Milčakovův snímek se podle portálu Fontanka objevil bez jeho souhlasu v brožuře s názvem „Ukrajina: nové centrum světového nacismu“, kterou ruští úředníci vydali loni v létě v ruštině, angličtině, francouzštině a španělštině. Publikaci lze dohledat mimo jiné na stránkách ruské ambasády v Argentině.
Její autoři ale udělali chybu, když na straně osmnáct místo fotografie člena běloruské anarchistické a nacionalistické organizace Blesk Jana Melnikova použili archivní fotografii Milčakova pózujícího s nacistickou vlajkou se svastikou. Na stejné straně se objevili i příslušníci ukrajinské nacionalistické skupiny Pravý sektor. Obě organizace jsou v Rusku zakázané.
Ржака: Командир ДШРГ «Русич» Алексей Мильчаков подал иск к МИД РФ за свое изображение в брошюре об украинских нацистах. За полтора месяца до подачи иска стало известно, что Мильчаков, военнослужащийМО РФ обнаружил свое изображение в брошюре "Украина: центр мирового нацизма"🤪🤦♂️🤡 https://t.co/8dyzGyBcbU
Bizarní na celé kauze je, že Milčakov nemá problém s tím, že z něho v brožuře udělali neonacistu, ale s kontextem, v jakém ho zobrazili.
„Informace zveřejněné o žalobci nejsou pravdivé, protože není a nikdy nebyl členem Blesku ani Pravého sektoru. Rovněž se neúčastnil výcviku běloruských militantů,“ stojí v žalobě. „Zveřejnění obrázku vytvořilo negativní obraz žalobce, protože je prezentován jako člen militantní organizace zakázané v Ruské federaci,“ píše se dále v textu.
Rusič, která se otevřeně hlásí k neonacismu či teorii o nadřazenosti bílé rasy, v Rusku (stejně jako řada dalších podobných organizací) zakázána není.
Obětem vyřezávali svastiky do těla. Ruští neonacisté bojují na Ukrajině |
Milčakov tvrdí, že mu zveřejněné informace poškodily pověst a způsobily „hluboké morální utrpení“. Fontanka uvádí, že zatímco na stránkách ruské ambasády v Argentině si lze stále zobrazit původní verzi brožury, odkazy na webu ruského velvyslanectví ve Švédsku vedou na upravenou verzi, kde Milčakovova fotografie už není.
Soudní stání se kvůli sporu uskuteční 18. dubna v Moskvě, Milčakov se ho ale zřejmě nezúčastní, neboť se svými muži válčí na Ukrajině.
Ruští neonacisté hustí do dětí armádní výcvik, úřady to tiše podporují |
Rusič se do invaze zapojil krátce po jejím vypuknutí předloni v únoru. Příslušníci organizace však v zemi působili už dříve – v letech 2014 až 2015 bojovali na východoukrajinském Donbasu po boku takzvaných separatistů. Členové Rusiče tehdy prosluli obzvláštní brutalitou. Mimo jiné z těl nepřátel odřezávali uši a na jejich čela vyřezávali hákové kříže.
Ruský prezident Vladimir Putin uvádí „denacifikaci“, čili potřebu očištění území od nacistů, jako jeden z důvodu pro rozpoutání války na Ukrajině. Skutečnost, že v ukrajinském parlamentu není zastoupena ani jedna krajně pravicová strana (na rozdíl od Ruska) nebo fakt, že prezident Volodymyr Zelenskyj je sám židovského původu a jeho příbuzní umírali za holokaustu, Kreml nevidí jako překážku pro to, aby ho mohl nazývat nacistou.
