Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa pověřil Montenegra sestavením vlády minulý týden ve čtvrtek. Očekává se, že lídr koaličního uskupení Demokratická aliance, které těsně vyhrálo předčasné parlamentní volby, sestaví menšinovou vládu. Montenegro se už před hlasováním nechal slyšet, že odmítá jakoukoli spolupráci s krajně pravicovou stranou Chega (Dost), jež zaznamenala raketový vzestup oproti předchozím volbám.
Montenegro je předsedou středopravicové Sociálnědemokratické strany, která se vrací k moci po osmi letech vlády socialistů. Novou vládu chce představit příští týden, úřadu by se měla ujmout 2. dubna a pak musí podle agentury Reuters do deseti dnů předložit parlamentu svůj program. Pokud ho poslanci odmítnou, může prezident pověřit sestavením vlády někoho jiného, nebo vyhlásit nové volby.
Nová éra v Portugalsku. Vyhrála opozice, krajní pravice slaví raketový vzestup |
Případný vstup do funkce nebude pro Montenegra jednoduchý, Demokratická aliance se v rámci menšinové vlády bude muset při schvalování zákonů spoléhat na dílčí dohody s ostatními stranami. Prvním velkým testem by pro ni podle agentury AFP bylo schvalování rozpočtu na rok 2025 koncem tohoto roku. Pokud rozpočet parlament odmítne, vedlo by to k dalším předčasným volbám.
Předurčen pro politickou druhou ligu?
Montenegro sice není ve vysoké politice nováčkem, nikdy však nezasedl ve vládě a nejen politologové ho popisují jako nevýrazného člověka bez špetky charismatu. „Vím, že lidé ode mne očekávají víc, než jsem byl dosud schopen ukázat,“ prohlašoval na začátku kampaně v listopadu loňského roku. V průzkumech ho sice lidé označují za upřímného a kompetentního člověka, média mu však vždy přisuzovala osud politika druhé kategorie.
Rodák z Porta se musel z ústrky okolí prát už od dětství, kvůli jeho malému vzrůstu, zavalité postavě a zeleným očím se mu ostatní děti posmívali, přezdívali mu Ervilha, tedy Hrášek. Coby teenager se našel ve sportu, zamiloval si fotbal a volejbal, přivydělával si také jako plavčík. Coby syn úspěšného právníka měl svou životní dráhu předurčenou, v devadesátých letech vystudoval práva.
 |
V roce 1994 se stal prezidentem Sociálnědemokratické mládeže ve městě Espinho, kde v té době žil. Později zde zasedal v městské radě, v roce 2001 se ucházel o post starosty, ale zažil si první politickou prohru. Nevzdal se, ale o čtyři roky později odešel z klání o vedení města opět poražen. Radost mu tehdy dělaly jen úspěchy jeho milovaného fotbalového klubu FC Porto, který zažíval nejlepší roky ve své historii korunované v květnu 2004 ziskem titulu v Lize mistrů.
Mezi lety 2011 a 2015 už jako zvolený poslanec vedl parlamentní skupinu Sociálnědemokratické strany za vlády premiéra Pedra Passose Coelha. Podepsal se mimo jiné pod radikální program fiskálních úspor, který si Portugalsko vyjednalo výměnou za mezinárodní finanční pomoc. Chtělo se tak během probíhající dluhové krize v eurozóně vyhnout bankrotu.
Montenegro si popudil veřejnost řadou kontroverzních výroků. Nechal se mimo jiné slyšet, že „život obyčejných lidí se sice nezlepšil, ale zemi se daří lépe“. Poté, co Passos Coelho v únoru 2018 skončil v čele strany, se Montenegro stáhl do politické defenzivy, nelíbil se mu příklon jeho strany k nastupujícímu lídrovi Rui Riovi.
Zkazky o svobodných zednářích
Montenegro se podle agentury Reuters dlouhodobě zapojoval do vnitrostranických bojů a často z nich vycházel jako poražený. V lednu 2020 se ucházel o předsednictví Sociálnědemokratické strany, soupeřem mu byl jeho úhlavní nepřítel Rio. Oba na sebe během kampaně házeli špínu, Rio přišel s teorií, že Montenegro je členem svobodných zednářů, což jeho oponent rázně odmítl. Montenegro věren své trnité politické cestě první boj o vedení strany prohrál, Rio však opoziční straně nešéfoval dlouho a v roce 2022 rezignoval. Montenegro se chopil příležitosti a tentokrát zvítězil.
Portugalsko si došláplo na krátkodobé pronájmy. Třetina bytů je v ohrožení |
Svou stranu vyvedl z politické izolace a v lednu letošního roku dojednal předvolební spolupráci s Lidovou stranou a Lidovou monarchistickou stranou, do voleb šly v rámci koaliční Demokratické aliance. Paradoxní je, že předsednictví se ujal krátce po překvapivém volebním vítězství socialistů a riskoval, že nejlepší politické roky stráví v opozici. Portugalská média ještě před pár měsíci očekávala, že na poslední chvíli dá před domácí scénou přednost červnovým volbám do Evropského parlamentu.
Náhlá rezignace premiéra Antónia Costy v listopadu loňského roku však byla ideální příležitostí na průlomový úspěch. Socialisté se během pár měsíců nedokázali semknout kolem nového lídra Pedro Nuna Santose a Demokratická aliance v březnových volbách zvítězila. Ve 230členném parlamentu obsadí 80 míst a socialisté 78, klíčovou roli v nadcházejících měsících tak bude hrát krajně pravicová Chega s 50 křesly.
Luxusní vila a podezřelé daně
Právě možná spolupráce s Chegou a jejím lídrem André Venturou stojí za rozkmotřením ještě nedávno pevného politického partnerství Passose Coelha a Montenegra. Někdejší premiér by byl podle svých slov otevřený k tomu s nacionalisty spolupracovat, Montenegro to však už během kampaně striktně odmítal. Nechce podporovat antisystémovou stranu, která prohlašuje, že „Portugalsko potřebuje velkou čistku“.
„Ne znamená opravdu ne,“ stojí si z svým. „Když jste u moci, musíte být diskrétní a někdy musíte vládnout v absolutní samotě,“ nechal se slyšet. Jeho kolegové tvrdí, že nejde o prázdná slova. Montenegro podle nich často rozhoduje jen podle sebe a nevyhledává rady ostatních. „Umí být i pěkně tvrdohlavý,“ shodují se.
Portugalsko vyhlíží pravicový šok, k moci se dere bývalý fotbalový komentátor |
Dohnat ho mohou mimo odporu v parlamentu i přešlapy z minulosti. V rámci předvolební kampaně musel čelit dvěma kauzám ohledně zneužívání daňového systému. V prvním případu ho vyšetřují kvůli čerpání daňových zvýhodnění na opravu chátrajících domů ve městě Espinho, kde žije se svou manželkou a dvěma dětmi. Daňová zvýhodnění údajně využil i při výstavbě své luxusní vily, která má podle portugalského bulváru osm koupelen, vertikální zahradu a vlastní výtah. Montenegro jakákoli obvinění odmítá.
Vítězství ve volbách je pro něj po mnoha ústrcích dosavadním největším politickým úspěchem. Nemusí však trvat dlouho. Pokud se mu nepodaří sestavit funkční vládu, šanci dostane někdo jiný a vyloučeny nejsou ani další předčasné volby.
