Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Demilitarizovaná linie by měla vést v takové vzdálenosti od našeho teritoria, aby byla zaručena jeho bezpečnost. Mám na mysli především zbraně dlouhého dostřelu zahraniční výroby, které ukrajinský režim používá k ostřelování našich měst,“ prohlásil ve středu ruský prezident.
Úkolem ruské armády je podle něj proto nyní „posunovat“ demilitarizovanou zónu od životně důležitých ruských obcí. „To je hlavním cílem našich chlapců, kteří tam bojují a riskují své životy: bránit svou vlast, bránit své lidi. Budeme je zatlačovat, to je celé,“ dodal Putin podle agentury RIA Novosti.
Ruská média dala jeho prohlášení do souvislosti především s raketovými útoky na příhraniční Belgorod z konce minulého roku, při kterém zahynulo nejméně pětadvacet lidí. Od Kyjeva to byla krvavá odveta za masivní vzdušné údery na ukrajinská města a ukrajinská armáda při ní podle Rusů použila i raketomety české výroby RM-70 Vampire.
Z hlediska konečných cílů „zvláštní vojenské operace“ se ovšem Putinovo prohlášení dá vykládat i tak, že Kremlu už nejde o pacifikaci celé Ukrajiny a dosazení loutkové vlády v Kyjevě. Může to být signál Západu, že by se Kreml spokojil s teritoriem, které se mu za dva roky podařilo obsadit a udržet. Za ruská města, která je třeba chránit před ostřelováním, totiž považuje i Doněck, Luhansk nebo Melitopol.
„Putin nastolil ideu ‚demilitarizované zóny‘ nebo ‚nárazníkové zóny‘ na Ukrajině, která by podle něj zajistila, že se ruské území – včetně okupované Ukrajiny – ocitne mimo dostřel frontových dělostřeleckých systémů a západních systémů dlouhého dosahu,“ píše americký Institut pro studium války. Podle amerických analytiků je Putinova idea „nárazníkové zóny“ velmi vágní a vzhledem k ukrajinskému odhodlání nedosažitelná.
„Putin by pravděpodobně anektoval všechna ukrajinská území, která by se Rusku při sledování tohoto cíle podařilo obsadit – zejména ve čtyřech oblastech, které anektovalo, ale které ovládá pouze částečně. Tím by se nová ruská území dostala na dostřel ukrajinských systémů rozmístěných na zbývajícím území nezávislé Ukrajiny,“ píše ve své svodce ISW.
Myšlenka „demilitarizované zóny“ se u Putina objevila už loni v létě, kdy na území Belgorodské oblasti několikrát vpadly jednotky ruských diverzantů bojujících na straně Ukrajiny. Ultranacionalisté z řad telegramových blogerů tehdy volali po vytvoření nárazníkové oblasti u Charkova, z jehož okolí se ruská armáda musela stáhnout o rok dříve.
Ze strany ruského prezidenta se v krátké době jedná o další signál směrem na Západ, že je ochoten jednat o Ukrajině. Podle agentury Bloomberg minulý měsíc přes nejmenované prostředníky vysoce postaveným americkým činitelům naznačil, že by mohl časem upustit od požadavku na neutrální status Ukrajiny a odmítavého postoje vůči jejímu členství v NATO.
Putin je ochotný jednat o ukončení války, tvrdí zdroje blízké Kremlu |
Na oplátku by prý chtěl uznání ruské nadvlády nad dobytými ukrajinskými územími. Bílý dům uvedl, že o žádných takových signálech neví a rovněž mluvčí Kremlu prohlásil, že informace o ochotě Ruska upustit od požadavku neutrality Ukrajiny není pravdivá. Kyjev tvrdí, že Kreml skutečný zájem o dialog nemá a případná jednání podmiňuje stažením ruských vojsk z celého ukrajinského území.
Putinova středeční slova Kyjevu nejspíš přidělají další starosti. Oprášením pojmu „demilitarizovaná zóna“ totiž položil na stůl scénář, podle kterého by konflikt mohl být ukončen podobně jako válka na Korejském poloostrově před sedmdesáti lety. Mezi oběma Korejemi dodnes není podepsána mírová smlouva a podél 38. rovnoběžky se táhne 250 kilometrů dlouhá a čtyři kilometry široká nárazníková zóna.
Kyjev straší korejský scénář. Tlačí svůj mírový plán, aby válka nezamrzla |
Na sever od ní vládne totalitní režim Kim Čong-una, na jihu prosperuje třináctá největší ekonomika světa a jedna z nejúspěšnějších asijských demokracií. Jižní Korea je také spolehlivým spojencem Spojených států, které mají na jejím území více než sedmdesát vojenských základen a více než 26 000 svých vojáků.
Korejský scénář je ovšem pro ukrajinskou politickou scénu i veřejnost nepřípustný. Znamenal by totiž faktickou ztrátu pětiny území a zamrznutí konfliktu na dlouhé generace dopředu. Navíc nikde není zaručeno, že by se Rusové po pár letech, až se jim podaří postavit armádu na nohy (němečtí experti odhadují, že by to mohlo trvat zhruba pět až sedm let), nepokusí dostat Ukrajinu zcela pod kontrolu a dojít až na slovenské hranice.
Třetí světová už začala a Západ to začíná chápat, říká analytik Fjodorov |
Nasvědčují tomu i některé komentáře ruských vojenských publicistů, kteří Putinovo středeční prohlášení přijali s velkými výhradami. „Demilitarizovaná zóna by měla být široká aspoň sto kilometrů,“ poznamenal s odkazem na dostřel amerických systémů HIMARS bloger publikující pod přezdívkou Starše Eddy. A dodal, že ideálně by měla začínat někde u nejvyšší ukrajinské hory Hoverla v Karpatech.
Prorežimní analytici proto rychle přispěchali s výkladem, jak to ten Putin vlastně s demilitarizovanou zónou myslel. „Mnozí vlastenci si teď kladou otázku, zda snad po uzavření míru zůstane na Ukrajině současný neofašistický teroristický režim, který bude ostřelovat naše města. Což si snad Rusko nevezme ruská města jako je Oděsa, Charkov, Mykolajiv, Dnipro, Kyjev, Záporoží, Cherson? Uklidním vás. Drony dnes létají tak daleko, že demilitarizovaná zóna bude na celém území Ukrajiny,“ napsal politolog Sergej Markov.
