Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Na úvod: nemyslím si, že by riziko vypuknutí jaderné války bylo vyšší než za poslední dva roky konfliktu na Ukrajině,“ myslí si Vlastislav Bříza. Přesto je podle něj třeba signály z Ruska o jaderných hrozbách pečlivě sledovat.
Například americký deník The New York Times nedávno uvedl, že Rusko zamýšlí umístit jaderné zbraně do vesmíru. Podle listu Rusové zkoušejí vyvinout kosmickou protisatelitní jadernou zbraň.
Chruščov a sovětské zbraně ve vesmíru
Podle Vlastislava Břízy tuto informaci nelze brát na lehkou váhu. Už v dubnu 1960 totiž sovětský vůdce Nikita Chruščov schválil výnos, který s něčím podobným počítal. „Na jeho základě došlo k zahájení vývoje protisatelitních zbraní.“
Šlo konkrétně o program Istrebitěl sputnikov. „To v překladu znamená stíhač družic. Termín hvězdné války, který je tak chytlavý, vznikl až v osmdesátých letech, kdy americký prezident Reagan vyvíjel program strategické obranné iniciativy, který dostal právě tuto přezdívku.“
Programy velmoci na likvidaci satelitů lze podle politologa rozdělit na tři typy. „První jsou rakety, které se odpalují buď přímo ze země nebo z letadel. Konkrétně na ruské straně je to záchytný stíhač MIG 31, který disponuje těmito zbraňovými protisatelitními systémy. Tato verze je stoprocentně potvrzená. Dokonce i některé další státy tyto zbraňové prvky už zavedly i do své výzbroje.“
Druhý typ spočíval v laserovém programu. „Je docela málo známým faktem, že dodnes na území Kazachstánu, což byla dříve jedna ze sovětských republik, existuje pohrobek tohoto projektu. Jde o komplex Terra-3. Součástí byl i vysoce výkonný laser, který měl sestřelovat objekty na orbitě.“
Sovětský laser ohrožoval Challenger
Je dokonce potvrzené, že laser byl použit nad územím Sovětského svazu k zaměření raketoplánu Challenger během jeho šesté orbitální mise v roce 1984. Raketoplán měl být krátce osvětlen, což způsobilo poruchy na stroji i paniku posádky. Rusko však použití laseru na sklonku studené války stále popírá.
„Ale to, co aktuálně zřejmě uniklo, by se mělo týkat třetího schématu, což jsou přímo zbraně na oběžné dráze. A tam máme dvě možnosti: buď je to vyloženě jaderná zbraň na oběžné dráze, nebo je to jen mlhovina, pouhé spekulace. K této druhé možnosti se přikláním já,“ konstatuje Bříza.
Podle Břízy se však jak někdejší SSSR i USA o umístění jaderných zbraní na oběžnou dráhu pokoušely. „Mělo jít o jakýsi – laicky řečeno – bojový satelit, který má na své palubě malý jaderný reaktor. Ten by sloužil jako pohon určité energetické zbraně, například mikrovlnné nebo laserové.“
„Tedy: v případě velkého impulsu na základě energie z jaderného reaktoru, například mikrovlnné zbraně, by došlo k tomu, když to řeknu lidově, že by na oběžné dráze uškvařil všechno, co se bude v cílové oblasti nacházet,“ vysvětluje expert na jaderné zbraně.
Tyto systémy jsou podle něj v tuto chvíli nanejvýš ve formě testování. Nejsou součástí použitelné výzbroje. Už v minulosti však obě velmoci provedly přímo ostré testy jaderných zbraní ve vesmíru, konkrétně na přelomu padesátých a šedesátých let. Spojené státy uskutečnily téměř třicet a Moskva podle dostupných informací osm testů. Některé z nich měly přitom ničivé následky.
Výbuch ve vesmíru a začátek „třetí světové“
Elektromagnetický impuls po testu jedné z amerických jaderných bomb, která byla stokrát silnější než hirošimská puma, poškodil například na Havaji řadu elektrických zařízení. „Tento impuls zároveň způsobil výpadky elektřiny v široké oblasti Tichého oceánu.“
„Nicméně si uvědomme, že by to (výbuch ruské jaderné zbraně ve vesmíru, například nad územím USA) bylo bráno jako útok na Spojené státy americké a znamenalo by to začátek třetí světové války. Ruská federace to moc dobře ví,“ říká politolog.
Vysláním vojáků na Ukrajinu riskujete jaderný konflikt, pohrozil Putin Západu |
Existuje podle Břízy vůbec nějaká možnost, kdy by Rusko použilo jadernou zbraň, aniž by vyvolalo třetí světovou válku? „Určitě tato možnost neexistuje, kdyby použilo jadernou zbraň proti Spojeným státům americkým. Troufám si ale tvrdit, že to platí i proti jinému členskému státu NATO. Následoval by odvetný jaderný úder. A ta reakce by byla mimořádně silná a pro Rusko devastující.“
A co se týče použití byť jen taktické jaderné zbraně na Ukrajině? „Víte, k tomu chybí vojenský důvod. Fronta na Ukrajině je dlouhá kolem 1 300 kilometrů. Na frontě tak dochází k obrovskému rozptylu vojsk a použití jedné, dvou, tří či pěti taktických jaderných zbraní by nemělo vliv na konflikt jako takový, protože by jednoduše nešlo zasáhnout takovou koncentraci vojsk, že by byl nepřítel vyřazen z boje.“
ČR i Polsko by atomovku uměly vyvinout
„Navíc ruská armáda není připravovaná bojovat v jaderném prostředí. A dalším důvodem je Čína. Ač to zní paradoxně, ta v tomto případě sehrála pozitivní úlohu. Čína vychází z vojenské doktríny, že nikdy jako první nepoužije jadernou zbraň. A apeluje i na ostatní státy světa, v tomto případě i na Rusko, což vychází z čínské mentality, že by netolerovala, kdyby Ruská federace, notabene při konvenčním konfliktu, použila taktické jaderné zbraně,“ míní politolog.
To, že se na pozadí rusko-ukrajinského konfliktu stále častěji hovoří o jaderném arzenálu, vyvolává zvýšenou poptávku po těchto zbraních z celého světa. V poslední době je typickým příkladem Čína, která v posledních dvou letech zařadila do své výzbroje celkem 130 nových jaderných hlavic.
Dalším příkladem je podle Vlastislava Břízy Polsko. „I většina obyvatel Polska by ráda měla na svém území tyto zbraně. Ale Polsko ví, že nemůže být jadernou velmocí, a to přesto, že jejich jaderný program by zřejmě v řádu několika let byl schopen jadernou zbraň vyvinout. Ostatně, stejně jako Česká republika.“
Analytik: Amerika jaderné zbraně v ČR ani Polsku nechce. Nic by tím nezískala |
„My bychom to stihli dokonce mnohem dříve než Polsko, protože náš mírový jaderný program je velmi sofistikovaný i co se týče celosvětové působnosti. Ale my po tom ani netoužíme, není to u nás téma. Ale v Polsku to téma je. Světové velmoci by ale neumožnily zařazení jaderné zbraně do výzbroje Polska,“ říká Bříza s tím, že to ale Poláci nevzdávají.
Chtějí se totiž zapojit do programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO. „Usilují o to, aby byly v Polsku rozmístěny jaderné hlavice Spojených států amerických, které by polská letadla v případě konfliktu mohla donést na cíl. Takže Polsko po tom jednoznačně prahne. Konflikt na Ukrajině způsobí renesanci jaderných zbraní,“ vysvětluje Vlastislav Bříza.
Jaký je rozdíl mezi taktickými a strategickými jadernými zbraněmi? Kolik jich mají Rusové a Američané? A které jsou další jaderné velmoci? I na to odpovídal expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Rozstřelu.
