Podle toho, co napsal v dokumentu rozeslaném těsně předtím, než se dopustil teroristického útoku, ho znechutilo množství přistěhovalců, které viděl zejména ve Francii. Kromě „nájezdníků všude kolem“ ho tam inspirovala také teorie, kterou zastávají místní nacionalisté. Ta praví, že migrace je projektem takzvané „velké výměny“, kdy původní bělošské obyvatelstvo v Evropě postupně na starém kontinentu vystřídají stále početnější přistěhovalci z Afriky a Asie.
Teorie vychází demografické logiky, že jde o migraci masívní, které se dopouštějí lidé s vysokou mírou plodnosti, takže dříve nebo později místní obyvatele přečíslí a tím pádem jim nakonec vnutí svou kulturu a náboženství.
Názor provází také přesvědčení, že migrace je součástí spiknutí velkokapitalistických elit, které chtějí tímto způsobem docílit toho, aby vznikl „nový člověk“ zbavený všech národních, etnických a kulturních specifik, který by se dal snadno nahrazovat a přemísťovat podle momentálních potřeb globalizované ekonomiky.
V roce 2010 popsal teorii „velké výměny“ v knize Abécédaire de l’in-nocence (Slabikář ne-vinnosti) francouzský novinář Renaud Camus, který je hodně kritizován i pro své další výroky a texty, jež prozrazují jeho sympatie ke krajní pravici. Kritika se týká třeba eseje „Pegido, má lásko“, kde Camus chválí německé protiislámské hnutí jako „rodící se naději z východu“, napsal odpoledník Le Monde.
Jako první však s teorií „velké výměny“ údajně přišel velký představitel francouzského nacionalismu Maurice Barres v roce 1900 v knize L’Appel au soldat (Výzva vojákovi). Jenže v tehdejších souvislostech šlo o útok na občany židovského vyznání. „Francie se bude moci stále nazývat Francií, ale její duše bude mrtvá, vyprázdněna, zničena,“ varoval.
Teorie židovského spiknutí s cílem nastolit plutokracii a zničit Evropu byla, jak známo, i mantrou Adolfa Hitlera.
Po porážce Le Penové už není politické řešení
Tarrant, který se podle své babičky, 81leté Marie Fitzgeraldové během dospívání věnoval více počítačovým hrám, protože „mluvit s holkami bylo moc těžké“, ve svém „manifestu“ napsal, že jedním ze spouštěčů jeho rozhodnutí spáchat masovou vraždu byl v roce 2017 výsledek prezidentských voleb ve Francii. Tehdy zvítězil „internacionalistický, globalistický a protibělošský“ politik Emmanuel Macron nad „kvazinacionalistkou“ Marine Le Penovou. Macronovo vítězství ho prý definitivně přesvědčilo o tom, že „politické řešení“ migrační krize neexistuje a je nutné použít jiné prostředky.
Australský senátor vidí příčinu masakru na Zélandu v imigraci. Čelí kritice |
„Miliony lidí se přelévají přes naše hranice, (...) aby nahradily bílé lidi, kteří se nedokázali reprodukovat, stát se levnou pracovní sílou, novými spotřebiteli a daňovou základnou, které podniky a státy potřebují, aby mohly prosperovat,“ napsal mimo jiné Tarrant.
„Tato krize masového přistěhovalectví a sub-náhradní plodnosti je útokem na evropské občany, který, pokud se proti němu nebude bojovat, nakonec povede k úplnému rasovému a kulturnímu nahrazení evropské populace,“ dodal.
Tarrant se proto rozhodl „ukázat útočníkům, že naše území nikdy nebudou jejich územími“. Jako cíle si vybral mešity, protože věřící představují „velkou skupinu vetřelců“.
Podle webu stanice Rádio Svobodná Evropa si při vražedném reji, který 17 minut sdílel online na internetové sociální síti, Tarrant údajně pouštěl písničku srbských nacionalistů z války v Bosně a Hercegovině v polovině 90. let.
Hymna bosensko-srbských nacionalistů:
