Egyptologové v poušti testují odolnost výrobků. Nejlepším dávají známku

Sluneční žár, teploty ve stínu i nad 45 °C. Často obrovské teplotní rozdíly během jediného dne. Prachu je při archeologickém výzkumu stejně jako na rušném staveništi a k tomu všudypřítomný písek. Když v březnu a dubnu přijde chamsín, nepříjemný, velmi horký vítr s písečnými bouřemi, žádný přístroj, žádné místo na těle neunikne bodajícím zrnkům písku letícím vzduchem velkou rychlostí, pokud není pečlivě přikryté a utěsněné. V takových podmínkách pracují egyptologové v Abúsíru asi 20 kilometrů od Káhiry na své hlavní archeologické koncesi v Egyptě.

Pod pouštním povrchem je situace jiná, ale o nic méně náročná. V pohřebních šachtách hlubokých až 25 metrů pod zemí je vlhkost téměř stoprocentní a čerstvý vzduch v podstatě žádný.

21 fotografií

Po desetiletích práce v Abúsíru egyptologové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vědí, jak se na toto prostředí připravit, a jejich zkušeností nyní mohou využít firmy.

„Vždycky si vybíráme výrobky, které mají reference na svou spolehlivost a odolnost. Pokud budou mít firmy zájem, můžeme jejich výrobky otestovat, a když v extrémním prostředí egyptské pouště obstojí, mohou pro ně použít naši novou ochrannou známku Prověřeno v poušti,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

„V abúsírské poušti technika i jiné vybavení odchází nejméně dvakrát rychleji. Proto je tak důležité mít k dispozici vybavení, které nás nezklame uprostřed projektu, protože shánět adekvátní náhrady není v Egyptě možné a nemáme tam na to ani čas,“ vysvětluje Bárta a dodává, že výrobky zájemcům otestují jak v Abúsíru, tak v Súdánu, kde mají dvě archeologické koncese. „Súdán je ještě o něco náročnější prostředí než Egypt. Jsou tam vyšší teploty a prašnost těžko představitelná pro člověka, který tam nikdy nebyl.“

Egyptologové mohou testovat vše, co sami ke své práci běžně používají. Oděvy, obuv, fototechniku, kamery, počítače a notebooky, smartphony, ale i například technické textilie nebo klimatizační, ventilační, osvětlovací a záchranná zařízení, čerpadla a kompresory.

„Ochranná známka Prověřeno v poušti slouží jako určitý punc kvality a exkluzivity. Každý oprávněný uživatel bude vůči svým zákazníkům demonstrovat, že jeho zboží úspěšně podstoupilo testování v těžkých pouštních podmínkách,“ říká Matěj Machů, poradce pro právo duševního vlastnictví z univerzitního Centra pro přenos poznatků a technologií.

Boty do všech terénů

Prvním zájemcem o test v poušti je česká obuvnická firma Prabos. Egyptologové budou její pohorky prověřovat už při podzimní expedici. „Poznatky z testování nám mohou pomoci naše boty ještě vylepšit,“ uvedl Jaroslav Palát, předseda představenstva firmy Prabos.

Prověřeno v poušti / Testováno v Antarktidě Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy je se svou ochrannou známkou Prověřeno v poušti druhým univerzitním pracovištěm v Česku, které nabízí testování výrobků a technologií v extrémních podmínkách. Masarykova univerzita v Brně uděluje obdobný certifikát, jen z opačných poměrů – testuje v tvrdém prostředí Antarktidy, kde má v jižní polární oblasti vlastní výzkumnou stanici. Uděluje značku Testováno v Antarktidě.

„Pro nás je obecně důležité, aby bota byla kotníková, abychom nemuseli neustále vysypávat písek, lehká a prodyšná a musí zvládnout vlhký povrch v podzemních komorách a neklouzat. Podrážka musí být měkká a ohebná kvůli bezpečnosti například při řízení auta nebo lezení na žebřících,“ vysvětluje egyptoložka Veronika Dulíková, která se podílela na přípravě registrace ochranné známky Prověřeno v poušti Úřadem průmyslového vlastnictví.

První ostré testování pohorek bude spočívat v tom, že egyptologové je budou používat po celou dobu expedice v každém terénu. Všichni ohodnotí, co jim vyhovovalo a co by navrhovali zlepšit. Když se shodnou, že obuv uspěla, Bárta výrobku propůjčí ochrannou známku. Jeho rozhodnutí však ještě musí potvrdit vedení filozofické fakulty.

Prach v hrobkách usedá hodiny

Fotoaparáty a další citlivou techniku ničí v poušti prach. „Když například vyčistíme místnost v hrobce a náš geoinformatik Vladimír Brůna ji má zdokumentovat 3D skenerem, musí několik hodin čekat, než prach usedne. Jinak by životnost skeneru moc dlouho neudržel. Preferujeme tedy opravdu odolnou techniku,“ dodává Dulíková a zdůrazňuje, že technické zázemí, bez kterého se egyptologové neobejdou, se netýká jen dokumentačních zařízení.

100 let české egyptologie Speciál iDNES.cz

„Když například profesor Bareš zkoumal Iufaovu hlubokou šachtovou hrobku, firma Inset nám do ní nainstalovala systém vzduchotechniky, který umožnil cirkulaci vzduchu, aby tam členové týmu mohli vůbec fungovat, opakovaně se do hrobky vracet a dokončovat její výzkum,“ popisuje.

Prostory hrobek jsou někdy tak stísněné, že se do nich lze dostat zprvu jen po lanovém žebříku a i po vyčištění je pohyb uvnitř značně limitovaný. To klade zvláštní nároky i na oblečení, které má zajišťovat aspoň minimální pohodlí. „Před časem jsme začali používat oblečení Bushman. Jejich bavlněné kalhoty mám dodnes. Jsou sice dost pevné, ale dobře chrání kůži před různými poraněními a odřeninami, když je potřeba někam lézt nebo dokumentovat v leckdy krkolomných polohách,“ říká egyptoložka.

Specifickou výbavou jsou auta. „Při našich expedicích do egyptské Západní pouště na nich doslova závisel náš život, protože poslední výspa civilizace se nacházela třeba pět dní jízdy pouští. A pokud auta selžou, může být život v ohrožení. Podle mého názoru za desítky let naší práce v Egyptě obstálo ve všech testech extrémní povahy jediné auto, a tím je Toyota Land Cruiser,“ říká Bárta.

České karamely a pivo v Núbii

Mluvčí filozofické fakulty Petr Kukal zdůrazňuje, že nová ochranná známka „rozhodně není marketingovou pozorností pro partnery a sponzory. Její získání bude podmíněno dosažením jasně daných standardů“. Zájemcům o testování bude sloužit web proverenovpousti.cz, kde je i přehled výrobků, které je možné nechat prověřit.

Ostatně zájem o ověření kvality výrobků v pouštních podmínkách měly společnosti už v době, kdy čeští archeologové v Egyptě začínali. Jako první se zapojily firmy, které zásobovaly české výpravy do Núbie. Tam se vědci podíleli na záchraně a dokumentaci památek, dnes zatopených Vysokou asuánskou přehradou.

Egyptologové testovali ve více než padesátistupňovém vedru a velmi prašném prostředí například hodinky Prim, ale také potraviny. Sladké karamely, pivo, masové konzervy, salám nebo sušené polévky zpestřovaly vědcům jídelníček a ti po návratu podrobně hodnotili, jak výrobky obstály.