náhledy
Nedávno uplynuly dva roky od tvrdého vojenského zásahu, jenž vyhnal z Barmy statisíce Rohingů. Pozornost se upnula zejména na ty, již prchli do sousedního Bangladéše. Ti, kteří se (častokrát už mnohem dříve) uchýlili do Malajsie, jsou světem opomenuti a živoří ve stínu většinové společnosti. Nejhorší asijská uprchlická krize posledních dekád nekončí.
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Padesátiletý Shor Muluk (na snímku) prchnul před násilím z Rakhinského státu v Barmě před třemi roky. Zaplatil pašerákům, aby ho dostali do Thajska. Na přeplněné lodi strávil sedm dní, než skončil v táboře kdesi v thajských horách, kde pašeráci bili rohingské uprchlíky tak dlouho, dokud jim jejich příbuzní neposlali více peněz. Bili i Shora. Ty, jejichž rodiny nemohly zaplatit, zabili.
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Shorovi se povedlo pašerákům jedné noci prchnout do džungle a po týdnech putování se dostal do Malajsie (na snímku je malajský Kuala Lumpur), kde mu pomohla jedna rohingská rodina. Pracoval na stavbě, avšak o práci přišel, když se ozvalo zranění nohy, které mu způsobili pašeráci v Thajsku. Bez živobytí a odkázaný na pomoc jiných lidí říká: "Spím, kde se dá. Přežívám, jak se dá."
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Shor je jedním z 177 690 registrovaných uprchlíků a žadatelů o azyl v Malajsii. Skoro sto tisíc z nich tvoří Rohingové, kteří v různých obdobích uprchli z Barmy. Pozornost médií se upíná do uprchlických táborů v Bangladéši, kam jich z Barmy uteklo nejvíce - přes 900 tisíc. O osudech těch, kteří se dostali do dalších asijských zemí jako je Malajsie (na snímku je rohingský uprchlík na předměstí Kuala Lumpuru), Indonésie či Thajsko, se toho už moc neví a nepíše.
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Přitom například do Malajsie Rohingové utíkají před diskriminací v rodné Barmě už od 90. let minulého století. A vzhledem k nejisté budoucnosti v bangladéšských uprchlických táborech přicházejí do Malajsie stále další (na snímku je dům v malajském Penangu, kde žije několik rohingských rodin).
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Nejistota a bída vládne jejich životům i tam. Podobně jako v dalších asijských zemích i zde žijí bez právního statutu. Malajsie totiž nepodepsala Úmluvu o právním postavení uprchlíků, takže uprchlíci a žadatelé o azyl tam nemají právní ochranu a v podstatě stojí mimo zákon. Mohou se registrovat u UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), ale mnoho podpory se jim nedostává (na snímku je rohingská holčička v Penangu).
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Nesmějí legálně pracovat, často končívají na černém trhu, kde na ně nezřídka čeká vykořisťování, vydírání, pracovní úrazy (na snímku je rohingský muž v Kuala Lumpuru).
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Jejich dětem se může o škole a vzdělání jen zdát, podobně jako o zdravotní péčí (na snímku rohingští chlapci v Penangu hrají stolní hru Carrom, která je populární v Myanmaru).
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Zbývají na ně těžké, nebezpečné a náročné práce - třeba na stavbách, často si vydělávají na živobytí v zemědělství. Zaměstnavatelé jejich nevyřešeného právního statutu (a nemožnosti se bránit) mnohdy využívají a neplatí jim tolik, kolik by měli.
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Rohingové v Malajsii často pracují v riskantních bezpečnostních podmínkách. Mnozí spí přímo na stavbách, kde pracují, aby ušetřili. Naspořené peníze pak posílají svým rodinám, jež zůstaly v Barmě, nebo utekly do Bangladéše (na snímku je rohingský dělník na kraji stavby v Penangu).
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Osmadvacetiletý Abu (na snímku) pracuje v zemědělství v malajském Peraku. S rodinou přežívá v primitivním příbytku bez tekoucí vody. Už několik týdnů nevydělává, neboť mu zemědělský stroj vážně poranil kotník. Lékaři v Kuala Lumpuru mu po operaci řekli, že osm měsíců nebude moci chodit, a tudíž pracovat. Bojí se proto, jak uživí rodinu.
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Neustálý strach ze zatčení či deportace často žene Rohingy v Malajsii na okraj společnosti. Žijí v jejím stínu - mnozí se bojí chodit ven, a to dokonce i v případě, kdy naléhavě potřebují lékařskou pomoc. Mají strach, aby je někdo nenahlásil imigračním úředníkům.
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Padesátiletý Kairul (na snímku) pracoval jako tesař na stavbě, před dvěma roky však spadl z druhého patra. Neměl přitom na hlavě helmu. Lékaři mu ve státní nemocnici diagnostikovali poranění hlavy s vnitřním krvácením. Jedenáct dní po operaci ho propustili a zdálo se, že se jeho stav zlepšuje. Po třech měsících se však začal zhoršovat a Kairul je nyní zcela odkázán na péči své ženy Habiayah a sousedů. Nemůže mluvit, nepoznává blízké, není schopen se sám pohybovat, jíst nebo jít na toaletu. S ženou mají dvacetiletého syna, jenž by se o ně mohl postarat, ale je v uprchlickém táboře v Bangladéši a nemá peníze na cestu do Malajsie.
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Lékaři bez hranic, kteří jim v Malajsii mimo jiné v mobilních klinikách poskytují bezplatně lékařskou péči, vidí, čemu všemu Rohingové na útěku musí čelit. V Malajsii často ošetřují pacienty s pracovními úrazy. Na snímku pracovník této organizace registruje pacientku, která přišla do mobilní kliniky Lékařů bez hranic v Penangu.
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Rohingové jsou marginalizovaná etnická menšina z Rakhinského státu v Barmě, která čelí pronásledování po desetiletí. Nedávno uplynuly dva roky od tvrdého vojenského zásahu, po němž jich z Myanmaru uprchly další statisíce (nejvíce do Bangladéše). Ani dva roky poté však nejhorší asijská uprchlická krize posledních dekád nekončí. Naopak, v Rakhinském státě se vyostřují boje mezi vojskem a povstaleckou Arakanskou armádou, a politické řešení je v nedohledu (na snímku je rohingská rodina v polorozpadlé budově u Kuala Lumpuru).
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic
Zranitelnost Rohingů pramení z toho, že nemají žádnou státní příslušnost a není vyřešen jejich právní statut. Rodná Barma je považuje za cizince, v Malajsii a dalších zemích nemají ani statut uprchlíků. Uvázli v bludném kruhu nejistoty a bídy, bez reálných vyhlídek na lepší budoucnost.
Autor: Arnaud Finistre, Lékaři bez hranic