Annalena Baerbocková stojí v čele Zelených od ledna 2018 jako spolupředsedkyně s Robertem Habeckem. Řadí se k umírněnější frakci. Osm let také zasedá ve Spolkovém sněmu.
Za jejího působení se Zelení posunuli do politického středu. Baerbocková hrála důležitou roli v usmíření dvou hlavních proudů strany, fundamentalistů (Fundis) a realistů (Realos), mezi něž byla tradičně rozdělena.
Posun směrem k politickému mainstreamu merkelovské éry umožnil Zeleným získávat příznivce i mezi nespokojenými voliči CDU. Nelibě ovšem zmírnění environmentálního důrazu nesly některé ekologické skupiny, podle nichž se Zelení stali další stranou formálně se hlásící k zelené politice, která v praxi nechce učinit nezbytné a nepopulární kroky.
Sázka na umírněnější politiku nicméně Zeleným vyšla a straně se dařilo v některých regionálních volbách i průzkumech. Hvězda Baerbockové vystoupala nahoru a v kuloárech se už začalo mluvit o možné nové zelené kancléřce.
Jenže v posledních měsících se razantní vzestup strany zastavil a zářivá kometa Baerbockové začala pohasínat. Spolupředsedkyně Zelených se totiž dopustila řady přešlapů. Je podezírána z plagiátorství a z netransparentnosti při přiznávání výdělků a obviňována z cíleného „vylepšení“ životopisu nepravdivými údaji. Nepomohlo jí ani to, že veřejně vyslovila kontroverzní slovo na N, spojované s rasismem.
Kandidátka Zelených na kancléřku má další problém. Řekla slovo na N |
Celým jménem Annalena Charlotte Alma Baerbocková se narodila 15. prosince 1980 v Hannoveru. Od začátku tisíciletí studovala čtyři roky na Hamburské univerzitě politologii a veřejné právo, poté rok mezinárodní právo na Londýnské škole ekonomie a politických věd (LSE). Za studií přispívala články do deníku Hannoversche Allgemeine Zeitung.
Od roku 2005 pracovala tři roky pro poslankyni Evropského parlamentu Elisabeth Schroedterovou, rovněž za Spojenectví 90/Zelení, a v témže roce sama do této strany vstoupila. V roce 2009 začala Baerbocková psát doktorskou práci s názvem Přírodní katastrofy a humanitární pomoc na Svobodné univerzitě v Berlíně. Po čtyřech letech ohlásila, že její práce je „v poslední fázi“, ale že ji přerušuje kvůli svým politickým aktivitám.
V rámci strany pracovala v letech 2008 až 2013 jako mluvčí federální pracovní skupiny Zelených pro Evropu a v této pozici se podílela na formování zahraničně-politické strategie. V letech 2009 až 2012 byla členkou rady Evropské strany zelených, která sdružuje ekologické strany v Evropě. Od roku 2012 byla tři roky členkou šestnáctičlenné stranické rady Zelených. Od roku 2009 vedla čtyři roky Zelené v Braniborsku společně s Benjaminem Raschkem.
Němečtí Zelení chtějí ministerstva pro klima a migraci. Idea to není nová |
Do německého parlamentu poprvé neúspěšně kandidovala v roce 2009, zvolena byla o čtyři roky později. V prvním volebním období byla mimo jiné mluvčí pro klimatickou politiku parlamentní frakce své strany, členkou výboru pro ekonomické otázky, výboru pro záležitosti EU a mluvčí německo-polské parlamentní skupiny. Po opětovném zvolení v roce 2017 je členkou výborů pro záležitosti EU a pro ekonomiku a energii.
Kritici Baerbockové vyčítají, že nemá žádné zkušenosti s vládnutím, a to ani na zemské úrovni. Ona sama se obhajuje, že má „zkušenosti z mezinárodní politiky“. Její příznivci na ní oceňují smysl pro detail.
Německé spolkové volby 2021: zpravodajství, analýzy, komentáře |
V otázkách zahraniční politiky Baerbocková zastává ostřejší přístup k Číně a Rusku, než jaký praktikuje německý politický mainstream. Vyzývá k posílení společné zahraniční politiky EU. Její centristická orientace se projevuje ve vztahu k NATO, vůči němuž uvnitř strany zaznívají kritické názory, které však ona nesdílí, jakkoliv se vymezuje vůči závazku 2 procent HDP věnovaných na obranu.
Baerbocková se provdala za poradce Daniela Holefleische, s manželem a dvěma dcerami (deset a šest let) žije v Postupimi. Je členkou evangelicko-luterské církve. V mládí hrála fotbal a soutěžila ve skocích na trampolíně. K této činnosti se ráda příležitostně vrací.
