To, že AfD žádá od Bystroně vysvětlit podezření, že dostával úplatky od proruské sítě, zařadila do hlavního zpravodajství televize Welt. Ta také uvedla, že Bystroňovi, který je dvojkou na kandidátce AfD pro volby do Evropského parlamentu, hrozí, že mu strana prozatím zakáže účastnit se kampaně. Jasno v této věci by mělo být v pondělí, kdy zasedne vedení AfD, kterému chce Bystroň věc osobně objasnit. Bystroň v dopise podezření, že od proruské sítě a od Rusů přijímal peníze, odmítá.
„Nikdy jsem od pracovníka VoE (Voice of Europe, pozn. red.) (nebo od nějakého Rusa) nedostal peníze či kryptoměnu,“ napsal Bystroň. Poznamenal, že vládní činitelé se pokouší vysoké volební preference opozice zvrátit očerňující kampaní a s pomocí tajných služeb. Dodal, že podezření vůči němu jsou lži a falešná obvinění. Podle něj není náhoda, že kampaň vůči němu začala v Česku. Chce, aby AfD požádala Bezpečnostní informační službu (BIS) o zveřejnění nahrávek. S kampaní pro eurovolby přestat nechce.
Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha sdělil, že politici a ještě z jiných zemí nejsou partnery BIS. „My spolupracujeme s kolegy ze zpravodajských služeb řady zemí včetně Německa, to jsou naši partneři,“ uvedl.
Nevzal jsem ruské peníze, základem dezinformace je i pravda, říká Bystroň |
Kauze by se mohl věnovat parlamentní výbor pro vnitro, požádala o to poslankyně Levice (Die Linke) Martina Rennerová. Poslankyně chce, aby spolková vláda na středečním zasedání výboru předložila zprávu o možném ovlivňování politiků a politických stran prostřednictvím skrytých plateb například přes nyní uzavřenou platformu Voice of Europe. Rennerová chce rovněž vědět, jaké případné důsledky z toho plynou pro německou kontrarozvědku.
Zda výbor požadavek Rennerové skutečně na program jednání zařadí, zatím jasné není. „To se rozhodne až v příštím týdnu,“ dodali zástupci parlamentní kanceláře poslankyně.
Ke kauze se vyjádřila i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ta ve vyjádření odkázala na ruské hybridní vedení války a vyzvala k bdělosti. „Jsou to dezinformace, snahy rozdělit společnost a falešné zprávy s cílem narušit zevnitř naši demokracii,“ vyjmenovala. „Nesmíme být naivní,“ odpověděla Baerbocková na dotaz o komentář k Bystroňově kauze.
Agentura DPA uvedla, že návrh Rennerové se u představitelů vládních stran setkal s pochopením, takže téma by se skutečně na výbor mohlo dostat. Poslanec liberálních svobodných demokratů (FDP) Johannes Vogel dokonce podle portálu Politico v souvislosti s kauzou zmínil podezření z vlastizrady. Pokud se podle Vogela ruské platby potvrdí, byl by to vážný skandál.
Předali si to v Praze. Německý poslanec Bystroň podle BIS přijal peníze od Rusů |
Magazín Der Spiegel, který spolu s Deníkem N před týdnem kauzu vůči Bystroňovi odstartoval, na svém webu napsal, že Bystroň přijímání plateb z Moskvy popírá. „Přesto z jeho vlastní strany přicházejí jasné výzvy,“ poznamenal týdeník o žádostech vedení AfD, aby Bystroň věc vysvětlil.
„Tlak na kandidáta eurovoleb roste,“ uvedl v příspěvku německý veřejnoprávní rozhlas Deutschlandfunk.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vyzval k tomu, aby se podezření proti Bystroňovi objasnila co nejdříve a zcela otevřeně. „Nejlépe ještě před volbami do Evropského parlamentu,“ poznamenal.
Bystroňovi, který je českého původu, se dnes opět věnuje německá mutace portálu Politico ve svém ranním přehledu významných událostí. Bystroně Politico zařadilo znovu do čela výčtu dění. „Petr Bystroň se dostává do úzkých. Zahraničněpolitický mluvčí AfD ve Spolkovém sněmu čelí tlaku ze všech stran – včetně vedení své vlastní strany – aby vysvětlil podezření z údajného ruského ovlivňování a placení,“ uvedl web.
Německý poslanec českého původu čelí vyšetřování. Viní ho z hajlování |
Znepokojené vedení AfD
Bystroně vedení AfD vyzvalo e-mailem, aby do čtvrtečních 14 hodin spolupředsedům strany Alici Weidelové a Tinu Chrupallovi kauzu písemně objasnil. Bystroň řekl, že si s vedením strany chce osobně promluvit po velikonočních prázdninách, které v Berlíně skončí na konci tohoto týdne. Politico píše, že tón e-mailu prozrazuje, že AfD je děním kolem Bystroně znepokojena, a to obzvláště poté, kdy Deník N informoval, že česká BIS své podezření zakládá na zvukových nahrávkách.
Bystroňovým případem se mezitím začalo zabývat státní zastupitelství v Mnichově, kde poslanec žije. To podle agentury DPA uvedlo, že zahájené takzvané předběžné vyšetřovací řízení neznamená, že by poslanec byl podezřelý, ale souvisí s prověřením aktuálních zpráv v médiích.
Politico rovněž uvedlo, že opoziční konzervativní unie CDU/CSU nevylučuje, že by Bystroň mohl být zbaven poslanecké imunity, protože pokud jsou zprávy z Česka správné, měl by případ převzít státní zástupce.
Česká stopa v německé politice. Kam dosáhnou tajné služby a kam extremisté? |
Německá mutace portálu už dříve napsala, že v aféře Russiagate, jak ji nazývá, atmosféra kolem Bystroně houstne. Informace o možné existenci nahrávek podle portálu překvapila spolupředsedkyni AfD Alici Weidelovou. Ta již dříve uvedla, že po velikonočních prázdninách bude chtít hovořit s Bystroněm a s jedničkou eurokandidátky Maximilianem Krahem.
Bystroň a také Krah v minulosti poskytli rozhovory nyní uzavřené zpravodajské platformě Voice of Europe, která publikovala protiukrajinské a proruské postoje. Krah se svého spolustraníka nejprve zastal, také on chce ale od Bystroně vysvětlení. „Platí pro něj presumpce neviny. Pokud důkazy neukážou opak, stojím ze svým číslem dvě,“ poznamenal o Bystroňovi, který je na kandidátce do Evropského parlamentu dvojkou. Později ale Krah názor očividně změnil.
„Petr Bystroň by až do vysvětlení těchto podezření neměl absolvovat žádná vystoupení v rámci (předvolební) kampaně,“ řekl Krah deníku Die Welt.
Přirovnání k nacismu
Deník Süddeutsche Zeitung se věnuje nejen tomu, že Bystroň čelí tlaku od své AfD, ale připomíná také jeho proruské postoje a jeho kritiku protiruských sankcí. Ty podle listu překračují i měřítko AfD. Zmínil rovněž, že poslanec odmítá zbrojní pomoc Ukrajině, která se brání ruské invazi. „Při debatě ve Spolkovém sněmu o dodávkách německých tanků se to nezdráhal přirovnat k vyhlazovací válce národních socialistů (nacistů) proti tehdejšímu Sovětskému svazu,“ připomenul Süddeutsche Zeitung.
Bystroň loni v lednu, kdy v Německu vrcholila debata o tom, zda Ukrajině poskytnout německé tanky Leopard, obvinil konzervativní unii CDU/CSU, že se po vzoru svých dědů jako za druhé světové války snaží poslat tanky proti Rusku. Unie tehdy na sociálně demokratického kancléře Olafa Scholze opakovaně naléhala, aby s předáním německých tanků Ukrajině souhlasil.
„To zkoušeli už vaši dědové,“ řekl Bystroň konzervativcům k jejich návrhu dodat Ukrajině zbraně. „A jak to skončilo? Nesmírným utrpením, miliony mrtvých a ruskými tanky tady v Berlíně,“ dodal tehdy Bystroň.
Bystroň už minulý týden uvedl, že právně napadne článek Deníku N. „S právníky jsme v kontaktu jak v ČR, tak v Německu,“ odpověděl na otázku, jak v této věci postupuje.
Bystroň pochází z Moravy, do Německa emigroval s rodiči v roce 1988. Podle Deníku N je známý svými proruskými postoji a také vazbami na podobně smýšlející české politiky.
