Podle průzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) klesla spotřeba alkoholu od roku 2003 do roku 2016 zhruba o 43 procent. WHO snížení konzumace alkoholu dává do spojitosti mimo jiné s milovníkem sportů Vladimirem Putinem či se zákazem slev na alkohol v obchodech a s propagací zdravého životního stylu.
Příčinu však lze hledat i jinde, než jen u sílící abstinence v zemi vodky. Už v roce 2015 ruská média varovala před sílícím příklonem Rusů k nelegálním lihovinám z černého trhu. Psal o tom například list Nězavisimaja gazeta.
„Zdražování legálního alkoholu a pokles příjmů občanů zvýšil podíl nelegální a zfalšované vodky, jakož i samohonky. Podniky a občané masově vyrábějí alkohol, za který neplatí daně,“ napsal zmíněný list.
První produkt z Černobylu po katastrofě je vodka. Atomik není radioaktivní |
„V roce 2007 se v Rusku legálně prodalo okolo dvou miliard litrů vodky a lihovin. V roce 2015 jen 1,25 miliardy litrů. Není možné, aby Rusové během sedmi let pili o třetinu méně,“ řekl expert Vadim Drobiz. Za bod zlomu považuje rok 2012, kdy lihoviny v obchodech zdražily natolik, že lidé přešli k lacinější alternativě v podobě nelegální vodky, samohonky a i různých náhražek.
Ruští pijáci vodky mění své návyky také kvůli poklesu životní úrovně a konzumují spíš levnější alkohol a v menších dávkách, informoval moskevský list Vedomosti s odvoláním na statistiky výrobců v červnu tohoto roku.
Mimo jiné jsou i více zaměstnáni a mají méně času. „Nemohou vypít půl litru. Dají si deci nebo dvě, aby rychle uvolnili stres,“ napsal ruský list. V době hospodářské krize lidé navíc mnohdy pijí sami a mnoho alkoholu tak nespotřebují. Stále častěji se v obchodech objevuje vodka v malých objemech jednoho decilitru. Vodku v tomto balení si Rusové dávají ke kávě nebo zmrzlině.
Neúspěšné „suché“ zákony
Snahy omezit spotřebu alkoholu měl už poslední vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov. Ten zavedl takzvané suché zákony od poloviny 80. let minulého století. Ty omezovaly výrobu a prodej destilátů, stanovovaly určité hodiny pro prodej alkoholu a pokutovaly pití na veřejnosti. Spotřeba tehdy úspěšně klesla z deseti litrů na čtyři na osobu za rok.
Ruská láska k lihovinám však později znovu převzala kontrolu a Rusové začali ve velkém vyrábět „samohonku“. Spotřeba alkoholu prudce vyletěla nahoru i po pádu Sovětského svazu. Na lihové vlně se Rusko vezlo i při startu nového milénia.
Lihoviny v 90. letech minulého století prudce zvýšily úmrtnost zavilých ruských pijanů. Průměrná délka života u mužů tehdy činila pouhých 57 let a 71 u žen. V roce 2018 délka mužského života vzrostla o celých 11 let na 68 roků, u žen na 78.
Za doby Putinovy vlády ruské lihoviny zažily nový protiútok, který efektivně oslabil jejich prodej. Putin totiž zavedl zákaz slev na lihoviny a zákaz jejich prodeje po jedenácté hodině večer. Také zvýšil minimální ceny za láhve a zákaz reklamy na lihoviny. V roce 2014 vláda dokonce zvažovala zákaz prodeje alkoholu o víkendech, ze kterého nakonec sešlo.
| Muži | Ženy | Celkem | |
|---|---|---|---|
| 2005 | 30,2 | 9,1 | 18,7 |
| 2010 | 26,1 | 7,3 | 15,8 |
| 2016 | 18,7 | 5,8 | 11,7 |
| Zdroj: Světová zdravotnická organizace | |||
Dřívější průzkumy WHO dokonce ukazují, že ruští dospělí pijí v průměru méně alkoholu než jejich francouzští a němečtí souputníci.
Klesající popularitu zaznamenal v Rusku i tabák, jehož spotřeba podle výzkumu klesla o více než polovinu mezi lety 2009 a 2016. Své zásluhy na tom má také Putinova vláda, která zavedla také opatření proti kouření. Jedním z nich byl i zákaz zapálit si na balkoně. Ten však úřady záhy odvolaly.
