„Viktor Orbán se nestyděl schovat za sukně dvou žen místo toho, aby převzal odpovědnost. Nesmíme dopustit, aby to skončilo takto,“ říká maďarská europoslankyně za opoziční stranu Momentum Anna Donáthová poté, co se svého postu vzdala nejen prezidentka Nováková, ale i poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Judit Vargová.
Obě političky odcházejí poté, co se provalilo, že prezidentskou milost dostal muž, který tutlal sexuální skandál svého nadřízeného. Ředitel státního dětského domova byl odsouzen k osmi letům za zneužití několika nezletilých chlapců v letech 2004 až 2016 a jeho zástupce k více než třem letům odnětí svobody. Než byl omilostněn.
Maďarská prezidentka končí kvůli milosti pro aktéra sexuálního skandálu |
Maďarský premiér se podle agentury AP k víkendovému zemětřesení v domácí politice nevyjadřuje. V reakci na skandál jen oznámil, že navrhne novelu ústavy, která by zakázala udělit milost pachatelům zločinů na dětech. „Pro pedofily žádná milost být nesmí,“ uvedl ve čtvrtek na Facebooku, následným protestům před sídlem prezidentky to však nezabránilo. Lidé během nich symbolicky házeli plyšovými medvídky.
Orbán, jehož kancelář je hned vedle, se tak rozhodl ještě téhož večera, píše portál Politico. Nováková se předčasně vrátila z Kataru a další den i s Vargovou, jež její milost ještě coby ministryně podepsala, podaly demisi. „Orbán pozice dává a zase bere,“ poznamenává další opoziční poslankyně Ágnes Vadai. „Obětuje každého, aby zůstal u moci,“ dodává.
Premiérova strana Fidesz Maďarsku vládne nepřetržitě od roku 2010 a za tu dobu ovládla justici i média, což vede k pravidelné kritice ze strany unijních institucí. Nynější kauza však rozděluje i Orbánovy voliče, upozorňuje AP s tím, že podle některých byly Nováková a Vargová odejity proto, aby před skandálem ochránily samotného premiéra.
„Tyto rezignace jdou proti logice toho, jak se v Orbánově režimu dosud budovala loajalita. Voličské jádro Fideszu to rozděluje v otázce, zda se tyto dvě političky měly skutečně obětovat,“ říká analytik organizace German Marshall Fund Dániel Hegedüs.
Podle něj udělení milosti někomu, kdo nutil zneužívané děti, aby svou výpověď stáhly, v očích konzervativních maďarských voličů otřáslo důvěryhodností nejen prezidentky, jež dřív působila jako ministryně pro rodinu a prezentovala se jako ochránkyně tradičních hodnot, ale celého Fideszu. „Myslím, že ve svém interním průzkumu jasně viděli, že situace začíná být nebezpečná a že kritické volební skupiny odmítají chování exprezidentky,“ podotýká Hegedüs.
Podobně nevhodný skandál se ostatně Fideszu „podařil“ už v prosinci 2020, kdy belgická policie v době covidového lockdownu nachytala maďarského europoslance Józsefa Szájera na nepovoleném večírku. Člen Orbánovy partaje prosadil, aby v maďarské ústavě byla fráze o ochraně manželství coby svazku muže a ženy, v Bruselu se ovšem zúčastnil gay orgií.
Největší maďarská opoziční strana Demokratická koalice nyní vládu vyzývá, aby se nástupce Novákové volil v přímé volbě. Na rozdíl od České republiky nebo Slovenska totiž Maďaři o tom, kdo bude hlavou státu, nerozhodují. Jmenují ji Orbánovi poslanci v parlamentu. „Rezignace Novákové a Vargové případ neuzavřely, naopak ho otevřely,“ napsal na sítích lídr Demokratické koalice a bývalý premiér Ferenc Gyurcsány. Vládu vedl mezi lety 2004 a 2009.
Předseda poslaneckého klubu Fideszu Máté Kocsis mu však vzkázal, že „to nefunguje tak, že když je u moci levice, volí si prezidenta, ale když jsme u moci my, prezidenta volí lidé“. Podle portálu Daily News Hungary už se dokonce objevilo nejméně jedno jméno možného kandidáta. Krajně pravicové opoziční hnutí Naše Vlast (Mi Hazánk) navrhuje osmdesátiletou ekonomku a univerzitní profesorku Magdolnu Csathovou.
„Byla by nadstranickou prezidentkou a svou hodnotu už prokázala svou kariérou. Proto doufáme, že ostatní strany její kandidaturu podpoří,“ uvedlo hnutí, jež rovněž prosazuje přímou volbu prezidenta. Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) pak připomíná, že v historii postkomunistického Maďarska není Nováková prvním prezidentem, který abdikoval.
Někdejší olympijský šermíř Pál Schmitt, jehož do funkce dosadil rovněž Fidesz, v roce 2012 rezignoval kvůli tomu, že opsal svou dizertační práci. V čele státu nebyl ani dva roky, uvádí stanice s tím, že v obou případech na prohřešky politiků upozornila nezávislá maďarská média – nehledě na to, jak moc Orbán během své éry utáhl šrouby.
Až do nástupu nového prezidenta zemi podle portálu Blikk povede předseda parlamentu László Kövér. Ten už ostatně prozatímním prezidentem jednou byl, a to právě po Schmittově odchodu. V minulosti na sebe upoutal pozornost i v Česku, když prohlásil, že se Češi a Slováci nikdy neměli stát členy EU, protože prostřednictvím Benešových dekretů uplatňují „zákon vycházející ze zásady kolektivní viny“.
Ať už bude nástupcem Novákové kdokoliv, musí nastoupit do třiceti dní od její rezignace. Před volbami do Evropského parlamentu, v nichž měla Vargová vést kandidátku Fideszu, a v době, kdy Orbán v EU čelí kritice i za příklon k Rusku, je nicméně konec dvou jím osobně dosazených političek pro Maďarsko krajně ponižující. „Pro všechny je to teď velmi nepříjemné. Ve straně panuje ticho a šok,“ popsaly nynější atmosféru mezi členy Fideszu anonymně dva zdroje.
Ke krizi ostatně přispěl i exmanžel Vargové Peter Magyar, který rezignoval na své pozice ve státních podnicích a v příspěvku na Facebooku vysvětlil své prozření. Prý už nechce být součástí systému, v němž se skuteční viníci „schovávají za ženskou sukni“ a bez mrknutí oka obětují ty, kterým nikdy nešlo o vlastní prospěch.
„Dlouho jsem věřil ideálu národního, suverénního, občanského Maďarska a dlouhá léta jsem se snažil svými skromnými prostředky přispět k jeho uskutečnění,“ píše s tím, že postupně došel k závěru, že to vše je jen přetvářka, která zakrývá skutečné aktivity „továrny na moc“ a umožňuje dotyčným nelegálně bohatnout.
Svůj pohled pak Magyar více rozebral ve výbušném rozhovoru pro kanál Partizán. „Pokud nechceme, aby naše děti vyrůstaly v rodinné akciové společnosti Maďarsko, je třeba to změnit,“ řekl mimo jiné.