Premiér Viktor Orbán už dříve řekl, že maďarský parlament by mohl schválit žádost Švédska o vstup do Severoatlantické aliance koncem měsíce. „Dobrou zprávou je, že náš spor se Švédskem bude již brzy vyřešen,“ uvedl předseda maďarské vlády. „Směřujeme k tomu, že na začátku jarního zasedacího období parlamentu budeme moci vstup Švédska do NATO ratifikovat,“ dodal.
Podle Reuters by se maďarský parlament měl sejít 26. února. Orbán řekl, že společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem podnikli kroky „k obnovení důvěry“ mezi oběma zeměmi. Jaké kroky to byly, ovšem neupřesnil. Kristersson v pátek navštíví Budapešť a s Orbánem se sejde. Na programu schůzky bude „spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti“, napsala švédská vláda v tiskovém prohlášení.
„Samozřejmě to vítáme,“ řekl podle agentury Reuters švédský ministr obrany Pal Jonson o rozhodnutí Fideszu hlasovat.
Švédsko podalo žádost o vstup do Aliance společně s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se stalo členem NATO na začátku loňského dubna.
Švédský vstup do NATO vyžaduje souhlas všech 31 členských států. Dlouho bylo za největší překážku v procesu pokládáno Turecko, to ale připojení Švédska k NATO odsouhlasilo minulý měsíc.
Maďarský premiér Orbán, který na rozdíl od jiných představitelů aliančních zemí udržuje dobré vztahy s Ruskem, tvrdí, že vstup Švédska do NATO podporuje. Nicméně příslušný zákon je v maďarském parlamentu od poloviny roku 2022. Poslanci s ratifikací otálejí podle všeho i kvůli kritice od některých švédských politiků na adresu Budapešti týkající se zhoršování stavu demokracie v Maďarsku.
-
NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
-
V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
-
V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
-
K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
-
Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
-
V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
-
V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
-
V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
-
V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
-
V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
-
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
-
Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
-
Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.
|
