Během úterní návštěvy Prahy, kde mimo jiné probíral českou iniciativu na pořízení nábojů pro Ukrajinu, Macron vyzval evropské státy, aby neměly strach z Ruska. „Evropa skutečně čelí momentu, kdy bude nezbytné nebýt zbabělci,“ prohlásil. V Německu jeho slova nepřijali příliš příznivě.
„Opravdu nepotřebujeme, alespoň z mé perspektivy, diskuze o vojácích přímo na místě konfliktu nebo zda máme mít více odvahy či méně,“ reagoval německý ministr obrany Boris Pistorius během návštěvy Švédska.
„To je něco, co opravdu nepomáhá vyřešit problémy, které máme, když jde o pomoc Ukrajině,“ dodal.
Mluvme o účasti vojáků při výcviku na Ukrajině, řekl Pavel. Jednal s Macronem |
Podle listu Politico jde o další doklad vzrůstajícího francouzsko-německého napětí. Francii dlouhodobě frustruje trvání Berlína na tom, že vztahy s Washingtonem jsou základním kamenem evropské bezpečnosti. Německu zase vadí, že se Macron prezentuje jako válečný vůdce s vizí vojensky soběstačné Evropy, i když Berlín poskytl Ukrajině mnohem více zbraní a další vojenské pomoci než Paříž.
„Francie, navzdory akrobacii svého prezidenta, má alespoň silný odstrašující prostředek v podobě svých jaderných zbraní. Německá vláda, navzdory svým obrovským finančním závazkům a horečnému úsilí o výrobu dalších zbraní, si zřejmě myslí, že přimknutí se k USA je velkolepým plánem,“ podotýká analytička Brookings Institution Constanze Stelzenmüllerová.
Sporné body
Spory mezi Německem a Francií se rozhořely poté, co francouzský prezident na summitu v Paříži na konci února nevyloučil možnost poslání západních vojáků na Ukrajinu. Řada států NATO, v čele s Německem, se proti tomu vymezila.
„Těší mě, že Francie přemýšlí nad tím, jakým způsobem navýšit svou pomoc Ukrajině. Ale pokud bych mohl radit, pošlete víc zbraní,“ prohlásil německý vicekancléř Robert Habeck, který tak reagoval na Macronovy výtky, že některé státy se soustředí na posílání „spacích pytlů a helem“.
Podle respektovaného Kielského institutu pro světovou ekonomiku Francie poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 640 milionů eur, čímž se dostala na čtrnácté místo v žebříčku největších vojenských spojenců Kyjeva. Francie se hájí, že některá její vojenská pomoc je tajná a zahrnuje tak významné zbraně jako rakety dlouhého doletu SCAR. Podle analytiků ale i tak neodpovídá jejímu postavení vojenské velmoci.
Macron lídrem Evropy nebude, chybí mu síla prosazovat vize, míní politolog |
Berlín též vnímal důraz Paříže na vybudování raketové koalice jako snahu přinutit Německo poslat na Ukrajinu jejich rakety Taurus, které dosáhnou cílů v ještě delší vzdálenosti než jejich obdoba SCAR a mohly by například vážně ohrozit Krymský most, uvádí list The Economist. Německý kancléř Olaf Scholz je proti tomu, přičemž naznačil, že by musel na Ukrajinu poslat speciální síly obsluhující raketové systémy jako to učinila Británie a Francie. Kancléř následně čelil kritice, že zveřejňuje tajné informace.
Dalším sporným bodem Francie je zablokování rozhodnutí využít peníze EU k nákupu munice pro Ukrajinu mimo evropský blok. Podle zákulisních informací Francouzi tlačí na to, aby munici vyráběly evropské firmy.
Politico si všímá, že i když Macron vyjádřil podporu Českem vedené kampani na pořízení munice pro Ukrajinu, zůstalo jen u slov, ale nikoliv finančních závazků. Podle listu u států střední a východní Evropy Francie čelí podezřením, že má větší zájem na ochranu svého domácího vojenského průmyslu než v pomoci Ukrajině zvítězit.
