Výsledky představení, které ruské úřady nazvaly volbami, byly předvídatelné. Měsíc před hlasováním zemřel v ruském vězení nejznámější opoziční vůdce Alexej Navalnyj. To byl jasný signál – k Putinovi nemůže být žádná alternativa, ani ve vězení. Dříve se to také jasně ukázalo odmítnutím registrace všech kandidátů, kteří se zkusili postavit proti ruské válce proti Ukrajině.
Ted’ Putin ztratil veškerý ostych. U výsledku těchto voleb si pro sebe „namaloval“ zhruba o deset procent více než v posledních volbách v roce 2018. Nyní ho prý volilo asi 87 procent lidí s rekordní volební účastí více než 74 procent.
Tyto údaje jsou zcela nepravdivé. Tolik voličů do volebních místností nepřišlo, přestože takzvané volby trvaly tři dny - od 15. do 17. března. První den byl pracovní, ale odvolilo údajně až 34 procent voličů. Odborníci na ruské volby tomu říkají „administrativní“ hlasování: firmy se dohodnou s úřady a posílají k volbám své zaměstnance, kteří pak musí hlásit svému šéfovi, koho volili.
Aktivně se volilo také na nově okupovaných územích Ukrajiny. Tam ruští okupanti napočítali 4,5 milionu voličů, i když po krvavé válce tam nezůstalo více než 1,5 milionu obyvatel. Zbývající tři miliony si Putin vycucal z prstu. Ale i ten zbytek hlasoval „pod ozbrojenou kontrolou“.
Ivan Preobraženskij Ruský komentátor a politolog. Působí v ruské nezávislé agentuře Rosbalt, píše komentáře pro Deutsche Welle. |
Posledním klíčovým prostředkem, jak přesvědčit samotné Rusy i Západ, že většina ruských obyvatel podporuje Putina, je elektronické hlasování. Jeho výsledky, stejně jako skutečný počet lidí, kteří se na něm podíleli, jsou zcela nekontrolovatelné.
V letošních pseudovolbách se celé Rusko a okupovaná ukrajinská území proměnily na diktaturu asijského typu. Naopak zahraniční volební místnosti na ambasádách se staly „jiným Ruskem“. Tam Putin prohrál.
Například v Praze k těmto pseudovolbám přišlo 1 647 lidí, z toho jen 256 hlasovalo pro Putina a sedm z nich byli určitě ruští diplomaté. Přitom další tisíce lidí prostě nestihly hlasovat. Česká republika se stala jedinou zemí v Evropě, kde se místo tří dnů smělo volit jen jeden - v pátek 15. března. Zřejmě věděli, jaká aktivní antiputinovská část místních Rusů je.
Putin ve volbách dostal 87 procent. Jdeme správným směrem, prohlásil |
Podobný obrázek byl k vidění ve většině evropských metropolí, kde ve frontě na ambasádách stály tisíce Rusů. Dá se to považovat spíš za flash mob, protože žádný z ruských opozičních odpůrců nepovažuje to, co se děje, za volby.
Bohužel západní demokracie tuto „speciální volební operaci“ částečně legitimizují, protože nejsou připraveny odmítnout uznání Putina jako prezidenta Ruska. Potřebují mít s kým jednat. To samé ale říkaly i po anexi Krymu v roce 2014, kdy dál pokračovaly v obchodování s Putinovým Ruskem.
To je pragmatický, možná i pochopitelný, ale jasně cynický postoj. Pro ruskou opozici je to obzvláště nepříjemné, protože po těchto pseudovolbách se situace v Rusku rychle zhorší. Můžeme s jistotou předpovědět růst represí v samotném Rusku. Po skončení hlasování Putin rovněž přímo a veřejně řekl, že bude všude pronásledovat ty, které považuje za zrádce. To znamená i v Evropě.
Kromě toho se Kreml zjevně připravuje provést novou mobilizaci a ještě před letošním létem obnovit na Ukrajině rozsáhlou ofenzivu. Cílem je dobýt Charkov, Mykolajiv a Oděsu. To jsou tisíce zabitých a nové miliony uprchlíků. Mimochodem, země Evropské unie je budou muset přijmout. Každé zhoršení situace v Rusku bude mít dopady na Evropu. Týká se to i České republiky.
