Podněstří žádá Putina o ochranu. Čelíme tlaku Moldavska, tvrdí separatisté

„Rozhodli jsme se obrátit se na Radu federace a Státní dumu Ruské federace s žádostí o opatření na ochranu Podněstří uprostřed zvýšeného tlaku ze strany Moldavska,“ stojí v rezoluci, kterou přijaly stovky podněsterských politiků.

Zákonodárci tvrdí, že moldavská vláda v Kišiněvě rozpoutala proti Podněstří „ekonomickou válku“ a blokuje životně důležitý import s cílem proměnit ho v „ghetto“. Z dokumentu mimo jiné vyplývá, že sjezd se rozhodl obrátit i na generálního tajemníka OSN, Evropský parlament, Společenství nezávislých států (SNS) sdružující postsovětské země i na další skupiny.

„Ochrana zájmů obyvatel Podněstří, našich krajanů, je jednou z priorit. Všechny žádosti se vždy pozorně posuzují příslušnými ruskými úřady,“ reagoval na moldavskou žádost podle agentury TASS nejmenovaný představitel ruského ministerstva zahraničí.

Rezoluci schválili na speciálním shromáždění. Portál The Moscow Times upozorňuje, že jde o teprve sedmé takové setkání v historii separatistického regionu. Poslední bylo v roce 2006.

Další Putinova kořist? Hrozí, že si Podněstří řekne o anexi, varují analytici

Moldavské úřady na začátku tohoto roku zavedly celní předpisy, podle kterých musí firmy v separatistickém regionu odvádět dovozní clo do moldavského rozpočtu. Rozhodnutí v Podněstří vyvolalo protesty, které vyvrcholily středečním sjezdem, píše RFE/RL.

Výzva přichází den před Putinovým každoročním projevem k ruskému parlamentu. Neobsahuje přímou žádost o začlenění Podněstří do Ruska, jak naznačoval podněsterský opoziční politik Gennadij Čorba.

Mluvčí moldavské vlády Daniel Voda uvedl, že z pohledu Kišiněva situace vypadá klidně. „Nebezpečí eskalace a destabilizace situace v Podněstří nehrozí. Jedná se o další kampaň s cílem vyvolat hysterii,“ napsal na Telegramu. „Tuto událost organizují ti, kdo jsou na levém břehu Dněstru a v Kremlu.“

Jediným zajímavým bodem celé rezoluce je podle bývalého náměstka moldavského premiéra zodpovědného za reintegraci Alexandra Flenchey žádost o „ochranná opatření“ směřovaná k Rusku.

„I tak jde ale o mnohem umírněnější vzkaz v porovnání s tím, který přednesl podobný kongres v roce 2006 - tehdy žádali o uznání Podněstří jako samostatného státu,“ uvedl Flenchea. Vedení v Tiraspolu podle něj své požadavky zmírnilo za situace, „kdy se půlka světa spojila proti Rusku“ kvůli jeho invazi na Ukrajinu.

Americké ministerstvo zahraničí ve středu podle Reuters v reakci na zprávu o žádosti podněsterských separatistů k ruskému parlamentu sdělilo, že Washington vzhledem k čím dál agresivnější roli Ruska v Evropě situaci v Podněstří bedlivě sleduje. Dodalo, že USA plně podporují moldavskou územní celistvost.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba pak podle AFP v prohlášení sdělil, že Ukrajina bude „dál dělat vše pro to, aby zabránila pokusům Ruska destabilizovat Moldavsko a další země v regionu“.

Od počátku války na Ukrajině, kterou Moskva odůvodňuje údajnou ochranou diskriminovaného ruskojazyčného obyvatelstva, vládnou na Západě, v Kyjevu i Kišiněvě obavy, zda podobný scénář nezopakuje i v případě Podněstří. Invazi na Ukrajinu předcházela žádost proruských separatistů na východě země o připojení k Rusku.

Moldavská prezidentka vidí příležitost se vypořádat se separatisty v Podněstří

Před tím, že Podněstří může požádat Rusko o „ochranu“ nebo uspořádat referendum o připojení k Rusku, aby podpořilo ruskou hybridní operaci proti Moldavsku, varoval minulý týden i Institut pro studium války (ISW).

Proruský separatistický region se od Moldavska odtrhl na začátku 90. let. Kromě Moldavska sousedí s ukrajinskou Oděskou oblastí. Rusko by tedy na Ukrajinu mohlo zaútočit z další neočekávané strany, upozorňují analytici. V Podněstří má asi 1700 vojáků a muniční sklad.