiziové v roce 2017 na Maltě a ohrožení svobody tisku v Maďarsku. „Evropský zákon o svobodě médií je naší odpovědí na tyto hrozby,“ řekla. „Význam plurality médií pro fungující demokracii ani nelze dostatečně ocenit,“ zdůraznila.

„Každá země ať má národní mediální stříbro“

Jourová na závěr úterní debaty připomněla zavraždění slovenského novináře Jána Kuciaka, který odhaloval korupční aféry spjaté s politikou. „Dnes tady hovoříme o aktu o svobodě médií a když pomyslím na situaci a vývoj na Slovensku, tak se mi chce říct, že včera bylo pozdě,“ prohlásila Jourová. „V každé zemi by měla být opravdu silná média veřejné služby, a ne média, která budou sloužit jako hlásné trouby strany a vlády,“ dodala s tím, že Evropská komise vývoj na Slovensku detailně sleduje.

„Akt má přinést svobodnější a nezávislejší mediální prostor. Proto zavádíme větší transparentnost médií, aby čtenáři měli jasné ponětí, kdo je vlastníkem média. V této databázi bude muset být uvedeno i další podnikání, které vlastník médií má. Čtenář se například dozví, že vlastník média současně vlastní nějaký byznys, a může z toho vyvodit, zda to nějak ovlivňuje zprávy v médiích,“ uvedl europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

Nedomnívá se, že by se novou normou mohly zaštítit různé dezinformační weby, protože nadále platí odpovědnost za zveřejněný obsah. „To, že se snažíme vytvořit prostor, kde média jsou svobodná, ještě neznamená, že lze beztrestně provozovat dezinformační média financovaná třeba z Ruska bez jakékoliv odpovědnosti za obsah,“ řekl.

Šíří nenávist, podíváme se jim na finance. Fico zaútočil na slovenská média

Jako příklad potřebnosti nové normy Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) uvedla maďarskou agenturu, v jejímž názvu figuruje zkratka pro visegrádskou čtyřku V4, ale ve skutečnosti jde podle ní o „hlásnou troubu“ vlády premiéra Viktora Orbána, a ne o názory Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). „Ve chvíli, kdy se zjistí, kdo to vlastní, jak je to financované, tak bude možné ukázat, že toto není V4,“ řekla.

Transparentní informování o vlastnictví a financování médií i v dalších členských zemích EU zabrání podle Šojdrové vytváření falešných dojmů a odhalí skutečné zájmy. Akt sice nebude možné vymáhat „z pozice síly“, nicméně podle europoslankyně je důležitá i sama podpora nezávislosti médií ze strany EU.

Akt o svobodě médií nabývá účinnosti v polovině května. „Už bude předpisem, proti kterému by členské státy neměly podnikat žádné zásadní kroky,“ uvedla Jourová. „Já bych skutečně chtěla apelovat na to, aby se toto na Slovensku nestalo. V každé zemi by mělo fungovat to, čemu já říkám národní mediální stříbro, něco, na co politika nedosáhne, co bude nezávislé, co bude vysoce profesionální, na co se budou moci lidé spolehnout, že jim budou doručena fakta ověřená profesionály a že to nebude stranická propaganda,“ dodala.