Výběr jejího nástupce začne o tři dny později a svůj záměr kandidovat už potvrdilo sedm politiků.
K uchazečům dále patří také ministr zahraničí Jeremy Hunt a jeho předchůdce Boris Johnson, dále ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart a bývalá ministryně práce Esther McVeyová. Zatím největší naděje na zvolení se dávají Johnsonovi, bez šance však není ani Raab či Leadsomová.
Stanice BBC uvedla, že svůj úmysl vést konzervativce může ohlásit více než deset dalších politiků včetně Sira Grahama Bradyho, který už rezignoval z vedení klubu konzervativních poslanců bez vládních postů.
Mayová odstupuje kvůli nezdaru při prosazování dohody o vystoupení Británie z Evropské unie. Parlament třikrát odmítl dohodu o vystoupení, kterou premiérka s EU vyjednala. Původní, březnový termín odchodu Británie byl odsunut na 31. říjen.
Jak napsala agentura Reuters, všichni uchazeči o post vedení strany tvrdí, že jsou schopni brexitu dosáhnout. EU o nové dohodě vyjednávat nechce.
„Samozřejmě, že musíme prosadit brexit, a já to udělám. Musíme nabídnout dohodu, která projde parlamentem,“ sdělil v sobotu Hancock. Rory Stewart se dal slyšet, že pokud post získá Johnson, nehodlá být členem jeho kabinetu. Nemohl by prý pracovat pro politika, který nemá nic proti tomu, aby Británie z EU odešla bez dohody.
Johnson řekl, že by se Británie na tuto možnost měla připravit, pokud se nepodaří dospět k přijatelné dohodě. „Odejdeme z EU 31. října s dohodou, nebo bez ní,“ prohlásil v pátek.
Někdejší ministr pro brexit Raab i Andrea Leadsomová na své dřívější funkce rezignovali na znamení nesouhlasu s postupem Mayové ohledně odchodu Británie z EU - Raab loni v listopadu a Leadsomová tento týden.
Mayová rezignovala. Dostihl ji stín nepovedeného brexitu |
Raab i Leadsomová tvrdí, že se pokusí s EU dohodu o vystoupení Británie z unie znovu projednat; pokud se to však nepodaří, jsou připraveni vyvést Británii z EU bez dohody, napsala agentura Reuters.
Konzervativní strana, která je v Británii u moci od roku 2010, si v nejnovějších průzkumech preferencí voličů vede nejhůře za posledních 20 let. Kdyby se tento týden konaly volby do britského parlamentu, hlasovalo by pro ni zřejmě kolem 25 procent lidí, tedy o 17 procent méně než při posledních volbách. Vyplývá to z údajů organizace Britain Elects, která slučuje výsledky různých průzkumů.
