Informaci napsal portál s odvoláním na průzkum státní sociologické agentury VCIOM.
Za „důvěryhodné“ a „odpovídající vůli voličů“ pokládá výsledky voleb 65 procent Rusů, vyplývá z průzkumu, který VCIOM podnikl v pondělí, tedy den po třídenním hlasování.
Skoro pětina dotázaných, 18 procent, se domnívá, že došlo k podvodům, které nicméně zásadní vliv na celkový výsledek neměly, a 12 procent oficiálním výsledkům nevěří vůbec.
To podle The Moscow Times představuje druhý nejvyšší údaj za posledních 20 let: více lidí nedůvěřujících údajům ústřední volební komise se vyskytlo jen v roce 2012, kdy se Putin po čtyřleté přestávce v čele vlády nechal znovu zvolit do Kremlu na třetí volební období.
Věříte, že volební výsledky v Rusku jsou poctivé?
Nejmenší počet pochybujících se naopak vyskytl v roce 2018, kdy se Putin ucházel o zvolení na čtvrté období a sliboval, že během příštích šesti let - volební období hlavy státu se mezitím prodloužilo - dokáže dokončit technologický průlom, vytáhnout Rusy z bídy a skoncovat s vymíráním národa. Tehdy nedůvěřovalo výsledkům voleb jen sedm procent dotázaných.
Podvrhli polovinu hlasů? Kreml žádal ráznou výhru, z Putina je asijský diktátor |
Aktuálně „naprosto důvěřuje“ tvrzením ústřední volební komise o výsledcích prezidentských voleb 54 procent Rusů. Další buď mají své pochyby (18 procent „spíše důvěřuje“), anebo prostě nevěří (sedm procent naprosto nevěří a dalších šest procent spíše nevěří). Dalších 14 procent dotázaných v průzkumu VCIOM prohlásilo, že výsledky voleb nezná.
Putin, vládnoucí Rusku už čtvrt století, podle ústřední volební komise získal bezprecedentních 76 milionů hlasů v zemí, ve které žije přibližně 104 milionů oprávněných voličů, připomněl server a poukázal na podezření, že k rekordnímu výsledku pomohly miliony podvržených a zfalšovaných hlasů. Přestože se Putin tímto výsledkem přiblížil africkým a středoasijským diktátorům, v Kremlu se podle zdrojů serveru Meduza domnívají, že nepřestřelili.
Putin ve volbách dostal 87 procent. Jdeme správným směrem, prohlásil |
Putin už Rusku vládne nejdelší dobu od éry sovětského diktátora Josifa Stalina a v pátém volebním období se může stát nejdéle vládnoucím šéfem státu od dob carevny Kateřiny II. Veliké a nejstarším vládcem za tisíc let. Na konci mandátu v roce 2030 mu bude 78 let, tedy více než Leonidu Brežněvovi a Konstantinu Černěnkovi, kteří zemřeli ve věku 75 a 73 let. A pokud se dožije věku 84 let na konci případného šestého volebního období, překoná i Fidela Castra, který vládl až do svých 81 let, poznamenaly The Moscow Times.
