Poslanci, mezi kterými má většinu vládní tábor, zamítli všechny změny navržené senátory, mezi kterými má naopak převahu opozice. Zákon následně podepsal prezident Andrzej Duda, uvedl server Onet s odvoláním na šéfa prezidentské kanceláře.
Novela umožní i po vypršení výjimečného stavu zakázat pobyt v pohraničním pásmu nařízením ministra vnitra. Vstoupí v platnost po zveřejnění v úředním věstníku.
Výjimečný stav, který o půlnoci na středu skončil, nedovoloval v pohraničním pásmu pobývat novinářům, ochráncům lidských práv a humanitárním organizacím. Ve zprávách o dění na hranici, kde mezitím přišlo o život více než deset migrantů, jsou tak média z polské strany odkázána téměř výlučně na úřední zdroje.
Senát a ombudsman pokládají novelu za odporující polské ústavě, protože omezuje právo občana pohybovat se po území vlastní země a právo na informace. Navíc ministr vnitra získává novelou větší pravomoci než hlava státu: smí totiž fakticky vyhlásit výjimečný stav v části země, napsal na svém webu opoziční list Gazeta Wyborcza. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle deníku předstírá, že problém nevidí a tvrdí, že na posouzení ústavnosti je v Polsku jedině ústavní soud.
Lukašenko: Problém s migranty letos vyřeším
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko řekl, že jeho země se do konce roku pokusí problém s migranty na své západní hranici vyřešit. Slíbil to v rozhovoru, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Evropská unie obviňuje Lukašenkův autoritářský režim, že migrační krizi na vnější hranici EU vytvořil v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.
Kurdská rodina dny mrzla u hranice v bahně, do Evropy ani letos nepronikla |
Polsko a částečně i Litva od léta čelí náporu tisíců migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se pokoušejí překročit hranice a dostat se dále do Evropské unie, cílem je často Německo. Migrační krize se vystupňovala na podzim, Varšava se rozhodla začít stavět na hranici s Běloruskem 5,5 metru vysokou zábranu. S Lukašenkem, jehož legitimitu EU odmítla po loňských volbách uznat, minulý měsíc dvakrát telefonicky hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová.
„Já jí (Merkelové) rovnou řekl, že se vynasnažím vyřešit tento problém do Nového roku, protože jej nepotřebujeme. Lidé (migranti) se potloukají po Minsku a Grodnu,“ uvedl podle ruské agentury Lukašenko.
Bělorusko podle něj požádá uprchlíky z Blízkého východu, kteří se v zemi nacházejí legálně s turistickými vízy, aby se vrátili zpět domů, protože „humanitární koridor“ vedoucí do vytouženého Německa nebude. Dodal, že do Iráku se z Běloruska už vrátila více než tisícovka běženců.
19. listopadu 2021 |
Brusel: Migranty budete moci držet déle
Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, o němž informoval bruselský web Politico, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace.
Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.
Měl jsem jídlo a má rodina za plotem ne. Iráčan v Polsku pomáhá migrantům |
Země sousedící s Běloruskem na svých hranicích kvůli migrantům začaly budovat ploty a obrátily se na EU se žádostí o pomoc. Zatímco společné financování bariér unie odmítla, komise se chystá vyjít vstříc požadavkům na uvolnění azylových procedur.
Podle návrhu, který bude schvalovat kolegium komisařů, by měly úřady v detenčních centrech u hranic až čtyři týdny na prověření migrantů a registraci jejich žádostí o azyl, zatímco v současnosti je to nejvýše deset dní. Celková doba, po kterou budou moci země držet žadatele během vyřizování žádosti v hraničních centrech, bude až 16 týdnů. V dříve navržených celounijních pravidlech přitom komise počítala s 12 týdny.
Mimořádná úprava, která počítá rovněž s usnadněním deportací migrantů, by měla platit půl roku. Unijní činitelé na ni podle zdrojů webu Politico nemají zdaleka jednotný názor a někteří se obávali, aby nebyla v rozporu s mezinárodními azylovými právy. Podle zastánců by však měla přesvědčit zmíněné státy, aby se ujaly alespoň nejzranitelnějších migrantů, kteří živoří na hranicích v mrazivém počasí.
13. listopadu 2021 |