Titovy ostatky chtějí poslat z Bělehradu do Chorvatska. Hanebnost, zuří vnuk

Ostatky bývalého partyzánského velitele a pozdějšího vůdce komunistické Jugoslávie by podle Šapičových představ měly být převezeny do chorvatského Kumrovce na chorvatsko-slovinském pomezí, kde se Tito v roce 1892 narodil.

„Zahájím iniciativu, aby se z Domu květin stalo muzeum srbské historie, a Josip Broz se vrátil Chorvatům do Kumrovce,“ napsal Šapić na Instagramu. Otázka Titova mauzolea by se podle něj měla vyřešit „jednou provždy“ a nově by zde měli spočinout „největší srbští velikáni“.

V příspěvku také vychvaloval Dragoljuba Mihailoviče, kontroverzního generála a velitele jednotek srbských nacionalistů za druhé světové války, v roce 1946 popraveného Titovými komunisty, mimo jiné za kolaboraci s nacisty. Samotného Tita označil za „padoucha“ nových srbských dějin.

Noblesní paláce, kde sídlil Tito a Milošević, si mohou prohlédnout turisté

„Je to hanebný nápad,“ řekl časopisu NIN ke snaze odstranit hrob Titův vnuk Joška Broz, který do roku 2022 stál v čele marginální Komunistické strany. Opozičně orientovaný časopis vnímá iniciativu Šapiče, člena vládnoucí Srbské pokrokové strany (SNS), jako snahu nastolit nacionalistická témata před důležitými místními volbami, které se v Bělehradě uskuteční 2. června.

Kontroverzní dědictví

Někdejší doživotní prezident komunistické Jugoslávie Tito zanechal kontroverzní stopu v dějinách jihoslovanských zemí. Jím vedený stát dokázal držet na uzdě etnické napětí, které bylo důsledkem krvavého vyřizování účtů mezi Chorvaty a Srby – a nejen jimi – za druhé světové války.

Když v květnu 1980 zemřel, začalo se ale jeho životní dílo hroutit. Rozpad mnohonárodního státu v 90. letech pak doprovázely války, které si vyžádaly desetitisíce obětí.

Na Balkáně se šíří jugonostalgie. Na společný stát vzpomínají s láskou i Slovinci

Srbové jsou ve vztahu k Titovi tradičně rozdělení. Jejich nacionalisticky orientovaná část usiluje o revizi pohledu na antifašistické hnutí za druhé světové války a pokouší se Mihailovičovy takzvané četniky vydávat za srbský antifašismus. Příčí se jim také Titova vize decentralizace, která v dobách komunistické Jugoslávie připravila nejpočetnější Srby o převahu. Pozitivně není Tito převážnou většinou obyvatel vnímán ani v Chorvatsku.